Plicník lékařský: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace
Luckas-bot (diskuse | příspěvky)
m r2.7.1) (robot přidal: sl:Navadni pljučnik
Řádek 56: Řádek 56:
[[ru:Медуница лекарственная]]
[[ru:Медуница лекарственная]]
[[sh:Plućnjak]]
[[sh:Plućnjak]]
[[sl:Navadni pljučnik]]
[[sr:Плућњак]]
[[sr:Плућњак]]
[[tr:Ciğer otu]]
[[tr:Ciğer otu]]

Verze z 2. 7. 2011, 11:47

Jak číst taxoboxPlicník lékařský
alternativní popis obrázku chybí
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělenírostliny krytosemenné (Magnoliophyta)
Třídavyšší dvouděložné rostliny (Rosopsida )
Řádjirnicotvaré (Polemoniales)
Čeleďbrutnákovité (Boraginaceae)
Rodplicník (Pulmonaria)
Binomické jméno
Pulmonaria officinalis
L.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Plicník lékařský (Pulmonaria officinalis) je léčivá rostlina z čeledi brutnákovitých. Roste v hájích a lužních lesích. Byl rovněž typickou rostlinou středověkých zahrad a v současnosti se jako hajnička pěstuje především na venkovských zahradách.

Účinné látky

Plicník obsahuje kyselinu křemičitou (asi 4%), slizové látky, saponiny, vitamín C, třísloviny (asi 10%), allantoin, fytosterin, cukry, cerylalkohol, pyrolizidinové alkaloidy, minerální látky (zejména vápenaté soli)[2], flavonoidy[3] a organické kyseliny (stearová, myristová)[4].

Sběr

Sbírá se kvetoucí nať od března do dubna nebo jen spodní listy.[5] Suší se ve stínu nebo za umělého sušení při teplotách do 40 °C. Uchovává se v dobře uzavřených nádobách.[2]

Léčivé účinky

Využívání byliny při léčbě plicních nemocí a podobnost jejích skvrnitých listů se "skvrnitými" plícemi daly plicníku jméno.[6] V současné vědecké medicíně není plicník využíván, uplatňuje se však v homeopatii při bronchitidě a v lidovém léčitelství.[7] Odvar z plicníku léčí záněty průdušek, hojí a regeneruje sliznice dýchacích cest i trávícího ústrojí, zvyšuje krevní srážlivost, působí mírně močopudně a svíravě.[2] Příznivý účinek se přičítá kombinaci saponinů, které usnadňují odkašlávání, uklidňujícímu a ochrannému účinku slizů a protizánětlivému a dezinfekčnímu účinku tříslovin.[3] Zevně ve formě obkladů (nejlépe z čerstvé byliny), záparu nebo silnějšího odvaru se užívá k omývání hnisajících ran nebo krvácejících hemeroidů, kde se uplatní protizánětlivý a svíravý účinek. Vzhledem k přítomnosti alkaloidů v droze by se plicníku nemělo užívat déle než 3 týdny a neměl by být podáván malým dětem a těhotným či kojícím ženám.[2] V Anglii jsou mladé listy oblíbenou přísadou do různých jarních salátů a přidávají se také do polévek.[3]

Reference

Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu plicník lékařský na Wikimedia Commons