Župa: Porovnání verzí

Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Přidáno 1 912 bajtů ,  před 9 lety
+ raný středověk, spolky
m (+ mapky)
(+ raný středověk, spolky)
'''Župa''' ([[latina|latinsky]] '''comitatus''', [[maďarština|maďarsky]] '''megye''', [[polština|polsky]] '''żupa''', [[němčina|německy]] '''Gespanschaft''', [[chorvatština|chorvatsky]] '''županija''', [[rumunština|rumunsky]] '''judeţ''') je vyšší územně správní celek v některých zemích, převážně střední a východní [[Evropa|Evropy]]. Do žup se člení rovněž některé spolky, například [[Sokol (spolek)|Sokol]], [[Orel (spolek)|Orel]] či dobrovolní hasiči.
 
== České knížectví a moravská knížectví ==
Čechy byly rozděleny na župy již za dob Slavníkovců a Přemyslovců. Stařešinové a vojvodové větších kmenů, rozdělených na župy, přebývali na [[župní hrad|župních hradech]], které byly majetkem celé župy a náboženským centrem (viz [[hradská soustava]]). V čele žup stáli župani dosazení vojvodou. Původně byly župy samosprávné, v 11. století bylo jmění žup považováno za majetek koruny. Kmen Čechů měl 9 žup, mezi nimi například Řípskou, jejímž původním sídlem byl pravděpodobně Levý Hradec nebo Budeč. Na levém břehu Vltavy ležela župa Pražská, na pravém původně župa Vyšehradská, od potoka Stativnice k řece Mži slavníkovská župa Osecká, k níž byla později připojena i přemyslovská župa Podbrdská neboli Tetínská. S Tetínskou a Pražskou župou sousedila župa Kamejcká se sídlem na Vrškamýku, další župy byly například Kouřimská či Boleslavská. Roku 845 bylo v Řezně pokřtěno 14 českých županů.
 
Dle nařízení Břetislava byla Morava rozdělena na tři knížectví, Olomoucké, Brněnské a Znojemské, která se dále členila na župy.
 
Podle Palackého se Čechy i Morava po stránce politické dělily na oukrají (čili soukrají, provincie či archidiakonáty), ty pak na menší části zvané kraje, župy nebo dekanáty. Několik žup (dekanátů) tvořilo oukrají (archidiakonát).<ref name=uvaly>[http://uvaly.cz/uvaly29-minulost.php Úvaly v minulosti], ze VII. ročníku časopisu "Pod Lipany", 1928</ref> Oukrají Kouřimsko neboli Zlicko patřilo Zličanům a dělilo se na 6 žup, <ref name=uvaly /> Přemysl Otakar II. omezil moc županů a začal zřizovat svobodná královská města.
 
== Maďarsko ==

Navigační menu