Blahočet

Blahočet
Vědecká klasifikace
Říše	rostliny (Plantae)
Podříše	cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení	nahosemenné (Pinophyta)
Třída	jehličnany (Pinopsida)
Řád	borovicotvaré (Pinales)
Čeleď	blahočetovité (Araucariaceae)
Rod	blahočet (Araucaria) Juss., 1789
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Blahočet různolistý (Araucaria heterophylla)

Šišky blahočetu Bidwillova

Blahočet (Araucaria), také araukárie, je rod stále zelených jehličnanů z čeledi blahočetovitých

Historie a rozšíření

Blahočet je rostlina pocházející ze „středověku Země“, předchůdce dnešního blahočetu již rostl v geologických období jura a křída, kdy byl rozšířen po severní i jižní polokouli. Se vznikem krytosemenných rostlin a změnou klimatu ustoupil blahočet převážně do tropického pásma a až na výjimky se vyskytuje jen na jižní polokouli.

Roste na východě Austrálie, severu Nového Zélandu, na Nové Kaledonii (nejvíce druhů), na Norfolku, Papui-Nové Guineji, v Indonésii a dále na severní polokouli v Malajsii a na Filipínách. Další skupina blahočetů se vyskytuje na dvou místech Jižní Ameriky, první – druh (Araucaria angustifolia) v deštných pralesích poblíž pobřeží na jihovýchodě Brazílie a severovýchodě Argentiny a druhé – ohrožený druh blahočet chilský (Araucaria araucana) v poměrně suché oblasti And na pomezí Chile a Argentiny.

Popis

Jsou to nahosemenné, většinou dvoudomé stromy, někdy lze ale nalézt samčí i samičí rozmnožovací orgány na jednom stromě, tato vlastnost se může v průběhu let změnit. Mají statným kmen, dorůstající do výše 30 až 80 m. Větve vyrůstají v pravidelných nebo skoro pravidelných přeslenech. Mladé stromky jsou větvené až k zemi, kdežto staré mají dlouhý, štíhlý kmen a většinou pravidelnou zploštělou korunu. Kožovité listy jsou spirálovitě uspořádané, tvar mají od jehlicovitých až po široké, vejčité. Dokonce někteří jedinci mají listy s rozdílnými tvary.

Samčí šištice jsou terminální nebo úžlabní, tvaru cylindrického nebo vejčitého, opylování se uskutečňuje větrem, pylová zrna však nemají vzduchové vaky. Samičí šištice rostou vzpřímeně na vrcholku stromu, mají tvar elipsoidní až kulovitý, v průměru mívají 7 až 25 cm. Plodové šupiny obsahují po jednom vajíčku. Po dozrání semen, za dva až tři roky, se šišky rozpadnou, některá semena mají postranní křidélka. Semen je v šišce 80 až 200 a jsou jedlá, podobají se piniovým „oříškům“, ale jsou větší.

Použití

Některé druhy se cíleně vysazují pro produkci dřeva a pro jedlá semena. Jiné zase pro svůj neobvyklý růst se pěstují v zahradách a parcích. U nás je známý blahočet různolistý (lidově pokojová jedle), který lze jako jediný druh pěstovat v místnosti. V domovině dorůstá až do výše 50 metrů, u nás to nehrozí.

Taxonomie

Rod blahočet se skládá z 19 druhů, které se podle příbuzností dělí do čtyř sekcí.

• Sekce Araucaria (vyskytují se jen v Jižní Americe)
  • (Araucaria angustifolia) (Bertol.) Kuntze, 1898
  • blahočet čilský (Araucaria araucana) (Molina) C. Koch, 1873
• Sekce Bunya
  • blahočet Bidwillův (Araucaria bidwillii) Hook., 1843
• Sekce Intermedia
  • (Araucaria hunsteinii) K. Schum., 1889
• Sekce Eutacta
  • (Araucaria bernieri) Buchh., 1949
  • (Araucaria biramulata) Buchh., 1949
  • (Araucaria columnaris) (J. R. Forst.) Hook., 1852
  • (Araucaria cunninghamii) Aiton ex D. Don, 1837
  • (Araucaria humboldtensis) Buchh., 1949
  • (Araucaria laubenfelsii) Corbasson, 1968
  • (Araucaria luxurians) (Brongn. et Gris) de Laub., 1972
  • (Araucaria montana) Brongn. et Gris, 1871
  • (Araucaria muelleri) (Carrière) Brongn. et Gris, 1870
  • (Araucaria nemorosa) de Laub., 1969
  • (Araucaria rulei) F. Muell., 1860
  • (Araucaria scopulorum) de Laub., 1969
  • (Araucaria schmidii) de Laub., 1969
  • (Araucaria subulata) Vieill., 1862
  • blahočet různolistý (Araucaria heterophylla) (Salisb.) Franco, 1952

Poznámka. Někdy jsou sekce Bunya a Intermedia slučovány se sekcí Eutacta

Odkazy

Galerie blahočet na Wikimedia Commons

Externí odkazy

• 362928933 en.wikipedia.org
• www.mobot.org
• www.biologie.uni-hamburg.de
• www.answers.com

Portály: Rostliny