Kajuská válka: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
Kenad (diskuse | příspěvky)
jazykové úpravy
Bez shrnutí editace
Řádek 1: Řádek 1:
{{Pracuje se}}
{{Válka
{{Válka
|Střetnutí='''Kajuská válka'''
|Střetnutí='''Kajuská válka'''
Řádek 16: Řádek 17:


'''Kajuská válka''' (''anglicky Cayuse War'') byl ozbrojený konflikt, který vznikl na severozápadě USA mezi indiánským kmenem [[Kajusové|Kajusů]] a [[USA|Spojenými státy]] podporovanými místními evropskými osadníky mezi lety 1847 a 1855. Za příčinu se kromě jiného považuje šíření nemocí po příchodu evropských osadníků. Válku vyvolal v r. 1847 kmen Kajusů, když zmasakroval Marcuse Whitmana a jeho rodinu na misii [[Národní historická památka Whitmanova misie|Waiilatpu]]. V dalších letech bojovala nejprve prozatimní vláda [[Oregon]]u a později také americká armáda s indiány na východě [[Kaskádové pohoří|Kaskádového pohoří]]. Tato válka je prvním z konfliktů mezi původními obyvateli a evropskými osadníky. Důsledkem války bylo přemístění indiánských kmenů do indiánských rezervací.
'''Kajuská válka''' (''anglicky Cayuse War'') byl ozbrojený konflikt, který vznikl na severozápadě USA mezi indiánským kmenem [[Kajusové|Kajusů]] a [[USA|Spojenými státy]] podporovanými místními evropskými osadníky mezi lety 1847 a 1855. Za příčinu se kromě jiného považuje šíření nemocí po příchodu evropských osadníků. Válku vyvolal v r. 1847 kmen Kajusů, když zmasakroval Marcuse Whitmana a jeho rodinu na misii [[Národní historická památka Whitmanova misie|Waiilatpu]]. V dalších letech bojovala nejprve prozatimní vláda [[Oregon]]u a později také americká armáda s indiány na východě [[Kaskádové pohoří|Kaskádového pohoří]]. Tato válka je prvním z konfliktů mezi původními obyvateli a evropskými osadníky. Důsledkem války bylo přemístění indiánských kmenů do indiánských rezervací.

==Příčiny==
V roce 1836 založili misionáři [[Narcissa Whitman|Narcissa]] a [[Marcus Whitman|Marcus]] Whitmanovi [[Národní historická památka Whitmanova misie|Whitmanovu misii]] mezi Indiány ve Waiilatpu, deset kilometrů západně od dnešní [[Walla Walla|Walla Wally]]. Kromě šíření křesťanství také založili školy a mlýny a do oblasti přivedli [[zavlažování]]. Jejich práce postupovala pomalu až do roku 1842, kdy Marcus Whitman požádal Americkou radu komisařů pro zahraniční misie o podporu. Další rok se do oblasti vrátil společně s přibližně stovkou nových osadníků.

Náhlý příliv bílých osadníků vedl ke zvýšení napětí mezi původními obyvateli a osadníky, za které mohla kulturní nedorozumění a různá nepřátelství. Indiáni se například domnívali, že orání půdy je znesvěcení ducha země, což osadníci, z nichž mnozí byli celý život zemědělci, nemohli přijmout. Kajusové také očekávali, že za průjezd vlaků jejich územím a za to, že se osadníci stravují divokou zvěří, na které byli Indiáni závislí, dostanou zaplaceno, čemuž běloši nerozuměli, a místo poplatku odvezli Indiánské posly zpět domů s domněnkou, že se jedná pouze o žebráky.

Noví osadníci si s sebou přivezli své nemoci. V roce 1847 propukla [[spalničky|spalničková]] epidemie, kvůli které přišla o život polovina kmene. Kajusové podezřívali Marcuse Whitmana, jako vedoucího misionáře, z toho, že je zodpovědný za tato úmrtí, a obětování Indiánů pro nové osadníky. Kajuská vojska se mstila 29. listopadu 1847, kdy napadla Whitmanovu misii. Celkem bylo zabito čtrnáct osadníků, včetně manželů Whitmanových. Většina budov ve Waiilatpu byla zničena a místo je nyní národní historickou památkou. Na několik týdnů Indiáni uvěznili 53 žen a dětí, které drželi jako rukojmí.

Kajuskou válku začala událost známá jako [[Masakr na Whitmanově misii]].

