Domenico Egidio Rossi: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

VizuálníWikitext

V textu

Verze z 1. 6. 2011, 17:13

Domenico Egidiö Rossi (1. září 1659, Fano – 19. února 1715, Fano) byl italský architekt a stavitel.

Život

Rossi se narodil na italském pobřeží Jaderského moře. Vzdělání architekta získal v Bologni při malbě kvadratury. Potom pracoval v Praze a Vídni pro několik velkých šlechtických rodin: od 1692 do 1695 pracoval na výstavbě v Praze u českého hraběte Heřmana Jakuba Černína z Chudenic (1659-1710). Když Rossi ohrožoval kordem jednoho štukatéra z okruhu jeho konkurentů, byl na něj vydán zatykač a prchl poté do Vídně. Tak pracoval pro rod Lichtenštejnů v Čechách, na Moravě a ve Vídni. Markrabě Ludvík Vilém I. Bádenský (1655-1707) a jeho manželka Franziska Sibylla Augusta von Sachsen-Lauenburg (1675-1733) najali ho 1697/98 od hraběte Černína a Rossi přišel jako vedoucí výstavby do Rastattu. Rossi plánoval a vytvářel město Rastatt a jeho nejvýraznější prací je zámek Rastatt, Kromě toho byl také činný u dvora markraběte v Durlachu. V letech 1703/1704 podnikl také cestu do Bologně a Fano.

V Rastattu žil Rossi se svou ženou Annou Magdalenou a se čtyřmi dětmi až do smrti markraběte v lednu 1707. Pro vdovu po markraběti byl dvorní stavitel příliš drahý, takže ho několik týdnů po smrti markraběte z jejich služeb propustila a novým dvorním stavitelem jmenovala Rossiho žáka Lorenzo di Saleho. Rossi se vrátil v roce 1708 do Itálie, kde pracoval pro vévodu z Parmy Francesco Maria Farnese (1619-1647). V roce 1708 byl Rossi markraběnkou volán k zodpovědnosti kvůli škodám na vazbě krovů a stropů zámku Rastatt a v Mantua byl nejprve zatčený, ale brzy zase propuštěný.

Dílo

od 1688: návrh a začátek stavby zahradního paláce pro knížete Liechtensteina ve vídeňské Fürstengasse, v roce 1692 ho vystřídal Domenico Martinelli (1650-1718)
1692-1695: spolupráce (výmalba) paláce Černínů v Praze
1693-1695: přestavba a přetvoření Černínského zahradního paláce i se zahradou ve Vídni-Leopoldstadt
1695/1696: malba architektury zámku Schönbrunn ve Vídni
1698: palác Caprara-Geymüller ve Vídni
1698: návrhy na rezidenční zámek Durlach (Karlsburg)
1697/98: práce na loveckém zámku Rastatt (neukončeny)
před 1698: projekt na obnovu protestantského městského kostela Durlach - prováděl: Giovanni Mazza z Bologně
1698-1702: projekty na rekonstrukci jezuitských kolejí v Baden-Badenu (dnešní radnice) a jezuitského kostela v Baden-Badenu - neshody se stavitelem a mistrem Johannem Jakobem Rischerem (1662-1755)
kolem 1700: Rossiho dům, Rastatt
1699-1702: zámek Scheibenhardt u Karlsruhe
1699-1707: rezidenční zámek Rastatt
1701/02: vedení restaurátorských prací na zámku Baden-Badenu
1701/02: projekty a základy pro městský kostel v Rastattu - dokončil: Johann Peter Ernst Rohrer (1687-1762)

Spis

Domenico Egidio Rossi: Studio d’architettura civile. Rom 1721

Odkazy

Literatura

Sandra Eberle: Domenico Egidio Rossi, Zeichner und Planer: vor 350 Jahren geboren; der italienische Architekt des „Türkenlouis“. In: Schlösser Baden-Württemberg. Staatsanzeiger für Baden-Württemberg, Stuttgart 2009, H. 1, S. 26-29, ISSN 0943-5298.
Wolfgang E. Stopfel (Verf.), Stadt Rastatt (hrsg.): Domenico Egidio Rossi: der Architekt des Rastatter Schlosses. Rastatt 1986.
Franco Battistelli (Bearb.), Comune di Fano (Hrsg.): Documenti inediti sull'architetto Fanese Domenico Egidio Rossi / Unveröffentlichte Dokumente über den in Fano geborenen Architekten Domenico Egidio Rossi (1659/1715). Fano 1984.
H. Lorenz, W. G. Rizzi: Domenico Egidio Rossi: Die Originalpläne für das Wiener Gartenpalais Liechtenstein. In: Jahrbuch für Kunstgeschichte, Wien 1980.
Günter Passavant: Studien über Domenico Egidio Rossi und seine baukünstlerische Tätigkeit innerhalb des süddeutschen und österreichischen Barock. Braun, Karlsruhe 1967.
Gerhard Peters: Das Residenzschloß zu Rastatt und sein Architekt, Domenico Egidio Rossi. München, Phil. Diss. v. 21. Febr. 1924.
Karl Lohmeyer: Des Ingenieurs und markgräflich badischen Oberbaudirektors Domenico Egidio Rossi's Briefe über den Durlacher Schloßbau. In: Zeitschrift für Geschichte der Architektur, 6. Jg., S. 216-225. Winter, Heidelberg 1913.
Karl Lohmeyer: Beiträge zur Baugeschichte des Rastatter Schlosses, Teil 1/2: Die Korrespondenz des Markgrafen Ludwig Wilhelm von Baden mit dem Architekten und Ingenieur Domenico Egidio Rossi 1698-1701; Die Beschwerde des Bau- und Werkmeisters Johann Jakob Rischer gegen den Architekten und Ingenieur Rossi. In: Zeitschrift für die Geschichte des Oberrheins, N.F. 27, H. 2, S. 270-307. Winter, Heidelberg 1912.
Karl Lohmeyer: Domenico Egidio Rossi und seine Schlossbauten in Deutschland. In: Repertorium für Kunstwissenschaft, 40, S. 194-211. Reimer, Berlin 1907.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Domenico Egidio Rossi na Wikimedia Commons

Záznam o Domenico Egidio Rossi V jihozápadním německém archivu pro architekturu a a inženýrské stavby na univerzitě Karlsruhe (TH)
Eintrag über Domenico Egidio Rossi v projektu Italské umění v Rakousku
Sandra Eberle: Der Baumeister Domenico Egidio Rossi

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Domenico Egidio Rossi na německé Wikipedii.

