Kalomel: Porovnání verzí
m r2.5.2) (robot odebral: de, el, en, es, hu, ja, nl, pl, pt, simple, sv, zh |
m robot přidal: zh:氯化亚汞,pt:Cloreto de mercúrio (I),de:Quecksilber(I)-chlorid,ja:塩化水銀(I),pl:Chlorek rtęci(I),el:Χλωριούχος Υδράργυρος,simple:Mercury(I) chloride,es,en,hu,sv,nl |
||
Řádek 51: | Řádek 51: | ||
[[ca:Calomelà]] |
[[ca:Calomelà]] |
||
[[de:Quecksilber(I)-chlorid]] |
|||
[[el:Χλωριούχος Υδράργυρος]] |
|||
[[en:Mercury(I) chloride]] |
|||
[[es:Cloruro de mercurio (I)]] |
|||
[[fr:Calomel]] |
[[fr:Calomel]] |
||
[[hu:Higany(I)-klorid]] |
|||
[[io:Kalomelo]] |
[[io:Kalomelo]] |
||
[[it:Calomelano]] |
[[it:Calomelano]] |
||
[[ja:塩化水銀(I)]] |
|||
[[nl:Kwik(I)chloride]] |
|||
[[pl:Chlorek rtęci(I)]] |
|||
[[pt:Cloreto de mercúrio (I)]] |
|||
[[ru:Каломель]] |
[[ru:Каломель]] |
||
[[simple:Mercury(I) chloride]] |
|||
[[sk:Kalomel]] |
[[sk:Kalomel]] |
||
[[sv:Kvicksilver(I)klorid]] |
|||
[[uk:Каломель]] |
[[uk:Каломель]] |
||
[[zh:氯化亚汞]] |
Verze z 28. 6. 2011, 13:59
Kalomel (Werner, 1789), chemický vzorec Hg2Cl2 (chlorid rtuťný), je čtverečný minerál.
Název je složený z řeckých slov kalos – krásný a mélas – černý.
Vznik
Druhotný minerál, vzniká při alteraci rud Hg jako cinabaritu, amalgámů, Ag-tetraedritu, onofroitu a dalších minerálů. Na umělém materiálu i v přírodních podmínkách bylo prokázáno, že se cinabarit může oxidovat při působení sulfátu železa a že tento proces se značně urychluje v přítomnosti NaCl v roztoku. Druhotné minerály rtuti se vyskytují společně a mohou přecházet jeden do druhého při změnách chemismu prostředí. Obvykle se chloridy i oxychloridy rtuti vyskytují v suchém a horkém prostředí. V několika případech byl nalezen i v podmínkách věčně zmrzlé půdy, kde jejich vznik způsobuje pomalá cirkulace spodních vod, nepatrný obsah kapalné fáze v zóně oxidace a vysoká koncentrace roztoků.
Morfologie
Tvoří drobné, obvykle podle {0001} tabulkovité, prizmatické podle {001} či dipyramidální izometrické krystaly, obvykle složitě zdvojčatělé. Také kůry, někdy s drúzovitým povrchem drobných krystalků, v zemitých agregátech nebo povlacích. Na krystalech nejčastěji tvary a {100}, r {111}, d {332}, m {110}, c {001}, e {101} a i {112}. Dvojčatí podle {112}. Ve formě dotykových nebo penetračních dvojčat, často se opakujících a s nepravidelnými nebo nezřetelnými plochami.
Vlastnosti
- Fyzikální - T=1-2, mikrotvrdost 21.0-27.0 kg.mm-2 (Mykské ložisko), h=7.15 (kolísá v rozmezí 6.4-7.18). Štěpnost podle {100} a {110} dobrá ale s nerovnými štěpnými plochami, podle {111} nedokonalá, lom lasturnatý, plastický, řeže se nožem.
- Chemické - Před dmuchavkou a na uhlí těká bez tavení, kondenzuje ve formě bílého náletu. Nerozpouští se ve vodě a HCl, rozpustný v lučavce královské, černá při zpracovávání s alkáliemi.
- Optické - Je bezbarvý, bílý až žlutavě šedý, šedý, hnědý, na světle tmavne a rozpadá se, vryp světle žlutý až žlutý, průhledný až průsvitný, lesk má diamantový. V UV záření fosforeskuje tmavočerveně.
Využití
Kalomel je často využívaný v lékařství (např. jako projímadlo), dále se používá například v pyrotechnice nebo galvanotechnice. [zdroj?]
Naleziště
V Česku se vyskytuje na Dědově hoře (u Hořovic) pochybný jako vzácnost v těsné asociaci s cinabaritem, pyritem a barytem na žilách jako zemitý bílý povlak, vzácně s kuličkami rtuti v dutinách kusové rumělky s řídce roztroušeným kusovým žlutým sfaleritem, sideritem, barytem a celistvým a okrovitým limonitem. Na Slovensku Nižná Slaná (u Dobšiné), Smolník (u Rožňavy) a Švedlár (u Rudňan). Ve světě jsou známy pěkné sloupečkovité krystaly z ložiska Terlingua (Brewster Co., New Mexico, USA) v asociaci s ryzí rtutí, terlinguaitem, montroyditem, kleinitem, eglestonitem, kalcitem.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu kalomel na Wikimedia Commons