Dýchací řetězec: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
+Sukcinátdehydrogenáza
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m r2.5.2) (robot přidal: eu:Arnas katea, ko:전자전달계
Řádek 38: Řádek 38:
[[en:Electron transport chain]]
[[en:Electron transport chain]]
[[es:Cadena de transporte de electrones]]
[[es:Cadena de transporte de electrones]]
[[eu:Arnas katea]]
[[fa:زنجیره انتقال الکترون]]
[[fa:زنجیره انتقال الکترون]]
[[fi:Elektroninsiirtoketju]]
[[fi:Elektroninsiirtoketju]]
Řádek 44: Řádek 45:
[[it:Catena di trasporto degli elettroni]]
[[it:Catena di trasporto degli elettroni]]
[[ja:電子伝達系]]
[[ja:電子伝達系]]
[[ko:전자전달계]]
[[mk:Респираторна низа]]
[[mk:Респираторна низа]]
[[pl:Łańcuch oddechowy]]
[[pl:Łańcuch oddechowy]]

Verze z 8. 3. 2011, 11:39

Elektronový transportní řetězec v mitochondriích

Dýchací řetězec tvoří terminální (závěrečnou) fázi aerobního katabolického procesu známého jako buněčné dýchání. Jedná se o elektronový transportní řetězec, spolu s tím fotosyntetickým jeden ze dvou základních.

Popis

Je tvořen systémem oxidoreduktáz a mobilních přenašečů elektronů nebo atomů vodíku. Zajišťuje reoxidaci NADH+H+ a FADH2, z čehož získává energii na tvorbu tzv. proton-motivní síly. na jejímž základě vzniká napříč membránou tzv. protonový gradient.

U eukaryot je dýchací řetězec lokalizován na vnitřní membráně mitochondrie, kde je multienzymatická jednotka spolu s enzymatickým komplexem pro oxidační fosforylaci uložena přímo v lipidové dvojvrstvě. U prokaryot je dýchací řetězec umístěn na plazmatické membráně.

U savců je aerobní respirace realizována čtyřmi kotvenými komplexy (multienzymová jednotka) a F0F1-ATP-synthetázou (komplex pro oxidační fosforylaci). Tato multienzymatická jednotka je tvořena:

Význam

Význam dýchacího řetězce spočívá hlavně v energetice, tedy v zisku ATP. Spřažením s citrátovým cyklem a β-oxidací vzniká jakási „továrna“ na ATP. Zisk z jedné molekuly NADH+H+ je tři ATP a z jedné molekuly FADH2 dvě molekuly ATP.

Jednoduchým příkladem může být odbourání jedné molekuly glukózy, kdy se procesem glykolýzy přemění na dvě molekuly kyseliny pyrohroznové(pyruvátu) za vzniku dvou molekul ATP substrátovou fosforylací a dvou molekul NADH+H+ z NAD+. Při kyslíkovém deficitu ve svalové tkáni nebo u erythrocytů(červené krvinky) nelze využít dýchacího řetezce, a tudíž ani citrátového cyklu a vzniklý NADH+H+ se proto použije na redukci pyruvátu za vzniku laktátu a NAD+. Vznik pouze 2ATP na glukozu.

Je-li ovšem dostatečný přísun kyslíku do svalové tkáně získáme z jedné molekuly pyruvátu oxidační dekarboxylací jednu molekulu NADH+H+, pak dále v citrátovém cyklu 3 molekuly NADH+H+, jednu molekulu FADH2 a jednu molekulu GTP, která energeticky přibližně odpovídá jedné molekule ATP, dvě molekuly NADH+H+ je však nutno transportovat z cytoplazmy do mitochodriální matrix, a to si žádá dvou molekul ATP. Jednoduchou bilancí dostáváme 2+2×3+2×3+6×3+2×2+2×1-2=36 ATP na glukosu. Tento jev je známý též jako Pasteurův efekt.

Externí odkazy

Šablona:Pahýl - biochemie