Epistemologie: Porovnání verzí
doplnění odkazu k Teorii poznání a materialismu |
→Teorie poznání: bytí za podmínku->bytí za nevyhnutelnou podmínku |
||
| Řádek 2: | Řádek 2: | ||
== Teorie poznání == |
== Teorie poznání == |
||
Otázkou lidského poznání se zabývá několik speciálních [[věda|věd]] – [[psychologie]], [[fyziologie]], [[sociologie]] a další. Pokud by bylo poznání pouze otázkou různých účinků působení v rámci [[empirie|empirické]] [[Kauzalita|příčinné]] souvislosti, pak by zkoumání poznání náleželo čistě empirickým vědám. Avšak tyto vědy nejsou s to popsat, co vlastně poznání je. Důvod této nejasnosti je prostý – poznání či zkušenost není přístupné zkušenosti. Poznání je předpokladem poznání, podobně jako oko je předpokladem zraku, avšak současně není v jeho zorném poli. Proto byla působící příčina poznání v dějinách marně hledána. Lze pouze [[Descartes|Descartovo]] ''Myslím, tedy jsem'' obrátit a považovat bytí za podmínku predikátu „myslím“. Podobně byl dlouho za působící příčinu hmoty považován atom. Zdánlivá nelogičnost Descartova postoje umožnila rozmach materialismu, který začal již v 19. století.<ref>{{Citace monografie |
Otázkou lidského poznání se zabývá několik speciálních [[věda|věd]] – [[psychologie]], [[fyziologie]], [[sociologie]] a další. Pokud by bylo poznání pouze otázkou různých účinků působení v rámci [[empirie|empirické]] [[Kauzalita|příčinné]] souvislosti, pak by zkoumání poznání náleželo čistě empirickým vědám. Avšak tyto vědy nejsou s to popsat, co vlastně poznání je. Důvod této nejasnosti je prostý – poznání či zkušenost není přístupné zkušenosti. Poznání je předpokladem poznání, podobně jako oko je předpokladem zraku, avšak současně není v jeho zorném poli. Proto byla působící příčina poznání v dějinách marně hledána. Lze pouze [[Descartes|Descartovo]] ''Myslím, tedy jsem'' obrátit a považovat bytí za nevyhnutelnou podmínku predikátu „myslím“. Podobně byl dlouho za působící příčinu hmoty považován atom. Zdánlivá nelogičnost Descartova postoje umožnila rozmach materialismu, který začal již v 19. století.<ref>{{Citace monografie |
||
| příjmení = Nietzsche |
| příjmení = Nietzsche |
||
| jméno = Friedrich |
| jméno = Friedrich |
||
| Řádek 16: | Řádek 16: | ||
| jazyk = česky |
| jazyk = česky |
||
}}</ref> |
}}</ref> |
||
== Odkazy == |
== Odkazy == |
||
<references /> |
<references /> |
||
Verze z 30. 4. 2011, 09:49
Gnoseologie (z řeckého γνῶσις gnósis poznání + λόγος logos slovo, řeč), v anglosaské literatuře obvykle epistemologie (z řec. έπιστήμη epistémé znalost, schopnost) či noetika (z řec. νοήμα noéma myšlenka) je filozofická disciplina, která zkoumá lidské poznání, jeho vznik, proces a předmět.
Teorie poznání
Otázkou lidského poznání se zabývá několik speciálních věd – psychologie, fyziologie, sociologie a další. Pokud by bylo poznání pouze otázkou různých účinků působení v rámci empirické příčinné souvislosti, pak by zkoumání poznání náleželo čistě empirickým vědám. Avšak tyto vědy nejsou s to popsat, co vlastně poznání je. Důvod této nejasnosti je prostý – poznání či zkušenost není přístupné zkušenosti. Poznání je předpokladem poznání, podobně jako oko je předpokladem zraku, avšak současně není v jeho zorném poli. Proto byla působící příčina poznání v dějinách marně hledána. Lze pouze Descartovo Myslím, tedy jsem obrátit a považovat bytí za nevyhnutelnou podmínku predikátu „myslím“. Podobně byl dlouho za působící příčinu hmoty považován atom. Zdánlivá nelogičnost Descartova postoje umožnila rozmach materialismu, který začal již v 19. století.[1]
Odkazy
- ↑ NIETZSCHE, Friedrich. Mimo dobro a zlo. Praha: Aurora, 1996. Kapitola Hlava první: O předsudcích filozofů, paragraf 17.
Související články
CHYBA: {{Wikislovník}} — Nespecifikovaný typ odkazu. Použijte některý z parametrů „heslo“, „kategorie“, „příloha“.
- Teorie odrazu
- Racionalismus#Poznání
- Empirismus
- Transcendentální idealismus
- Subjektivní idealismus
- Fenomenologie
- Skepticismus
- Genetická epistemologie
Literatura
- ANZENBACHER, A. Úvod do filozofie. Praha: SPN, 1990. ISBN 80-04-25414-4.