Radomil Eliška: Porovnání verzí
Bez shrnutí editace |
m +Portál Hudba |
||
Řádek 14: | Řádek 14: | ||
{{Pahýl - biografie}} |
{{Pahýl - biografie}} |
||
{{Portály|Hudba}} |
|||
{{DEFAULTSORT:Eliška, Radomil}} |
{{DEFAULTSORT:Eliška, Radomil}} |
||
[[Kategorie:Čeští dirigenti]] |
[[Kategorie:Čeští dirigenti]] |
Verze z 2. 5. 2011, 15:34
Radomil Eliška (* 6. dubna 1931 Podbořany) je český dirigent.
Je absolventem Janáčkovy akademie múzických umění v Brně, kde studoval dirigování u prof. Břetislava Bakaly. Jeho dalšími pedagogy byli prof. František Stupka, Bohumír Liška a Josef Veselka. Po působení v orchestru Armádního uměleckého souboru a orchestru Mladých symfoniků stál jako hlavní dirigent celá dvě desetiletí (1969–1990) v čele Karlovarského symfonického orchestru, který pod jeho vedením dosáhl pozoruhodné interpretační úrovně. S orchestrem mimo jiné vystoupil na Pražském jaru, podnikl řadu koncertních zájezdů (zejména do Španělska a Německa) a nahrál s ním řadu gramofonových desek a rozhlasových snímků. Poté přijal místo šéfdirigenta Západočeského symfonického orchestru (1991–1996). Také tento soubor zaznamenal velmi záhy radikální změnu svých výkonů.
Radomil Eliška hostuje u dirigentského pultu všech našich předních orchestrů, řídil symfonická tělesa v mnoha evropských zemích i v Japonsku. Odborná kritika vyzdvihuje především jeho spontánní hudebnost, výrazovou intenzitu, rytmickou pregnanci a smysl pro stavbu interpretovaných děl. Mnoho českých autorů vděčí R. Eliškovi za premiéru nejednoho ze svých děl, obzvláště v období jeho karlovarského působení.
Významná je i jeho pedagogická činnost. Od r. 1978 vyučuje na Akademii múzických umění v Praze, kde byl v roce 1986 jmenován docentem a roku 1996 profesorem dirigování. Vychoval celou řadu mladých dirigentů.
Od roku 2001 je předsedou Společnosti Antonína Dvořáka.