Slezština (lechický jazyk): Porovnání verzí
m Stránka Slezština (Lechicki jazyk) přemístěna na stránku Slezština (lechický jazyk) |
sloučit |
||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
{{Možná hledáte|[[slezština]]}} |
{{Možná hledáte|[[slezština]]}} |
||
{{Sloučit|Slezská nářečí|z}} |
|||
{{Infobox jazyk |
{{Infobox jazyk |
||
|Jazyk=Slezština ''(Ślůnsko godka)'' |
|Jazyk=Slezština ''(Ślůnsko godka)'' |
Verze z 19. 5. 2011, 08:00
Šablona:Infobox jazyk Slezština je západoslovanský dialekt nebo samostatný jazyk[1][2][3][4], ve spojení s polštinou, češtinou, slovenštinou, nebo lužickou srbštinou. Náleží tedy mezi slovanské jazyky, do rodiny jazyků indoevropských. Dle polského sčítání lidu v roce 2002 se 60 000 lidí hlásilo ke slezštině jako rodnému jazyku.[5]
Za jazyk ji pokládá Knihovna Kongresu Spojených států, která slezštině přiřadila mezinárodní kód „szl“.
Nářečí
Nářečí jsou nebo byly slovanské dialekty na území Slezska. Dosud se jimi mluví v Horním Slezsku (okolí Katovic, Ratiboře, Hlubčic a na Těšínsku, kde existuje vlastní těšínské nářečí). V Dolním Slezsku slovanské dialekty vymřely koncem 19. století. V širším smyslu se ke slezštině počítají také nářečí lašská.
Slezská nářečí se od sebe navzájem dost liší. Část jich je mazuřících, na západě se blíží lužické srbštině, na jihovýchodě přechází do moravských nářečí češtiny a goralštiny. Mají mnoho vlastností typických pro lechickou skupinu západoslovanských jazyků, jsou ovšem značně ovlivněny češtinou a němčinou.
Vymřelé dialekty Dolního Slezska se vyznačovaly např. mazuřením (vjecořo večeře) či přehláskou 'e > 'o po š, č, ř, ž, ň, ľ, ť, ď (podobně jako dolnolužičtina a část nářečí severoopavských).
V Horním Slezsku nazývali Němci místní slovanské dialekty pohrdavě Wasserpolnisch.
Abeceda
Neexistuje pouze jedna slezská abeceda. Autorem jedné z kodifikací je Feliks Steuer, slezský básník a vědec. Jeho způsob psaní se používá ve Slezské Wikipedii. Slezská abeceda Steuera má 30 písmen:
A | B | C | Ć | D | E | F | G | H | I | J | K | L | Ł | M | N | Ń | O | P | R | S | Ś | T | U | Ů | W | Y | Z | Ź | Ż |
a | b | c | ć | d | e | f | g | h | i | j | k | l | ł | m | n | ń | o | p | r | s | ś | t | u | ů | w | y | z | ź | ż |
Používá 11 spřežek:
Au | Ch | Cz | Dz | Dź | Dż | Ou | Rz | Sz | Uo | Uů |
au | ch | cz | dz | dź | dż | ou | rz | sz | uo | uů |
Od 26. února 2010 lze do slezské Wikipedie psát i tzv. slabikářovou abecedou.[6]
Vzorový text
Otče náš
Slezsky | Slezsky (těšínský dialekt) | Polsky | Česky | Slovensky |
---|---|---|---|---|
|
|
|
|
|
Odkazy
Reference
- ↑ Gerd Hentschel: Das Schlesische – eine neue (oder auch nicht neue) slavische Sprache? (sk: Sliezština - nový (alebo nie tak nový) slovanský jazyk "?), Mitteleuropa – Osteuropa. Oldenburger Beiträge zur Kultur und Geschichte Ostmitteleuropas. Band 2, 2001 ISBN 3-631-37648-0
- ↑ Reinhold Olesch, 1910-1990 Śląsk bogaty różnorodnością – kultur, narodów i wyznań. Historia lokalna na przykładzie wybranych powiatów, miast i gmin (red. Krzysztof Kluczniok, Tomasz Zając), Urząd Gm. i M. Czerwionka-Leszczyny, Dom Współpracy Pol.-Niem., Czerwionka-Leszczyny 2004, ISBN 83-920458-5-8
- ↑ Norman Davies, Europe: A History, Oxford 1996 s. 1233
- ↑ Joseph S. Roucek (Editor) - Slavonic Encyclopedia, New York 1949, s. 1149-1151
- ↑ (polsky) www.stat.gov.pl - Polský statistický úřad
- ↑ Pokyny jak psát ve slabikářové abecedě na slezské Wikipedii, 27. únor 2010