Gustav I. Vasa: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
EmausBot (diskuse | příspěvky)
Manželství a potomci
Řádek 5: Řádek 5:


V tradiční švédské [[historiografie|historiografii]] je označován za zakladatele moderního švédského [[stát]]u a za „[[otec vlasti|otce vlasti]]“ (''pater patriae''). Gustav se rád srovnával s [[Mojžíš]]em, který osvobodil svůj lid a založil stát. Byl znám svými nelítostnými metodami a špatnou povahou, zároveň však miloval [[hudba|hudbu]] a vyznačoval se bystrým úsudkem.
V tradiční švédské [[historiografie|historiografii]] je označován za zakladatele moderního švédského [[stát]]u a za „[[otec vlasti|otce vlasti]]“ (''pater patriae''). Gustav se rád srovnával s [[Mojžíš]]em, který osvobodil svůj lid a založil stát. Byl znám svými nelítostnými metodami a špatnou povahou, zároveň však miloval [[hudba|hudbu]] a vyznačoval se bystrým úsudkem.

=== Manželství a potomci ===
Gustav I. Vasa byl třikráte ženat.

[[24. září]] roku [[1531]] se oženil s princeznou [[Kateřina Sasko-Lauenburská|Kateřinou von Sachsen-Lauenburg-Ratzeburg]] ([[1513]]-[[1535]]). Z tohoto manželství se narodil jediný syn; po [[potrat]]u druhého dítěte Kateřina [[23. září]] roku 1535 zemřela.
*[[Erik XIV. Švédský|Erik]] ([[1533]]-[[1577]]), švédský král v letech [[1560]] - [[1567]].

[[1. října]] roku [[1536]] se oženil s ''Markétou Leijonhufvud'' (rozenou ''Markéta Eriksdotter'') ([[1514]]-[[1551]]). Z manželství vzešlo deset potomků, nichž dva zemřeli jako nemluvňata:
*[[Jan III. Švédský|Jan]] ([[1537]]-[[1592]]), švédský král v letech [[1567]] - [[1592]];
*Magnus ([[1542]]-[[1595]]), vévoda östergötlandský;
*Kateřina ([[1539]]-[[1610]]), ∞ vévoda ''Edzard II. Východofríský'';
*Cecilie ([[1540]]-[[1627]]), ∞ vévoda ''Kryštof Baden-Rodemachern'';
*Karel ([[1544]])
*Anna ([[1545]]-[[1610]]), ∞ vévoda ''Jiří Jan Falcko-veldenzský'';
*Sten ([[1546]]-[[1547]])
*Žofie ([[1547]]-[[1611]]), ∞ vévoda ''Magnus II. Sasko-Lauenburský'';
*Alžběta ([[1549]]-[[1597]]), ∞ vévoda ''Kryštof Mecklenburský'';
*[[Karel IX. Švédský|Karel]] ([[1550]]-[[1611]]), švédský král v letech [[1599]] - [[1611]];

[[22. srpna]] roku [[1552]] se oženil s ''Kateřinou Stenbock'' ([[1535]]-[[1621]]). V té době bylo Gustavovi 56 let, Kateřině šestnáct. Manželství trvalo osm let a zůstalo bezdětné.


{{commonscat|Gustav I of Sweden}}
{{commonscat|Gustav I of Sweden}}

Verze z 4. 7. 2011, 10:00

Gustav I na obraze Jakoba Binckse z roku 1542

Gustav I. (12. května 1496 Rydboholm29. září 1560 Stockholm), narozený jako Gustav Eriksson a později známý jako Gustav Vasa, byl švédský král od roku 1523 až do své smrti. Byl prvním panovníkem z dynastie Vasa, vlivného šlechtického rodu, který vládl ve Švédsku po většinu 16. a 17. století. Gustav I. byl zvolen regentem roku 1521 poté, co vedl povstání proti dánskému králi Kristiánu II., který stál v čele Kalmarské unie a ovládal v té době většinu území dnešního Švédska.

Gustav měl nevyzpytatelnou povahu. Hovoří se o něm jako o osvoboditeli země, ale také jako o tyranizujícím vládci. Proto je častou postavou vystupující v mnoha knihách. V roce 1523, kdy získal moc, byl téměř neznámou osobností. Stal se vládcem rozdělené země bez ústřední vlády. Ačkoliv nebyl tak známý jako jeho současníci z kontinentální Evropy, stal se prvním rodilým suverénním švédským panovníkem, byl zdatným propagandistou a byrokratem, který zřídil silnou ústřední vládu. Během jeho vlády bylo ve Švédsku zavedeno protestantské vyznání.

V tradiční švédské historiografii je označován za zakladatele moderního švédského státu a za „otce vlasti“ (pater patriae). Gustav se rád srovnával s Mojžíšem, který osvobodil svůj lid a založil stát. Byl znám svými nelítostnými metodami a špatnou povahou, zároveň však miloval hudbu a vyznačoval se bystrým úsudkem.

Manželství a potomci

Gustav I. Vasa byl třikráte ženat.

24. září roku 1531 se oženil s princeznou Kateřinou von Sachsen-Lauenburg-Ratzeburg (1513-1535). Z tohoto manželství se narodil jediný syn; po potratu druhého dítěte Kateřina 23. září roku 1535 zemřela.

1. října roku 1536 se oženil s Markétou Leijonhufvud (rozenou Markéta Eriksdotter) (1514-1551). Z manželství vzešlo deset potomků, nichž dva zemřeli jako nemluvňata:

  • Jan (1537-1592), švédský král v letech 1567 - 1592;
  • Magnus (1542-1595), vévoda östergötlandský;
  • Kateřina (1539-1610), ∞ vévoda Edzard II. Východofríský;
  • Cecilie (1540-1627), ∞ vévoda Kryštof Baden-Rodemachern;
  • Karel (1544)
  • Anna (1545-1610), ∞ vévoda Jiří Jan Falcko-veldenzský;
  • Sten (1546-1547)
  • Žofie (1547-1611), ∞ vévoda Magnus II. Sasko-Lauenburský;
  • Alžběta (1549-1597), ∞ vévoda Kryštof Mecklenburský;
  • Karel (1550-1611), švédský král v letech 1599 - 1611;

22. srpna roku 1552 se oženil s Kateřinou Stenbock (1535-1621). V té době bylo Gustavovi 56 let, Kateřině šestnáct. Manželství trvalo osm let a zůstalo bezdětné.

Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Gustav I. Švédský na Wikimedia Commons

Šablona:Švédští panovníci - Vasa

Šablona:Pahýl - biografie V tomto článku byl použit překlad textu z článku Gustav I of Sweden na anglické Wikipedii.