@@ Řádek 2: / Řádek 2: @@
 '''Domenico Egidiö Rossi''' ([[1. září]] [[1659]], [[Fano]] – [[19. únor]]a [[1715]], Fano) byl [[Itálie|italský]] [[architekt]] a stavitel.
 == Život ==
-Rossi se narodil na [[Itálie|italském]] pobřeží [[Jaderské moře|Jaderského moře]]. Vzdělání [[architekt]]a získal v [[Bologna|Bologni]] při malbě kvadratury. Potom pracoval v [[Praha|Praze]] a [[Vídeň|Vídni]] pro několik velkých [[šlechtic]]kých rodin: od [[1692]] do [[1695]] pracoval na [[stavba|výstavbě]] v [[Praha|Praze]] u [[Čech|českého]] [[hrabě]]te [[Heřman Jakub Černín|Heřmana Jakuba Černína]] z [[Chudenice|Chudenic]] ([[1659]]-[[1710]]). Když Rossi ohrožoval kordem jednoho štukatéra z okruhu jeho konkurentů, byl na něj vydán zatykač a prchl poté do [[Vídeň|Vídně]]. Tak pracoval pro rod [[Lichtenštejnové|Lichtenštejnů]] v [[Čechy|Čechách]], na [[Morava|Moravě]] a ve [[Vídeň|Vídni]]. [[Markrabě]] [[Ludvík Vilém I. Bádenský]] ([[1655]]-[[1707]]) a jeho manželka [[Franziska Sibylla Augusta von Sachsen-Lauenburg]] ([[1675]]-[[1733]]) najali ho [[1697]]/98 od [[hrabě]]te [[Černín]]a a Rossi přišel jako vedoucí [[stavba|výstavby]] do [[Rastatt]]u. Rossi plánoval a vytvářel [[město]] [[Rastatt]] a jeho nejvýraznější prací je [[zámek (stavba)|zámek]] [[Rastatt]], Kromě toho byl také činný u dvora [[markrabě]]te v [[Durlach]]u. V letech [[1703]]/[[1704]] podnikl také cestu do [[Bologna|Bologně]] a Fano.
+Rossi se narodil na [[Itálie|italském]] pobřeží [[Jaderské moře|Jaderského moře]]. Vzdělání [[architekt]]a získal v [[Bologna|Bologni]] při malbě kvadratury. Potom pracoval v [[Praha|Praze]] a [[Vídeň|Vídni]] pro několik velkých [[Šlechta|šlechtick]]ých rodin: od [[1692]] do [[1695]] pracoval na [[stavba|výstavbě]] v [[Praha|Praze]] u [[Čech|českého]] [[hrabě]]te [[Heřman Jakub Černín|Heřmana Jakuba Černína]] z [[Chudenice|Chudenic]] ([[1659]]-[[1710]]). Když Rossi ohrožoval kordem jednoho štukatéra z okruhu jeho konkurentů, byl na něj vydán zatykač a prchl poté do [[Vídeň|Vídně]]. Tak pracoval pro rod [[Lichtenštejnové|Lichtenštejnů]] v [[Čechy|Čechách]], na [[Morava|Moravě]] a ve [[Vídeň|Vídni]]. [[Markrabě]] [[Ludvík Vilém I. Bádenský]] ([[1655]]-[[1707]]) a jeho manželka [[Franziska Sibylla Augusta von Sachsen-Lauenburg]] ([[1675]]-[[1733]]) najali ho [[1697]]/98 od [[hrabě]]te [[Černín]]a a Rossi přišel jako vedoucí [[stavba|výstavby]] do [[Rastatt]]u. Rossi plánoval a vytvářel [[město]] [[Rastatt]] a jeho nejvýraznější prací je [[zámek (stavba)|zámek]] [[Rastatt]], Kromě toho byl také činný u dvora [[markrabě]]te v [[Durlach]]u. V letech [[1703]]/[[1704]] podnikl také cestu do [[Bologna|Bologně]] a Fano.
 V [[Rastatt]]u žil Rossi se svou ženou Annou Magdalenou a se čtyřmi dětmi až do smrti [[markrabě]]te v lednu [[1707]]. Pro vdovu po [[markrabě]]ti byl dvorní stavitel příliš drahý, takže ho několik týdnů po smrti [[markrabě]]te z jejich služeb propustila a novým dvorním stavitelem jmenovala Rossiho žáka [[Lorenzo di Sale]]ho. Rossi se vrátil v roce [[1708]] do [[Itálie]], kde pracoval pro [[vévoda|vévodu]] z [[Parma|Parmy]] [[Francesco Maria Farnese]] ([[1619]]-[[1647]]). V roce [[1708]] byl Rossi markraběnkou volán k zodpovědnosti kvůli škodám na vazbě krovů a stropů [[zámek (stavba)|zámku]] [[Rastatt]] a v Mantua byl nejprve zatčený, ale brzy zase propuštěný.