Krajinná sféra: Porovnání verzí
Bez shrnutí editace |
Bez shrnutí editace |
||
Řádek 8: | Řádek 8: | ||
Dolní hranicí krajinné sféry může být [[Mohorovičićova diskontinuita|Mohorovičićova plocha diskontinuity]] (35 km pod zemským povrchem), která ohraničuje hloubku, pod kterou není prozkoumaná [[Země]]. Jiní vědci označují za spodní hranicí hloubku 5 km. Největší koncentrace geografických prvků se nalézá v [[georeliéf]]u. |
Dolní hranicí krajinné sféry může být [[Mohorovičićova diskontinuita|Mohorovičićova plocha diskontinuity]] (35 km pod zemským povrchem), která ohraničuje hloubku, pod kterou není prozkoumaná [[Země]]. Jiní vědci označují za spodní hranicí hloubku 5 km. Největší koncentrace geografických prvků se nalézá v [[georeliéf]]u. |
||
== Související články == |
|||
* [[Stratifikace Země]] |
|||
{{Sféry Země}} |
{{Sféry Země}} |
Verze z 2. 11. 2011, 14:59
Krajinná sféra představuje soubor fyzicko-geografické a humánně-geografické sféry. Jde o základní objekt zkoumání geografie. Fyzicko-geografickou sféru představuje příroda jako taková, všechny sféry - litosféra, atmosféra, biosféra, hydrosféra, kryosféra a pedosféra, zatímco humánně-geografickou sféru představuje člověk s produkty svojí činnosti (například zástavba, těžba a podobně). Krajinnou sféru je možno rozčlenit z mnoha hledisek. Nejmenší jednotkou je geotop, vícero geotopů tvoří chóru, vícero chór tvoří region a regiony tvoří kontinent. Dokonalým výřezem krajinné sféry je geografická krajina. O geografické krajině můžeme hovořit jen tehdy, když obsahuje všechny fyzicko-geografické a humánně-geografické prvky.
Hranice krajinné sféry
Horní hranici krajinné sféry tvoří tzv. ozonosféra v dolní části stratosféry (12-13 km nad zemským povrchem).
Dolní hranicí krajinné sféry může být Mohorovičićova plocha diskontinuity (35 km pod zemským povrchem), která ohraničuje hloubku, pod kterou není prozkoumaná Země. Jiní vědci označují za spodní hranicí hloubku 5 km. Největší koncentrace geografických prvků se nalézá v georeliéfu.