Jan Kryštof: Porovnání verzí

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

V textu

Verze z 4. 9. 2006, 11:31

Jan Kryštof (1904-1912, Jean-Christophe) je nejvýznamnější dílo francouzského spisovatele a nositele Nobelovy ceny za literaturu z roku 1915 Romaina Rollanda.

Jedná se o románový cyklus (tzv. román-řeka), koncipovaný jako symfonie, který podává na osudech geniálního hudebního skladatele německého původu Kraffta (jeho postava byla pravděpodobně inspirována Ludwigem van Beethovenem) a na jeho uměleckém růstu, utvářeném pobytem v Paříži, Švýcarsku a Itálii široký obraz evropské a především francouzské společnosti v období mezi Pařížskou komunou a první světovou válkou. Jan Kryštof, který svou tvořivou energií stále ztělesňuje beethovenskou myšlenku o umění jako oslavě dobra a práce a v jehož umění se protupuje národnost, lidovost a realismus, se střetává se stoupenci salonního dekadentního umění a postupně odhaluje vnitřní lež tehdejšího společenského života. Ve svém díle Rolland zachytil i protesty strádajících lidových mas a pokrové části tehdejší inteligence, v níž viděl Rolland naději pro lepší uspořádání lidské společnosti (zejména v nezávislých a silné osobnosti z jejích řad). Zároveň vyjadřuje Rolland potřebu znovunalezení lidské lásky a moudrosti.

Román vyšel původně v deseti svazích:

L’Aube (Úsvit),
Le Matin (Jitro),
L’Adolescent (Jinoch),
La Révolte (Vzpoura),
La Foire sur la place (Jarmark),
Antoinette (Antoinetta),
Dans la maison (V domě),
Les Amies (Přítelkyně),
Le Buisson ardent (Hořící keř),
La Nouvelle journée (Nový den).

Roku 1921 autor román přerozdělil do čtyř dílů, aby svou strukturou lépe vyhovoval představě románu jako čtyřvěté symnfonie. Jednotlivé díly obsahují tyto části původního vydání:

I. díl: Úsvit, Jitro a Jinoch,
II. díl: Vzpoura a Jarmark,
III. díl: Antoinetta, V domě a Přítelkyně,
IV. díl: Hořící keř a Nový den.

Román byl přeložen do třiceti jazyků, první české vydání se datuje do roku 1917.

@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
 '''''Jan Kryštof''''' ([[1904]]-[[1912]], ''Jean-Christophe'') je nejvýznamnější dílo [[Francie|francouzského]] [[spisovatel]]e a nositele [[Nobelova cena za literaturu|Nobelovy ceny za literaturu]] z roku [[1915]] [[Romain Rolland|Romaina Rollanda]].
-Jedná se o [[román]]ový cyklus (tzv. román-řeka), koncipovaný jako [[symfonie]], který podává na osudech geniálního [[hudba|hudebního]] skladatele [[Německo|německého]] původu Kraffta (jeho postava byla pravděpodobně inspirována [[Ludwig van Beethoven|Ludwigem van Beethovenem]]) a na jeho uměleckém růstu, utvářeném pobytem v [[Paříž]]i, [[Švácarsko|Švýcarsku]] a [[Itálie|Itálii]] široký obraz [[Evropa|evropské]] a především [[Francie|francouzské]] společnosti v období mezi [[Pařížská komuna|Pařížskou komunou]] a [[První světová válka|první světovou válkou]]. Jan Kryštof, který svou tvořivou energií stále ztělesňuje [[Ludwig van Beethoven| beethovenskou]] myšlenku o umění jako oslavě dobra a práce a v jehož umění se protupuje národnost, lidovost a realismus, se střetává se stoupenci salonního dekadentního umění a postupně odhaluje vnitřní lež tehdejšího společenského života. Ve svém díle Rolland zachytil i protesty strádajících lidových mas a pokrové části tehdejší inteligence, v níž viděl Rolland naději pro lepší uspořádání lidské společnosti (zejména v nezávislých a silné osobnosti z jejích řad). Zároveň vyjadřuje Rolland potřebu znovunalezení lidské lásky a moudrosti.
+Jedná se o [[román]]ový cyklus (tzv. román-řeka), koncipovaný jako [[symfonie]], který podává na osudech geniálního [[hudba|hudebního]] skladatele [[Německo|německého]] původu Kraffta (jeho postava byla pravděpodobně inspirována [[Ludwig van Beethoven|Ludwigem van Beethovenem]]) a na jeho uměleckém růstu, utvářeném pobytem v [[Paříž]]i, [[Švýcarsko|Švýcarsku]] a [[Itálie|Itálii]] široký obraz [[Evropa|evropské]] a především [[Francie|francouzské]] společnosti v období mezi [[Pařížská komuna|Pařížskou komunou]] a [[První světová válka|první světovou válkou]]. Jan Kryštof, který svou tvořivou energií stále ztělesňuje [[Ludwig van Beethoven| beethovenskou]] myšlenku o umění jako oslavě dobra a práce a v jehož umění se protupuje národnost, lidovost a realismus, se střetává se stoupenci salonního dekadentního umění a postupně odhaluje vnitřní lež tehdejšího společenského života. Ve svém díle Rolland zachytil i protesty strádajících lidových mas a pokrové části tehdejší inteligence, v níž viděl Rolland naději pro lepší uspořádání lidské společnosti (zejména v nezávislých a silné osobnosti z jejích řad). Zároveň vyjadřuje Rolland potřebu znovunalezení lidské lásky a moudrosti.
 [[Román]] vyšel původně v deseti svazích: