Střízlíkovití: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
TXiKiBoT (diskuse | příspěvky)
m robot přidal: ang:Wrenna
WikitanvirBot (diskuse | příspěvky)
m r2.7.1) (robot změnil: fa:الیکایی (پرنده)
Řádek 145: Řádek 145:
[[eo:Trogloditedoj]]
[[eo:Trogloditedoj]]
[[es:Troglodytidae]]
[[es:Troglodytidae]]
[[fa:الیکایی]]
[[fa:الیکایی (پرنده)]]
[[fi:Peukaloiset]]
[[fi:Peukaloiset]]
[[fr:Troglodytidae]]
[[fr:Troglodytidae]]

Verze z 10. 5. 2011, 18:53

Jak číst taxoboxStřízlíkovití
alternativní popis obrázku chybí
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Třídaptáci (Aves)
Podtřídaletci (Neognathae)
Řádpěvci (Passeriformes)
Čeleďstřízlíkovití (Troglodytidae)
Swainson, 1832
Rody

asi 20, viz článek

Některá data mohou pocházet z datové položky.
Střízlík obecný (Troglodytes troglodytes)
Střízlík skalní (Salpinctes obsoletus)
Střízlík čepičatý (Thryothorus nigricapillus)
Střízlík horský (Thryorchilus browni)
Střízlík falklandský (Troglodytes cobbi)

Střízlíci, představující samostatnou čeleď střízlíkovití (Troglodytidae), jsou malí pěvci zastoupeni zejména na západní polokouli. V současné době rozlišujeme asi 80 druhů ve 20 rodech. Na východní polokouli je zastoupen jen jediný druh - střízlík obecný (Troglodytes troglodytes). Je však široce rozšířen a jeho areál rozšíření zde pokrývá většinu Evropy, část Asie a sever Afriky.

Obývají celou řadu lokalit, od suchých, řídce porostlých krajin až po tropické deštné pralesy, drtivá většina druhů se přitom zdržuje na nebo v úrovni těsně nad zemí. Většinou se také jedná o stálé ptáky.

Nejmenším druhem je střízlík bělobřichý (Uropsila leucogastra), který dorůstá sotva 10 cm a váží asi 9 g, naopak největším střízlík velký (Campylorhynchus chiapensis), který je dlouhý průměrně 22 cm a dosahuje hmotnosti kolem 50 g. Všichni střízlíci mají krátká křídla, delší, tenký, zašpičatělý zobák a povětšinou též kratší ocas. Ten drží mnoho druhů často ve vzpřímené poloze. Střízlíci jsou povětšinou nenápadní ptáci, jejichž výskyt lze zaznamenat převážně díky jejich hlasitému zpěvu, ve kterém lze často zachytit i imitace hlasů jiných druhů ptáků. Jsou hmyzožraví, kromě hmyzu však požírají i pavouky, ryby, malé hlodavce a ještěrky. Zpravidla staví kopulovitá hnízda a v závislosti na jednotlivých druzích jsou buď monogamní nebo polygamní.

Taxonomie

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Wren na anglické Wikipedii.

  • KHOLOVÁ, Helena (autorka českého překladu). Ptáci. Praha: Euromedia Group, k. s., 2008. ISBN 9788024222356. 
  • Perrins, C. (1991): Encyclopaedia of Animals: Birds. Londýn: Merehurst Press. str. 190. ISBN 1-85391-186-0. (anglicky)
  • Kroodsma, Donald; Brewer, David (2005), "Family Troglodytidae (Wrens)", in del Hoyo, Josep; Elliott, Andrew; Christie, David, Handbook of the Birds of the World. Volume 10, Cuckoo-shrikes to Thrushes, Barcelona: Lynx Edicions, str. 356–401, ISBN 84-87334-72-5 (anglicky)
  • Mann, Nigel I.; Barker, F. Keith; Graves, Jeff A.; Dingess-Mann, Kimberly A. & Slater, Peter J. B. (2006): Molecular data delineate four genera of "Thryothorus" wrens. Molecular Phylogenetics and Evolution 40: 750–759. (anglicky)