Vazný trám: Porovnání verzí
m nadpis |
Bez shrnutí editace |
||
| Řádek 2: | Řádek 2: | ||
Jedná se o příčný vodorovný [[trám]], na kterém zpravidla spočívá váha všech ostatních částí střechy. Vazné trámy tvoří součást [[plná vazba|plných vazeb]] ve starších typech krovů, jež jsou střídány tzv. [[jalová vazba|jalovými vazbami]], v nichž vazné trámy chybějí. Vazný trám musí být těchto vazbách nahrazen jinou konstrukcí, například soustavou krátkých trámků zvaných [[krátče|krátčata]] začepovaných do trámů souběžných s [[pozednice|pozednicemi]], zvanými výměna. Vazný trám rovněž zajišťuje stabilitu budovy tím, že k sobě ''svazuje'' podélné stěny domu a zabraňuje tak tomu, aby se působením tíhy krovu tyto stěny vyklonily a případně zřítily. |
Jedná se o příčný vodorovný [[trám]], na kterém zpravidla spočívá váha všech ostatních částí střechy. Vazné trámy tvoří součást [[plná vazba|plných vazeb]] ve starších typech krovů, jež jsou střídány tzv. [[jalová vazba|jalovými vazbami]], v nichž vazné trámy chybějí. Vazný trám musí být těchto vazbách nahrazen jinou konstrukcí, například soustavou krátkých trámků zvaných [[krátče|krátčata]] začepovaných do trámů souběžných s [[pozednice|pozednicemi]], zvanými výměna. Vazný trám rovněž zajišťuje stabilitu budovy tím, že k sobě ''svazuje'' podélné stěny domu a zabraňuje tak tomu, aby se působením tíhy krovu tyto stěny vyklonily a případně zřítily. |
||
Vazník se skládá ze tří hlavních částí, ty nazýváme horní a dolní pas, svislice a diagonály. Tyto části musejí být pevně spojeny kovovými deskami, aby vznikly bytelné dřevěné krovy. Nejčastějším typem je sedlový neboli trojúhelníkový vazník. |
|||
V moderních krovech v domech, kde se předpokládá obytné využití [[podkroví]], se uplatňují vazby bez vazného trámu. Jedná se o tzv. krokevní krovy. Ztužující funkci vazného trámu u takových budov přebírá železobetonový věnec a stropní konstrukce. |
V moderních krovech v domech, kde se předpokládá obytné využití [[podkroví]], se uplatňují vazby bez vazného trámu. Jedná se o tzv. krokevní krovy. Ztužující funkci vazného trámu u takových budov přebírá železobetonový věnec a stropní konstrukce. |
||
Verze z 2. 11. 2011, 23:00
Pojem vazný trám (dříve též vazník) ve stavebnictví a tesařství označuje hlavní nosník krovu (tj. nosné konstrukce střechy).
Jedná se o příčný vodorovný trám, na kterém zpravidla spočívá váha všech ostatních částí střechy. Vazné trámy tvoří součást plných vazeb ve starších typech krovů, jež jsou střídány tzv. jalovými vazbami, v nichž vazné trámy chybějí. Vazný trám musí být těchto vazbách nahrazen jinou konstrukcí, například soustavou krátkých trámků zvaných krátčata začepovaných do trámů souběžných s pozednicemi, zvanými výměna. Vazný trám rovněž zajišťuje stabilitu budovy tím, že k sobě svazuje podélné stěny domu a zabraňuje tak tomu, aby se působením tíhy krovu tyto stěny vyklonily a případně zřítily.
Vazník se skládá ze tří hlavních částí, ty nazýváme horní a dolní pas, svislice a diagonály. Tyto části musejí být pevně spojeny kovovými deskami, aby vznikly bytelné dřevěné krovy. Nejčastějším typem je sedlový neboli trojúhelníkový vazník.
V moderních krovech v domech, kde se předpokládá obytné využití podkroví, se uplatňují vazby bez vazného trámu. Jedná se o tzv. krokevní krovy. Ztužující funkci vazného trámu u takových budov přebírá železobetonový věnec a stropní konstrukce.
Výraz vazný trám by se neměl zaměňovat s pojmem vaznice, který označuje zcela jinou součást krovu s jinou funkcí.