Perlinková vazba: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
m - vertikální kategorizace
Filip Albert (diskuse | příspěvky)
m překlep
Řádek 2: Řádek 2:
U [[tkanina|tkanin]] s perlinkou se mimo normálního provázání [[osnova (textil)|osnovy]] s [[útek|útkem]] vzájemně překřižují dvě sousední osnovní [[nit]]ě.
U [[tkanina|tkanin]] s perlinkou se mimo normálního provázání [[osnova (textil)|osnovy]] s [[útek|útkem]] vzájemně překřižují dvě sousední osnovní [[nit]]ě.


Na výkresu vpravo je schematicky znázorněna nejjednoduší perlinková vazba (angl.:[[doup weave]], něm.:[[Dreherbindung]]). Pod (modře zbarvenou ) tzv. ''stojitou osnovní nití'' se podvléká červená nit obtáčecí (vedená speciální nitěnkou), překříží ji a stabilizuje její polohu tak, že se nemůže posouvat do strany ani u velmi řídkých tkanin.
Na výkresu vpravo je schematicky znázorněna nejjednodušší perlinková vazba (angl.:[[doup weave]], něm.:[[Dreherbindung]]). Pod (modře zbarvenou ) tzv. ''stojitou osnovní nití'' se podvléká červená nit obtáčecí (vedená speciální nitěnkou), překříží ji a stabilizuje její polohu tak, že se nemůže posouvat do strany ani u velmi řídkých tkanin.


Tkací stroje na výrobu perlinek jsou opatřeny třemi [[brdo (textil)|brdy]] (povolovací, základní a obtáčecí). Obtáčecí nit prochází třemi různými nitěnkami a sbíhá se se stojitou nití do společného zubu paprsku.
Tkací stroje na výrobu perlinek jsou opatřeny třemi [[brdo (textil)|brdy]] (povolovací, základní a obtáčecí). Obtáčecí nit prochází třemi různými nitěnkami a sbíhá se se stojitou nití do společného zubu paprsku.

Verze z 24. 5. 2011, 11:54

Schéma perlinkové vazby

U tkanin s perlinkou se mimo normálního provázání osnovy s útkem vzájemně překřižují dvě sousední osnovní nitě.

Na výkresu vpravo je schematicky znázorněna nejjednodušší perlinková vazba (angl.:doup weave, něm.:Dreherbindung). Pod (modře zbarvenou ) tzv. stojitou osnovní nití se podvléká červená nit obtáčecí (vedená speciální nitěnkou), překříží ji a stabilizuje její polohu tak, že se nemůže posouvat do strany ani u velmi řídkých tkanin.

Tkací stroje na výrobu perlinek jsou opatřeny třemi brdy (povolovací, základní a obtáčecí). Obtáčecí nit prochází třemi různými nitěnkami a sbíhá se se stojitou nití do společného zubu paprsku. [1]

Perlinková vazba se používá u velmi řídkých záclonovin, např. voálů. Touto vazbou dříve často tkané druhy, jako markyzet nebo etamín, se dnes však dají mnohem levněji vyrábět jako pletenina. Tkané záclonoviny proto hodně ztratily na významu.[2]

Kraje tkanin z bezčlunkových stavů (to jsou dnes prakticky všechny) se musí zpevňovat, aby se nepáraly. Protkání kraje perlinkovou vazbou se k tomu účelu používá nejčastěji.

Literatura

  • Kolektiv autorů: Tkalcovská příručka (SNTL Praha 1980) str. 586
  • Kolektiv autorů: Příručka textilního odborníka (SNTL Praha 1981) str. 678

Související články

Tkanina

Záclona

Rašlové pleteniny

Reference