Marie Alžběta Habsbursko-Lotrinská: Porovnání verzí

Příbuzenstvo
otec	František I. Štěpán
matka	Marie Terezie
děd	Leopold Josef Lotrinský
babička	Alžběta Charlotta Orléanská
děd	Karel VI.
babička	Alžběta Kristýna Brunšvická

Interaktivně procházet historii

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

VizuálníWikitext

V textu

Verze z 13. 8. 2011, 19:42

Marie Alžběta Josefa Johana Antonie Habsbursko-Lotrinská (13. srpna 1743, Vídeň - 22. září 1808, Linec), rakouská arcivévodkyně, byla považovaná za nejhezčí z dcer Marie Terezie. Zůstala, stejně jako její sestra Marie Anna, neprovdaná a po matčině smrti se stala abatyší Ústavu šlechtičen v Innsbrucku.

Původ

Narodila se 13. srpna 1743 královně Marii Terezii a jejímu manželovi, císaři Františku I. Štěpánovi, jako pátá dcera a šesté dítě v pořadí. Její matka Marie Terezie byla vnučkou císaře Leopolda I., neteří císaře Josefa I. a dcerou císaře Karla VI., který měl se svojí manželkou Alžbětou Kristýnou pouze dvě dcery, z nichž se starší Marie Terezie stala jeho dědičkou (Pragmatická sankce). V roce 1736 se mladá arcivévodkyně provdala za lotrinského vévodu Františka Štěpána, který v mládí pobýval na císařském dvoře a do něhož se bezhlavě zamilovala. On sám se kvůli své vyvolené musel vzdát Lotrinského vévodství ve prospěch Francouzského království. V roce 1745 byl pak zvolen císařem Svaté říše římské.

Sourozenci

Marie Anna (1738 - 1789), Marie Kristina (1742 - 1798), Marie Amálie (1746 - 1804), Johana Gabriela (1750 - 1762),
Marie Josefa (1751 - 1767), Marie Karolína (1752 - 1814), Marie Antonie (1755 – 1793)

Josef II. (1741 – 1790), Karel Josef (1745 - 1761), Leopold II. (1747 – 1792), Ferdinand Karel (1754 - 1806), Maxmilián František (1756 - 1801)

Dětství

Alžběta vyrostla, stejně jako všichni její sourozenci, v dětské komoře obklopena služebnictvem v čele s vychovatelkou („ájou“). Výchova dětí na císařském dvoře měla přesná pravidla, stanovená samotnou Marií Terezií, která velmi dbala na správnou stravu, hygienu a dostatečný pohyb svých dětí. Jejím výchovným krédem byla poslušnost, zbožnost a kázeň. Tato pravidla však malé Alžbětě působila potíže, protože byla rozpustilá, potrpěla si na žertíky a klevety. Milovala bonmoty a ironii, stejně jako bratr Josef, za což byli matkou často kritizováni. Dlouhé chvíle si krátila koketováním, což jí vyneslo přezdívku „Sličná koketa“.

Studiu se zřejmě moc nevěnovala a nebyla ani příliš poslušným dítětem, protože se u ní vystřídalo několik vychovatelek, hraběnky Belruptová, Heisterová, Erdödyová, a dokonce i jeden vychovatel, hrabě František Norbert Trauttmanndorf.

Život

Stejně jako její sourozenci se i Alžběta stala objektem sňatkové politiky velké panovnice. Ucházel se o ni například polský král Stanislav II. August či Benedetto Maria, vévoda z Chablais (syn Karla Emanuela I. Sardinsko-Piemontského). 15. srpna 1767, krátce před svatbou s neapolsko-sicilským králem Ferdinandem IV./III., zemřela její sestra Marie Josefa na neštovice. Krátce nato onemocněla i sama Alžběta, 29. října dostala poslední pomazání, ale nezemřela. Zato ji nemoc tak zošklivila, že na sňatek mohla zapomenout.

Literatura

HAMANNOVÁ, Brigitte. Habsburkové. Životopisná encyklopedie. Praha: Brána ; Knižní klub, 1996. 408 s. ISBN 80-85946-19-X.
WEISSENSTEINER Friedrich, Dcery Marie Terezie, vydavatelství Ikar a Knižní klub, Praha 1995, ISBN 80-85944-29-4, ISBN 80-7176-234-2

@@ Řádek 22: / Řádek 22: @@
 == Dětství ==
 [[Soubor:Erzherzogin Maria Elisabeth 001.jpg|thumb|left|200px|Portrét malé arcivévodkyně]]
-Alžběta vyrostla, stejně jako všichni její sourozenci, v dětské komoře obklopena služebnictvem v čele s vychovatelkou (''„Ajou“''). Výchova dětí na císařském dvoře měla přesná pravidla, stanovená samotnou Marií Terezií, která velmi dbala na správnou stravu, hygienu a dostatečný pohyb svých dětí. Jejím výchovným krédem byla poslušnost, zbožnost a kázeň. Tato pravidla však malé Alžbětě působila potíže, protože byla rozpustilá, potrpěla si na žertíky a klevety. Milovala bonmoty a [[Ironie|ironii]], stejně jako bratr Josef, za což byli matkou často kritizováni. Dlouhé chvíle si krátila koketováním, což jí vyneslo přezdívku ''„Sličná koketa“''.
+Alžběta vyrostla, stejně jako všichni její sourozenci, v dětské komoře obklopena služebnictvem v čele s vychovatelkou (''„ájou“''). Výchova dětí na císařském dvoře měla přesná pravidla, stanovená samotnou Marií Terezií, která velmi dbala na správnou stravu, hygienu a dostatečný pohyb svých dětí. Jejím výchovným krédem byla poslušnost, zbožnost a kázeň. Tato pravidla však malé Alžbětě působila potíže, protože byla rozpustilá, potrpěla si na žertíky a klevety. Milovala bonmoty a [[Ironie|ironii]], stejně jako bratr Josef, za což byli matkou často kritizováni. Dlouhé chvíle si krátila koketováním, což jí vyneslo přezdívku ''„Sličná koketa“''.
 Studiu se zřejmě moc nevěnovala a nebyla ani příliš poslušným dítětem, protože se u ní vystřídalo několik vychovatelek, hraběnky Belruptová, Heisterová, Erdödyová, a dokonce i jeden vychovatel, hrabě [[František Norbert Trauttmanndorf]].
 == Život ==
 Stejně jako její sourozenci se i Alžběta stala objektem sňatkové politiky velké panovnice. Ucházel se o ni například [[Seznam polských panovníků|polský král]] [[Stanislav II. August Poniatowski|Stanislav II. August]] či Benedetto Maria, vévoda z Chablais (syn [[Karel Emanuel I. Sardinsko-Piemontský|Karla Emanuela I. Sardinsko-Piemontského]]). [[15. srpen|15. srpna]] [[1767]], krátce před svatbou s [[Neapolské království|neapolsko]]-[[Sicilské království|sicilským]] králem [[Ferdinand I. Neapolsko-Sicilský|Ferdinandem IV./III.]], zemřela její sestra [[Marie Josefa Habsbursko-Lotrinská|Marie Josefa]] na [[neštovice]]. Krátce nato onemocněla i sama Alžběta, [[29. říjen|29. října]] dostala [[Svátost nemocných|poslední pomazání]], ale nezemřela. Zato ji nemoc tak zošklivila, že na [[sňatek]] mohla zapomenout.