Gustav I. Vasa: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
+infobox
m úprava odkazů
Řádek 12: Řádek 12:
| typ dědice=[[Král švédský]]
| typ dědice=[[Král švédský]]
| dědic=
| dědic=
| královna=[[Kateřina Sasko-Lauenburská]]<br>[[Margaret Leijonhufvud]]<br>[[Katarina Stenbock]]
| královna=[[Kateřina Sasko-Lauenburská]]<br>[[Margaret Leijonhufvud]]<br>[[Kateřina Stenbock]]
| potomstvo=[[Erik XIV. Švédský]]<br>[[Jan III. Švédský]]<br>[[Kateřina Vasa]]<br>[[princezna Cecílie Švédská|Cecílie, markraběnka Badensko-Rodemachernská]]<br>[[Magnus, vévoda z Östergötlandu]]<br>[[Anna Marie Švédská|Anna Marie, falckraběnka z Veldenz]]<br>[[Princezna Žofie Švédská|Žofie, vévodkyně Sasko-Lauenburská]]<br>[[Princezna Alžběta Švédská|Alžběta, vévodkyně Meklenbursko-Gadebušská]]<br>[[Karel IX. Švédský]]
| potomstvo=[[Erik XIV. Švédský]]<br>[[Jan III. Švédský]]<br>[[Kateřina Vasa]]<br>[[princezna Cecílie Švédská|Cecílie, markraběnka Badensko-Rodemachernská]]<br>[[Magnus, vévoda z Östergötlandu]]<br>[[Anna Marie Švédská|Anna Marie, falckraběnka z Veldenz]]<br>[[Princezna Žofie Švédská|Žofie, vévodkyně Sasko-Lauenburská]]<br>[[Princezna Alžběta Švédská|Alžběta, vévodkyně Meklenbursko-Gadebušská]]<br>[[Karel IX. Švédský]]
| rod=
| rod=
Řádek 39: Řádek 39:
*[[Erik XIV. Švédský|Erik]] ([[1533]]-[[1577]]), švédský král v letech [[1560]] - [[1567]].
*[[Erik XIV. Švédský|Erik]] ([[1533]]-[[1577]]), švédský král v letech [[1560]] - [[1567]].


[[1. října]] roku [[1536]] se oženil s ''Markétou Leijonhufvud'' (rozenou ''Markéta Eriksdotter'') ([[1514]]-[[1551]]). Z manželství vzešlo deset potomků - pět dcer a pět synů, nichž dva zemřeli jako nemluvňata:
[[1. října]] roku [[1536]] se oženil s [[Markéta Eriksdotter Leijonhufvud|Markétou Leijonhufvud]] ([[1514]]-[[1551]]). Z manželství vzešlo deset potomků - pět dcer a pět synů, nichž dva zemřeli jako nemluvňata:
*[[Jan III. Švédský|Jan]] ([[1537]]-[[1592]]), švédský král v letech [[1567]] - [[1592]];
*[[Jan III. Švédský|Jan]] ([[1537]]-[[1592]]), švédský král v letech [[1567]] - [[1592]];
*Kateřina ([[1539]]-[[1610]]), ∞ vévoda ''Eduard II. Východofríský'';
*Kateřina ([[1539]]-[[1610]]), ∞ vévoda ''Eduard II. Východofríský'';
Řádek 51: Řádek 51:
*[[Karel IX. Švédský|Karel]] ([[1550]]-[[1611]]), švédský král v letech [[1599]] - [[1611]];
*[[Karel IX. Švédský|Karel]] ([[1550]]-[[1611]]), švédský král v letech [[1599]] - [[1611]];


[[22. srpna]] roku [[1552]] se oženil s ''Kateřinou Stenbock'' ([[1535]]-[[1621]]). V té době bylo Gustavovi 56 let, Kateřině šestnáct. Manželství trvalo osm let a zůstalo bezdětné.
[[22. srpna]] roku [[1552]] se oženil s [[Kateřina Stenbock|Kateřinou Stenbock]] ([[1535]]-[[1621]]). V té době bylo Gustavovi 56 let, Kateřině šestnáct. Manželství trvalo osm let a zůstalo bezdětné.


{{commonscat|Gustav I of Sweden}}
{{commonscat|Gustav I of Sweden}}

Verze z 8. 11. 2011, 00:38

Šablona:Infobox panovník Gustav I. (12. května 1496 Rydboholm29. září 1560 Stockholm), narozený jako Gustav Eriksson a později známý jako Gustav Vasa, byl švédský král od roku 1523 až do své smrti. Byl prvním panovníkem z dynastie Vasa, vlivného šlechtického rodu, který vládl ve Švédsku po většinu 16. a 17. století. Gustav I. byl zvolen regentem roku 1521 poté, co vedl povstání proti dánskému králi Kristiánu II., který stál v čele Kalmarské unie a ovládal v té době většinu území dnešního Švédska.

Gustav měl nevyzpytatelnou povahu. Hovoří se o něm jako o osvoboditeli země, ale také jako o tyranizujícím vládci. Proto je častou postavou vystupující v mnoha knihách. V roce 1523, kdy získal moc, byl téměř neznámou osobností. Stal se vládcem rozdělené země bez ústřední vlády. Ačkoliv nebyl tak známý jako jeho současníci z kontinentální Evropy, stal se prvním rodilým suverénním švédským panovníkem, byl zdatným propagandistou a byrokratem, který zřídil silnou ústřední vládu. Během jeho vlády bylo ve Švédsku zavedeno protestantské vyznání.

V tradiční švédské historiografii je označován za zakladatele moderního švédského státu a za „otce vlasti“ (pater patriae). Gustav se rád srovnával s Mojžíšem, který osvobodil svůj lid a založil stát. Byl znám svými nelítostnými metodami a špatnou povahou, zároveň však miloval hudbu a vyznačoval se bystrým úsudkem.

Manželství a potomci

Gustav I. Vasa byl třikráte ženat.

24. září roku 1531 se oženil s princeznou Kateřinou von Sachsen-Lauenburg-Ratzeburg (1513-1535). Z tohoto manželství se narodil jediný syn; po potratu druhého dítěte Kateřina 23. září roku 1535 zemřela.

1. října roku 1536 se oženil s Markétou Leijonhufvud (1514-1551). Z manželství vzešlo deset potomků - pět dcer a pět synů, nichž dva zemřeli jako nemluvňata:

  • Jan (1537-1592), švédský král v letech 1567 - 1592;
  • Kateřina (1539-1610), ∞ vévoda Eduard II. Východofríský;
  • Cecilie (1540-1627), ∞ vévoda Kryštof Baden-Rodemachern;
  • Magnus (1542-1595), vévoda östergötlandský;
  • Karel (1544)
  • Anna (1545-1610), ∞ vévoda Jiří Jan Falcko-veldenzský;
  • Sten (1546-1547)
  • Žofie (1547-1611), ∞ vévoda Magnus II. Sasko-Lauenburský;
  • Alžběta (1549-1597), ∞ vévoda Kryštof Mecklenburský;
  • Karel (1550-1611), švédský král v letech 1599 - 1611;

22. srpna roku 1552 se oženil s Kateřinou Stenbock (1535-1621). V té době bylo Gustavovi 56 let, Kateřině šestnáct. Manželství trvalo osm let a zůstalo bezdětné.

Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Gustav I. Švédský na Wikimedia Commons

Šablona:Švédští panovníci - Vasa

Šablona:Pahýl - biografie V tomto článku byl použit překlad textu z článku Gustav I of Sweden na anglické Wikipedii.