1607: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Přidáno několik osobností, narozených a zemřelých r. 1607 a Shakespearova hra a dcera. |
m r2.7.2) (robot přidal: kk:1607 жыл |
||
Řádek 130: | Řádek 130: | ||
[[jv:1607]] |
[[jv:1607]] |
||
[[ka:1607]] |
[[ka:1607]] |
||
[[kk:1607 жыл]] |
|||
[[kn:೧೬೦೭]] |
[[kn:೧೬೦೭]] |
||
[[ko:1607년]] |
[[ko:1607년]] |
Verze z 13. 10. 2011, 14:01
2. tisíciletí |
◄◄ ◄ 1603 • 1604 • 1605 • 1606 • 1607 • 1608 • 1609 • 1610 • 1611 ► ►►
1607 (MDCVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Události
- 13. ledna krach Janovské banky po vyhlášení státního bankrotu ve Španělsku
- 20. ledna povodeň, způsobená přílivovou vlnou (tsunami) z Bristolského kanálu, udeřila na pobřeží Západní Anglie a Jižního Walesu - zanechala za sebou 2 000 mrtvých a tisíce bezdomovců
- 24. ledna falcký kurfiřt Fridrich IV. (otec českého krále Fridricha Falckého) udělil osadě Mannheim poté, co zde zahájil výstavbu pevnosti Friedrichsburg 17. března 1606, městská práva
- 24. února premiéra opery Orfeus Claudia Monteverdiho ve vévodském paláci v Mantově
- 25. dubna holandské loďstvo porazilo španělské námořní síly u Gibraltaru
- 9. května prodal Jan Rudolf Trčka z Lípy panství Kumburk (hrad) s městem Jičínem panu Zikmundu Smiřickému ze Smiřic za 84 000 kop grošů českých
- 13. května Angličané založili v Severní Americe první stálou kolonii Virginia s hlavním městem Jamestown
- 19. května byla založena protestantská univerzita v německém Gießenu
- 11. června městečko Žďár povýšeno Františkem kardinálem z Ditrichštejna na město
- 23. září po 43 dnech obléhání bylo hlavní město opavského vévodství Opava, středisko reformace ve Slezsku, dobyto vojsky císařského generála Jiřího Basty (Geisbergerův pluk)
- Havanna se stala hlavním městem španělské kolonie Kuba
- poprvé zazněla anglická hymna God Save the King
- protektorem knížectví Andorra se vedle biskupa ze Seu d'Urgell stal po hrabatech z Foix francouzský král
- V Bratislavě založeno Evangelické lyceum
- Johannes Kepler pozoroval Halleyovu kometu
- Italský jezuita Matteo Ricci vydal katechismus v čínštině, nazvaný Pravý význam Pána nebes
- Dithmar Blefken vydal popis Islandu, nazvaný Islandia
- Vydán protestantský církevní řád pro Norsko, reformované roku 1537 společně s Dánskem, k němuž patřilo
- Učenec Latinus Tancredus v Neapoli údajně vyrobil první umělý led na světě
- Bartoloměj Paprocký z Hlohol vydal knihu Rozmlouvání kolátora s farářem
- Vavřinec Benedikt z Nudožer vydal školní řád, ve kterém zdůrazňoval názornost a systematičnost výuky, spojení teorie s praxí a důležitost žákovské četby
- V Záhřebu založili jezuité gymnázium s knihovnou (dnešní Národní a univerzitní knihovna v Záhřebu)
- Otevřen slavný pařížský most Pont Neuf, na němž působili pouliční knihkupci
- Don Julius Caesar d'Austria, nemanželský syn císaře Rudolfa II. a Kateřiny Stradové, se v Českém Krumlově seznámil s Markétou, dcerou lazebníka Zikmunda a Lucie Pichlerových, kterou 18. února 1608 brutálně zavraždil
- Rytíř Václav Budovec z Budova a rytíř Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic byli povýšeni do panského stavu (dva ze tří pánů, popravených mezi 27 vůdci stavovského povstání na Staroměstském náměstí roku 1621)
- Kníže Karel I. z Lichtenštejna upadl v nemilost císaře Rudolfa II. a odešel od dvora na své Moravské statky; za Ferdinanda II. se stal správcem Čech a předsedal tribunálu, který odsoudil 27 vůdců stavovského odboje k smrti
- Jan Sarkander získal nižší kněžské svěcení
- Filip Lang z Langenfelsu, komoří Rudolfa II. (známý z komedie Císařův pekař a Pekařův císař), byl uvězněn kvůli finančním machinacím
- Slezský kníže Karel II. Minsterberský nechal pro svého švagra, císařského hofmistra Adama z Valdštejna, pořídit jako reprezentativní dar faksimile česky psané Pulkavovy kroniky (dnes v Národním archivu v Praze)
- Adrian de Vries vytvořil slavnou bustu císaře Rudolfa II.
