Liboc

Kostel sv. Fabiána a Šebastiána, starosvětská atmosféra Liboce

Nový obytný komplex se svým rázem značně liší od zbytku výstavby

Liboc je část Prahy nedaleko od krajinné oblasti Divoká Šárka a obory Hvězda. Má tak příjemnou polohu v blízkosti přírody a současně dobré spojení s centerm města. Nevýhodou jsou malé možnosti k nákupu i služeb.

Do jejího katastru patří stará část obce Dolní a Horní Liboc (Dolní Liboc byla samostatná obec, zatímco Horní Liboc - domy v Libocké ulici počínaje čp. 251 - patřila k Břevnovu), dále obora Hvězda, bývalé polní tratě V zahradách a U křížku a západní část Divoké Šárky.

Historie

První písemná zmínka o Liboci se nachází ve falzu zakládací listiny břevnovského kláštera z roku 993. Klášteru patřila ves až do husitských válek. Její obyvatelé nebyli povinni vykonávat žádné roboty. Po husitských válkách byla v majetku různých měšťanů ze Starého Města Pražského, posléze Nejvyššího pražského purkrabství. Po roce 1848 patří Liboc k okresu Smíchov. Od 19. století se zřetelně projevuje vliv Prahy, Liboc je oblíbeným výletním místem, vznikají zde i reprezentativní vily pražské honorace, obyvatelé nacházejí práci v malovýrobě.

Obcí procházela koňská dráha do Lán, přestavěná v 70. letech 19. století na parostrojní železnici (Buštěhradská dráha). Železniční zastávka byla zrušena roku 1984, v současnosti se uvažuje o její obnově v souvislosti s plány na modernizaci tratě.

Na začátku 20. století se začíná rozšiřovat zástavba za železniční trať podél ulic Libocká a Špotzova. Roku 1922 obec připojila k Velké Praze a ztratila samosprávu. Nejprve patřila pod Prahu XVIII (spolu s Břevnovem a Střešovicemi), roku 1949 byla dokonce rozdělena mezi tehdejší Prahu 5 (Břevnov) a Prahu 6 (Dejvice). Od roku 1960 patří celá k Praze 6. Ve všech těchto administrativních celcích představovala nepatrný kousek.

Ve 20. až 50. letech je zastavěno území mezi tratí a nynější Evropskou ulicí. Od semdesátých let 20. století dochází k demolici některých statků a na jejich místě vznikají panelové domy. Po roce 1980 je budováno sídliště Dědina, jehož menší část se nachází na libockém katastrálním území. Nová výstavba probíhá i na počátku 21. století, na dosud volných plochách i na úkor starší zástavby.

Pamětihodnosti

• Letohrádek Hvězda
• Kostel sv. Fabiána a Šebestiána
• Divoká Šárka
• Zeyerova vila
• Schubertova vila

Literatura

PODLAHA, Antonín. Posvátná místa království českého : Dějiny a popsání chrámů, kaplí, posvát. soch, klášterů i jiných pomníků katol. víry a nábožnosti v království Českém : díl 5.. Praha: Dědictví sv. Jana Nepomuckého, 1911. Dostupné online. Kapitola Liboc, fara, s. 45-58. 

Obrázky, zvuky či videa k tématu Liboc na Wikimedia Commons Šablona:Pahýl - Praha