Šíření tepla prouděním: Porovnání verzí
obvykle |
m →Příklad: +linky |
||
Řádek 11: | Řádek 11: | ||
== Příklad == |
== Příklad == |
||
V [[Země|zemské]] [[atmosféra|atmosféře]] obvykle [[hustota]] kapalin nebo |
V [[Země|zemské]] [[atmosféra|atmosféře]] obvykle [[hustota]] kapalin nebo [[plyn]]ů klesá s narůstající [[Teplota|teplotou]]. V [[Gravitační pole|gravitačním poli]] tedy ohřáté vrstvy kapaliny nebo plynu stoupají, zatímco ty chladnější klesají dolů. Dochází tak ke vzniku proudění, při kterém se přemísťují celé části kapaliny i se svým teplem. |
||
Popsaný jev se využívá např. při ohřívání kapaliny zdola, ochlazování seshora, využívá se pro [[cirkulace|cirkulaci]] [[voda|vody]] v [[ústřední topení|ústředním topení]]. Má také velký vliv na koloběh vody v [[příroda|přírodě]]. |
Popsaný [[jev]] se využívá např. při ohřívání kapaliny zdola, ochlazování seshora, využívá se pro [[cirkulace|cirkulaci]] [[voda|vody]] v [[ústřední topení|ústředním topení]]. Má také velký vliv na [[koloběh vody]] v [[příroda|přírodě]]. |
||
== Související články == |
== Související články == |
Verze z 11. 5. 2011, 15:47
Proudění tepla (také konvekce tepla) je jeden ze způsobů šíření tepla, kdy dochází k proudění hmoty o různé teplotě. Tepelné proudění se uplatňuje pouze u kapalin a plynů. Pohybem hmoty dochází k promíchávání jednotlivých částí, které mají odlišnou teplotu, a tím se přenáší teplo mezi různými částmi hmotného útvaru. Jestliže těleso pohlcuje tepelné záření, jeho teplota se zvyšuje. Zvýšení teploty tělesa závisí na teplotě a vzdálenosti zdroje záření od tělesa, na barvě a úpravě povrchu tělesa.
Vlastnosti
Ve srovnání s vedením tepla může být proudění tepla rychlejší.
Proudění je obvykle spojeno se změnou některé vlastnosti látky v závislosti na teplotě.
Samovolné tepelné proudění obvykle stoupá vzhůru, protože teplejší části kapalin a plynů mají obvykle menší hustotu.
Příklad
V zemské atmosféře obvykle hustota kapalin nebo plynů klesá s narůstající teplotou. V gravitačním poli tedy ohřáté vrstvy kapaliny nebo plynu stoupají, zatímco ty chladnější klesají dolů. Dochází tak ke vzniku proudění, při kterém se přemísťují celé části kapaliny i se svým teplem.
Popsaný jev se využívá např. při ohřívání kapaliny zdola, ochlazování seshora, využívá se pro cirkulaci vody v ústředním topení. Má také velký vliv na koloběh vody v přírodě.