- William Shakespeare napsal drama Antonius a Kleopatra; jeho dcera Susanna se provdala za lékaře Johna Halla
Narození
- 13. července - Václav Hollar z Práchně, malíř a rytec († 25. března 1677)
- Václav František Kocmánek, český spisovatel († 1679)
- Heinrich Štemberský, houslař a loutnař († 17. dubna 1697)
- Jan Sofronius Kozák, lékař a filozof z Horažďovic
- 24. března – Michiel de Ruyter, holandský admirál, účastník námořních bojů mezi Angličany a Nizozemci. († 29. dubna 1676)
- Philips Vingboons, nizozemský architekt a malíř, studoval matematiku, architekturu a klasickou kulturu, urbanistický architekt Amsterodamu 17. století, navrhl mnoho jeho kanálů a historických budov
- Ču Jou-sung, první císař dynastie Jižní Ming, který v letech 1644-1645 vládl z Nankingu Střední a Jižní Číně († 1646)
Úmrtí
- 11. května – Michele Ruggieri, italský jezuita amisionář v Číně, spoluautor portugalsko-čínského slovníku a jeden ze zakladatelů evropské sinologie (* 1543)
- 30. června – Caesar Baronius, italský kardinál, představený Kongregace oratoriánů sv. Filipa Neri, zakladatel moderní katolické církevní historiografie (* 1538)
- 17. srpna – Anselmo Marzato, italský kardinál (* 1543)
- 17. října – Balthasar Kademann, německý luterský teolog a duchovní, působící mimo jiné i v České Kamenici (* 1533)
- Václav Nekeš z Landeka, moravský politik, majitel panství Lukov
- Ferdinand Hoffmann z Grünbühlu, prezident dvorské komory, dvořan, osobní přítel Rudolfa II., strýc Viléma a Petra Voka z Rožmberka
Hlavy států
Obrázky, zvuky či videa k tématu 1607 na Wikimedia Commons
- České království – Rudolf II.
- Svatá říše římská – Rudolf II.
- Papežský stát – Pavel V.
- Anglické království - Jakub I. Stuart
- Francouzské království - Jindřich IV.
- Polské království – Zikmund III. Vasa
- Uherské království – Rudolf II.
- Skotské království - Jakub VI. Stuart
- Španělsko - Filip III. Španělský
- Portugalské království - Filip II.
- Švédské království - Karel IX.
- Dánské království - Kristián IV.
- Sedmihradské knížectví - Zikmund Rákóczi
- Benátská republika - Leonardo Donato
- Spojené nizozemské provincie (Friesland, Groningen, Guelders, Overijssel, Utrecht, Zeeland) - Mořic Oranžský (Nasavský)
- Spojené nizozemské provincie (Holland) - Johan van Oldebarnevelt
- Rusko - bezvládí 1605 - 1613
- Osmanská říše - Ahmed I.