Proudový motor: Porovnání verzí
m Robot přidal nejlepší článek: ar:محرك نفاث طوربو; kosmetické úpravy |
iw fix |
||
Řádek 19: | Řádek 19: | ||
{{Link GA|fr}} |
{{Link GA|fr}} |
||
{{Link FA|de}} |
|||
[[ar:محرك نفاث طوربو]] |
|||
{{link FA|hr}} |
|||
[[ca:Turboreactor]] |
|||
{{Link FA|ar}} |
|||
[[de:Strahltriebwerk#Einstrom-Strahltriebwerk (Turbojet)]] |
|||
[[ |
[[ar:محرك نفاث]] |
||
[[az:Reaktiv mühərrik]] |
|||
[[es:Turborreactor]] |
|||
[[bn:জেট ইঞ্জিন]] |
|||
[[fa:توربوجت]] |
|||
[[ca:Propulsió a reacció]] |
|||
[[fr:Turboréacteur]] |
|||
[[da:Jetmotor]] |
|||
[[ga:An t-Inneall Turba-scairde]] |
|||
[[de:Strahltriebwerk]] |
|||
[[hi:टर्बो जेट]] |
|||
[[en:Jet engine]] |
|||
[[hu:Gázturbinás sugárhajtómű]] |
|||
[[es:Motor de reacción]] |
|||
[[id:Turbojet]] |
|||
[[ |
[[eo:Jetmotoro]] |
||
[[ |
[[fa:موتور جت]] |
||
[[fr:Moteur à réaction]] |
|||
⚫ | |||
[[ |
[[ga:Scairdinneall]] |
||
[[ |
[[ko:제트 엔진]] |
||
[[hy:Ռեակտիվ շարժիչներ]] |
|||
[[nl:Turbojet]] |
|||
[[hi:जेट इंजन]] |
|||
⚫ | |||
[[ |
[[hr:Mlazni motor]] |
||
[[ |
[[id:Mesin jet]] |
||
[[ |
[[it:Motore a reazione]] |
||
[[he:מנוע סילון]] |
|||
⚫ | |||
[[lv:Gāzes strūklas dzinējs]] |
|||
⚫ | |||
[[hu:Sugárhajtómű]] |
|||
[[ta:சுழல் தாரை]] |
|||
[[ml:ജെറ്റ് എന്ജിന്]] |
|||
[[vi:Động cơ turbin phản lực]] |
|||
[[ms:Enjin jet]] |
|||
⚫ | |||
[[nl:Straalmotor]] |
|||
⚫ | |||
⚫ | |||
[[pl:Silnik odrzutowy]] |
|||
[[pt:Motor a reação]] |
|||
[[ro:Motor cu reacție]] |
|||
[[ru:Воздушно-реактивный двигатель]] |
|||
[[sq:Motori reaktiv]] |
|||
⚫ | |||
[[sk:Reaktívny motor]] |
|||
⚫ | |||
[[sh:Mlazni motor]] |
|||
[[fi:Suihkumoottori]] |
|||
[[sv:Jetmotor]] |
|||
[[tr:Jet motoru]] |
|||
[[uk:Повітряно-реактивний двигун]] |
|||
⚫ |
Verze z 21. 9. 2011, 18:42
Proudový motor je typ motoru, který se používá v letectví. Pracuje na principu Newtonowa zákona o akci a reakci – spaliny vycházející z motoru působí silou opačným směrem na motor, který tím ženou vpřed.
V přední části motoru se nachází vstupní ústrojí, kterým do něj vstupuje vzduch, ten je dále nasáván kompresorem, který vzduch stlačuje; ten se tím zahřívá a následně putuje do spalovací komory. Zde se do vzduchu vstřikuje palivo. Zažehnutím směsi se uvolní tepelná energie a horké plyny, vycházející ze spalovací komory, roztáčejí turbínu v zadní části motoru, která přes hřídel vedoucí podélnou osou motoru pohání kompresor. Za turbínou, ve výstupní trysce, je vysoký tlak a tepelná energie se mění na kinetickou, tím vzniká tah motoru.
První proudový motor se objevil v 30. letech, kdy na něm pracovali dva různí konstruktéři – Frank Whittle v Británii a Hans von Ohain v Německu. Whittle svůj motor patentoval už roku 1930, ale k jeho zkouškám došlo až roku 1941, kdy byl zamontován do trupu letounu Gloster E.28/39 a 15. května 1941 poprvé vzlétl na základně RAF Cranwell. Operačně byl nasazen až roku 1944 na letadle Gloster Meteor. V Německu byl vývoj rychlejší a první letadlo (Heinkel He 178) vzlétlo už roku 1939, tah motoru HeS 3 byl 4,4 kN.
Motory stavěné po druhé světové válce měly oboustranné radiální kompresory a neregulovatelné výstupní trysky. Nároky na výkon ale rostly, a tak se začal používat axiální kompresor. Jeden stupeň axiálního kompresoru má menší stlačení i účinnost než kompresor radiální, použitím vícestupňového axiálního kompresoru však dosáhneme vyšší celkové stlačení. Je také možné zkombinovat vícestupňový axiální kompresor s radiálním, zařazeným za ním na společné hřídeli. Dnes se jednoproudový motor používá pro nadzvuková letadla pro velké výšky a rychlosti, tedy zejména pro vojenská. Většinou bývá vybaven přídavným spalováním. Jako palivo se používá kerosin. Dopravní letouny jsou vybaveny dvouproudovými motory.
Obrázky, zvuky či videa k tématu proudový motor na Wikimedia Commons
- Lokální šablona odkazuje na jinou kategorii Commons než přiřazená položka Wikidat:
- Lokální odkaz: Turbojet engines
- Wikidata: Jet engines
- Lokální šablona odkazuje na jinou kategorii Commons než přiřazená položka Wikidat: