Karpatští Němci: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
m +wikilink
politická aktivita
Řádek 17: Řádek 17:
== Spišští Sasové ==
== Spišští Sasové ==
Pro Karpatoněmecké obyvatelstvo ve Spiši se vžil také nesprávný název Spišští Sasové. Na základě lingvistické analýzy se však zjistilo, že kolonisté původně přišli z oblasti středního Franska (okolí řek [[Rýn]] a [[Máza]]) a ne ze [[Sasko|Saska]]. Pojmenování pravděpodobně vzniklo v období, kdy se Němcům na Slovensku obecně říkalo „Sasové“.<ref>Pöss, O.: ''Karpatskí nemci''. Pamiatky a múzeá 4/2000</ref>
Pro Karpatoněmecké obyvatelstvo ve Spiši se vžil také nesprávný název Spišští Sasové. Na základě lingvistické analýzy se však zjistilo, že kolonisté původně přišli z oblasti středního Franska (okolí řek [[Rýn]] a [[Máza]]) a ne ze [[Sasko|Saska]]. Pojmenování pravděpodobně vzniklo v období, kdy se Němcům na Slovensku obecně říkalo „Sasové“.<ref>Pöss, O.: ''Karpatskí nemci''. Pamiatky a múzeá 4/2000</ref>

== Politická angažovanost ==
Karpatští Němci se během 1. poloviny 20. století intenzivně politicky angažovali. V rámci jejich komunity existovaly dva základní politické proudy. Jeden z nich měl orientaci spíše na [[Uhersko|uherskou]] politickou tradici. Spolupracoval proto spíše se stranami maďarské menšiny a podporoval autonomii Slovenska. Tento směr reprezentuje [[Spišská německá strana]]. Druhý proud byl orientován více protimaďarsky, s poukazem na potlačování německého jazyka a kultury v Uhersku před rokem [[1918]]. Jeho představitelem je [[Karpatoněmecká strana]]. Snahu spojit všechny německé politické proudy na východě Československa počátkem 30. let 20. století vyvíjela [[Německá lidová strana (Slovensko)|Německá lidová strana]].<ref>{{Citace monografie
| titul = Politické strany, 1861-1938
| vydavatel = Doplněk
| místo = Brno
| rok = 2005
| isbn = 80-7239-178-X
| strany = 918-923
| jazyk = česky
}}</ref>

Koncem 30. let 20. století převláda Karpatoněmecká strana (nyní již coby sesterská organizace [[Sudetoněmecká strana|Sudetoněmecké strany]]). S nástupem autonomistů na Slovensku během [[Druhá republika|druhé republiky]] byla zřízena [[Německá strana (Slovensko)|Německá strana]] s vůdcem [[Franz Karmasin|Franzem Karmasinem]] a nacionálně socialistickou orientací, coby výlučný reprezentant německé menšiny na autonomním Slovensku a později i během [[Slovenská republika (1939-1945)|slovenského štátu]].<ref>''Politické strany.'' 918-923</ref><ref>{{Citace monografie
| titul = Klimek, A.: Velké dějiny zemí Koruny české, Svazek XIV. 1929-1938
| vydavatel = Paseka
| místo = Praha
| rok = 2002
| isbn = 80-7185-425-5
| strany = 395
| jazyk = česky
}}</ref>


== Literatura ==
== Literatura ==
Řádek 27: Řádek 48:
* [[Etničtí Němci]]
* [[Etničtí Němci]]


== Odkazy ==
== Externí odkazy==
* [http://www.kdv.sk Karpatskoněmecký spolek na Slovensku] (slovensky)
* [http://www.kdv.sk Karpatskoněmecký spolek na Slovensku] (slovensky)
* [http://www.karpatendeutsche.de Die Karpatendeutschen] (německy)
* [http://www.karpatendeutsche.de Die Karpatendeutschen] (německy)
* [http://www.saske.sk/cas/3-2004/21gabzdilova.html Soňa Gabzdilová: Německá komunita v životě slovenské společnosti 1938–1945] (slovensky)
* [http://www.saske.sk/cas/3-2004/21gabzdilova.html Soňa Gabzdilová: Německá komunita v životě slovenské společnosti 1938–1945] (slovensky)
* [http://www.topky.sk/cl/13/130428/Mantak-nie-je-nadavka Manták není nadávka] (slovensky)
* [http://www.topky.sk/cl/13/130428/Mantak-nie-je-nadavka Manták není nadávka] (slovensky)

== Odkazy ==
=== Reference ===
<references />


{{Pahýl - etnologie}}
{{Pahýl - etnologie}}

Verze z 22. 10. 2011, 15:28

Pamětní tabule připomínající Karpatské Němce a jejich odsun

Karpatští Němci (německy Karpatendeutsche), též Mantáci (německy Mantaken), je označení Němců, obývajících území někdejších Horních Uher (dnešního Slovenska a Zakarpatské Ukrajiny) a přistěhovavších se na toto území mezi 12. a 15. stoletím. Po skončení druhé světové války byla většina Mantáků odsunuta do Německa.

Na území dnešního Slovenska sídlili Mantáci zejména v Bratislavě, na středním Slovensku (tzv. Hauerland a Horní Nitra) a na Spiši.

Původ

Pojem „Karpatští Němci“ zavedl historik Raimund Friedrich Kaindl, který se věnoval problematice dějin Němců v Uhersku. Poměrně přesně vymezuje toto obyvatelstvo od jiných německých enkláv v Uhersku, zejména v Sedmihradsku.

Němci se dostali do Uher zejména v procesu kolonizace z důvodu vylidněné zemi po mongolském vpádu do Uher v letech 1241 - 1242. Německá kolonizace přinesla do Uherska vznik míst na základě magdeburského městského práva a Němci patřili k měšťanům prakticky všech míst. V 16. století přišla do Uher další vlna německé kolonizace - tzv. habáni.

Na území dnešního Slovenska osídlili Němci tři hlavní cílové oblasti:

1. Bratislava
2. Střední Slovensko (Hauerland, Horní Nitra)
3. Spiš

Spišští Sasové

Pro Karpatoněmecké obyvatelstvo ve Spiši se vžil také nesprávný název Spišští Sasové. Na základě lingvistické analýzy se však zjistilo, že kolonisté původně přišli z oblasti středního Franska (okolí řek Rýn a Máza) a ne ze Saska. Pojmenování pravděpodobně vzniklo v období, kdy se Němcům na Slovensku obecně říkalo „Sasové“.[1]

Politická angažovanost

Karpatští Němci se během 1. poloviny 20. století intenzivně politicky angažovali. V rámci jejich komunity existovaly dva základní politické proudy. Jeden z nich měl orientaci spíše na uherskou politickou tradici. Spolupracoval proto spíše se stranami maďarské menšiny a podporoval autonomii Slovenska. Tento směr reprezentuje Spišská německá strana. Druhý proud byl orientován více protimaďarsky, s poukazem na potlačování německého jazyka a kultury v Uhersku před rokem 1918. Jeho představitelem je Karpatoněmecká strana. Snahu spojit všechny německé politické proudy na východě Československa počátkem 30. let 20. století vyvíjela Německá lidová strana.[2]

Koncem 30. let 20. století převláda Karpatoněmecká strana (nyní již coby sesterská organizace Sudetoněmecké strany). S nástupem autonomistů na Slovensku během druhé republiky byla zřízena Německá strana s vůdcem Franzem Karmasinem a nacionálně socialistickou orientací, coby výlučný reprezentant německé menšiny na autonomním Slovensku a později i během slovenského štátu.[3][4]

Literatura

  • Kaindl, R. F.: Geschichte der Deutschen in den Karpatenländern, 3 zväzky, 1907–11
  1. Pöss, O.: Karpatskí nemci. Pamiatky a múzeá 4/2000
  2. Politické strany, 1861-1938. Brno: Doplněk, 2005. ISBN 80-7239-178-X. S. 918-923. 
  3. Politické strany. 918-923
  4. Klimek, A.: Velké dějiny zemí Koruny české, Svazek XIV. 1929-1938. Praha: Paseka, 2002. ISBN 80-7185-425-5. S. 395. 

Související články

Externí odkazy

Odkazy

Reference


Šablona:Pahýl - etnologie