Změny

Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Odebráno 5 bajtů ,  před 8 lety
Sjednocení psaní pojmu - nikoli folkór, ale folklor.
[[Soubor:Krojovany pruvod Mala Rusava.jpg|right|thumb|Folklórní soubor [[Malá Rusava]] ve [[Valašsko|valašském]] lidovém [[kroj]]i.]]
'''FolklórFolklor''' (z [[angličtina|anglického]] folk lore - ''lidové znalosti'') označuje projevy lidové [[Kultura|kultury]], které se zachovávají na určitém území po předcích. Folklor může být ať už slovesný (např. vyprávění pohádek, či legend), tak hudební (zpěv určitých písní vztahujících se ke konkrétním dobám např.), dramatická ([[lidové divadlo]]), či taneční.
 
FolklórníFolklorní obřady nebo zvyky se týkají celé řady různých událostí. Často se věnují tomu, co se odehrává v průběhu roku ([[dožínky]], [[posvícení]], [[Vánoce]], [[Velikonoce]]), nebo v průběhu lidského života ([[narození]], [[svatba]], [[pohřeb]]).
 
FolklórníFolklorní projevy začaly mizet s nástupem moderní techniky; jakmile se začalo šířit umění a zapsaný text, který lidé už uměli číst, nebyl již prostor pro vlastní lidovou tvorbu. V těchto dobách ([[19. století]]) se řada badatelů pokoušela dokumentovat folklorní zvyky z odlehlejších koutů [[Evropa|Evropy]]. Jejich práce jednak přispěly k základu [[folkloristika|folkoristiky]] a [[etnologie]], jednak také k pozvednutí povědomí o venkovu. Dříve byla vesnice vnímána jako zavrženíhodné místo, řada obrozenců a kulturně činných osob ve svém přesvědčení obrátila. Pro Evropu 19. století byly lidové motivy z hor, selského prostředí, nebo vzdálených míst něčím novým, neznámým a vzbudily velký ohlas. Bohatství lidových zvyků začalo být rychle chápáno jako národní dědictví, se kterým se velmi snadno mohly početné rodící se národy (včetně například i [[Češi|českého]]) dobře ztotožnit.
 
FolklórFolklor se projevuje i v hmotném vyjádření - jako [[malířství]], [[architektura]], rukodělné výrobky, [[Textilie|textil]], [[šperk]]y, [[oblékání]] nebo i [[gastronomie]]. Pro nemalé množství národních umělců sloužil právě folklor jako významná inspirace k vlastní tvorbě (např. [[Antonín Dvořák]] a opery [[Rusalka]], nebo [[Čert a Káča]]).
 
V ústním projevu se řada folklorních námětů stala základem pro úspěšné pohádky, romány, ale také i filmy; oblíbené jsou rovněž také i báje a pověsti.
 
O udržování lokálních kulturních zvyklostí se často starají tzv. [[folklórnífolklorní soubor]]y.
 
== Související články ==
Anonymní uživatel

Navigační menu