==Pozdější násilí==
[[Oregon]]ská provizní vláda a guvernér George Abernethy vyzvali k okamžité a pohotové akci proti kmeni Kajusů. Skupina padesáti dobrovolníků byla tedy okamžitě vyslána do [[The Dalles]] pod vedením Henryho A. G. Leeho. Skupina byla vytvořena v prosinci 1847 a dostala název „Oregonské pušky“, dva dny po vytvoření se shromáždila ve středisku [[Fort Vancouver]], kde dostala zbraně a zásoby od [[Společnost Hudsonova zálivu|Společnosti Hudsonova zálivu]]. Společnost po oregonské vládě nic nechtěla, jelikož za zbraně a zásoby si dobrovolníci zaplatili sami, v očekávání, že jim oregonská vláda po válce zaplatí. Skupina odjela chránit [[Methodistická mise|Methodistickou misi]] v The Dalles, kde měla zabránit všem nepřátelským jednotkám vstupu do [[Willamettské údolí|Willamettského údolí]]. Guvernér také stanovil mírovou komisi, která se skládala z H. A. G. Leeho, [[Joel Palmer|Joela Palmera]] a [[Robert Newell (oregonský politik)|Roberta Newella]].


==Zdroj==
==Zdroj==

Verze z 22. 6. 2011, 16:02

Šablona:Válka

Kajuská válka (anglicky Cayuse War) byl ozbrojený konflikt, který vznikl na severozápadě USA mezi indiánským kmenem Kajusů a Spojenými státy podporovanými místními evropskými osadníky mezi lety 1847 a 1855. Za příčinu se kromě jiného považuje šíření nemocí po příchodu evropských osadníků. Válku vyvolal v r. 1847 kmen Kajusů, když zmasakroval Marcuse Whitmana a jeho rodinu na misii Waiilatpu. V dalších letech bojovala nejprve prozatimní vláda Oregonu a později také americká armáda s indiány na východě Kaskádového pohoří. Tato válka je prvním z konfliktů mezi původními obyvateli a evropskými osadníky. Důsledkem války bylo přemístění indiánských kmenů do indiánských rezervací.

Příčiny

V roce 1836 založili misionáři Narcissa a Marcus Whitmanovi Whitmanovu misii mezi Indiány ve Waiilatpu, deset kilometrů západně od dnešní Walla Wally. Kromě šíření křesťanství také založili školy a mlýny a do oblasti přivedli zavlažování. Jejich práce postupovala pomalu až do roku 1842, kdy Marcus Whitman požádal Americkou radu komisařů pro zahraniční misie o podporu. Další rok se do oblasti vrátil společně s přibližně stovkou nových osadníků.

Náhlý příliv bílých osadníků vedl ke zvýšení napětí mezi původními obyvateli a osadníky, za které mohla kulturní nedorozumění a různá nepřátelství. Indiáni se například domnívali, že orání půdy je znesvěcení ducha země, což osadníci, z nichž mnozí byli celý život zemědělci, nemohli přijmout. Kajusové také očekávali, že za průjezd vlaků jejich územím a za to, že se osadníci stravují divokou zvěří, na které byli Indiáni závislí, dostanou zaplaceno, čemuž běloši nerozuměli, a místo poplatku odvezli Indiánské posly zpět domů s domněnkou, že se jedná pouze o žebráky.

Noví osadníci si s sebou přivezli své nemoci. V roce 1847 propukla spalničková epidemie, kvůli které přišla o život polovina kmene. Kajusové podezřívali Marcuse Whitmana, jako vedoucího misionáře, z toho, že je zodpovědný za tato úmrtí, a obětování Indiánů pro nové osadníky. Kajuská vojska se mstila 29. listopadu 1847, kdy napadla Whitmanovu misii. Celkem bylo zabito čtrnáct osadníků, včetně manželů Whitmanových. Většina budov ve Waiilatpu byla zničena a místo je nyní národní historickou památkou. Na několik týdnů Indiáni uvěznili 53 žen a dětí, které drželi jako rukojmí.

Kajuskou válku začala událost známá jako Masakr na Whitmanově misii.

Pozdější násilí

Oregonská provizní vláda a guvernér George Abernethy vyzvali k okamžité a pohotové akci proti kmeni Kajusů. Skupina padesáti dobrovolníků byla tedy okamžitě vyslána do The Dalles pod vedením Henryho A. G. Leeho. Skupina byla vytvořena v prosinci 1847 a dostala název „Oregonské pušky“, dva dny po vytvoření se shromáždila ve středisku Fort Vancouver, kde dostala zbraně a zásoby od Společnosti Hudsonova zálivu. Společnost po oregonské vládě nic nechtěla, jelikož za zbraně a zásoby si dobrovolníci zaplatili sami, v očekávání, že jim oregonská vláda po válce zaplatí. Skupina odjela chránit Methodistickou misi v The Dalles, kde měla zabránit všem nepřátelským jednotkám vstupu do Willamettského údolí. Guvernér také stanovil mírovou komisi, která se skládala z H. A. G. Leeho, Joela Palmera a Roberta Newella.

Zdroj

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Cayuse War na anglické Wikipedii.