Augustin Cournot: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace
pryč nepřeložená část
Řádek 4: Řádek 4:


Cournot byl především matematik, ale také měl vliv na [[Ekonomie|ekonomii]]. Poměrně známé jsou jeho teorie o [[Monopol|monopolech]] a [[Duopol|duopolech]]. V roce 1838 vydal knihu ''Výzkumy matematických principů teorie bohatství'', v níž zavedl použití vzorců a symbolů matematiky do ekonomické analýzy. Tato kniha byla velmi kritizována, Cournot se jí snažil dvakrát přepsat, i tak má stále vliv na dnešní ekonomii. Cournot zavedl teorii do ekonomické analýzy funkcí a teorii pravděpodobnosti. Odvodil vzorec pro první pravidlo nabídky a poptávky jako funkce cen a ve skutečnosti jako první čerpal z grafů křivek [[Nabídka a poptávka|nabídky]] a [[Poptávka|poptávky]], čímž předběhl práce [[Alfreda Marshall|Alfreda Marshalla]] o zhruba třicet let.
Cournot byl především matematik, ale také měl vliv na [[Ekonomie|ekonomii]]. Poměrně známé jsou jeho teorie o [[Monopol|monopolech]] a [[Duopol|duopolech]]. V roce 1838 vydal knihu ''Výzkumy matematických principů teorie bohatství'', v níž zavedl použití vzorců a symbolů matematiky do ekonomické analýzy. Tato kniha byla velmi kritizována, Cournot se jí snažil dvakrát přepsat, i tak má stále vliv na dnešní ekonomii. Cournot zavedl teorii do ekonomické analýzy funkcí a teorii pravděpodobnosti. Odvodil vzorec pro první pravidlo nabídky a poptávky jako funkce cen a ve skutečnosti jako první čerpal z grafů křivek [[Nabídka a poptávka|nabídky]] a [[Poptávka|poptávky]], čímž předběhl práce [[Alfreda Marshall|Alfreda Marshalla]] o zhruba třicet let.

{{Přeložit/dne|20110423213852}}
Cournot věřil, že ekonomové musí využívat nástroje matematiky pouze stanovení pravděpodobné hranice a vyjádřit méně stabilní skutečnosti ve více absolutních číslech. Dále konstatoval, že praktické využití matematiky v ekonomii nemusí nezbytně znamenat přísné numerické přesnosti.
Cournot je připočítán s ''" jedna monopolní zisk "''teorém, který říká, že monopolista může získat pouze jednu prémii za to, že monopolní, a dostat se do vzájemně se doplňujících trzích se nevyplácí. To znamená, že celkový zisk monopolní mohl vydělat, pokud se snažila využít svůj monopol na jednom trhu, které si přivlastňují sousední trh se rovnají o mimořádný zisk, by to mohlo vydělat tak jako tak z poplatků více pro monopol samotný výrobek. Výjimka nastane, když monopolní na trhu je cena-regulovaný ([[Baxterův zákon]]). [ 1 ]
Dnes, práce je Cournot uznává ekonometrie . On byl také učitelem politické ekonomie a matematiky [[Auguste Walras|Augusta Walrase]], jenž byl otcem [[Leon Walras|Leona Walrase]]. Cournot a Auguste Walras přesvědčil Leon Walras pokusit [[politická ekonomie]]. Cournot je také připočítán jako jeden ze zdrojů inspirace pro Leon Walras a jeho [[Teorie rovnováhy|teorii rovnováhy]].
Do doby Cournot zemřel v roce 1877, on byl téměř slepý.

V oblasti ekonomiky on je nejlépe známý pro jeho práci v oblasti teorie [[Oligopol|oligopolu]] - Cournot soutěže.


Tvůrce duopolního modelu tzv. [[Cournotův model]].


{{Pahýl - filosof}}
{{Pahýl - filosof}}

Verze z 30. 4. 2011, 23:52

Antoine Augustin Cournot (28. srpna 1801 - 31. března 1877) byl francouzský filozof a matematik .

Narodil se v Gray, Haute-Saone. V roce 1821 nastoupil do jedné z nejprestižnějších škol - Grande École, École Normale Supérieure - a v roce 1829 obdržel doktorský titul v oboru matematika, ve své práci se zabýval mechanikou nebeských těles. Po absolvování Cournot přijal post profesora analýzy a mechaniky, hlavního komisaře pro vysokoškolské studenty a dokonce rektora Akademie v Dijonu.

Cournot byl především matematik, ale také měl vliv na ekonomii. Poměrně známé jsou jeho teorie o monopolech a duopolech. V roce 1838 vydal knihu Výzkumy matematických principů teorie bohatství, v níž zavedl použití vzorců a symbolů matematiky do ekonomické analýzy. Tato kniha byla velmi kritizována, Cournot se jí snažil dvakrát přepsat, i tak má stále vliv na dnešní ekonomii. Cournot zavedl teorii do ekonomické analýzy funkcí a teorii pravděpodobnosti. Odvodil vzorec pro první pravidlo nabídky a poptávky jako funkce cen a ve skutečnosti jako první čerpal z grafů křivek nabídky a poptávky, čímž předběhl práce Alfreda Marshalla o zhruba třicet let.

Šablona:Pahýl - filosof Šablona:Pahýl - matematik