Beketovova řada kovů: Porovnání verzí
m Verze 6592175 uživatele 109.123.226.1 (diskuse) zrušena |
|||
Řádek 104: | Řádek 104: | ||
|} |
|} |
||
Výhradní postavení v Beketovově řadě kovů má [[vodík]] – před ním se nacházejí [[neušlechtilý kov|kovy neušlechtilé]] ( |
Výhradní postavení v Beketovově řadě kovů má [[vodík]] – před ním se nacházejí [[neušlechtilý kov|kovy neušlechtilé]] (elektronegativní) a za vodíkem [[ušlechtilý kov|kovy ušlechtilé]] (elektropozitivní). Beketov takto kovy rozdělil na základě zkoumání [[chemické reakce|reakcí]] kovů mezi sebou a chování kovů při reakci s [[kyselina]]mi. |
||
Verze z 1. 3. 2011, 17:40
Beketovova řada kovů je řada kovů, vytvořená významným ruským fyzikálním chemikem N. N. Beketovem (1827–1911), řadí kovy dle hodnot jejich standardního elektrodového potenciálu (tj. elektrodového potenciálu vztaženého k vodíkové elektrodě). Na základě těchto hodnot lze pak získat cenné informace o vlastnostech kovů – především o jejich oxidačně – redukčních vlastnostech a o (z nich vyplývající) reaktivitě kovů – podle ní rozdělil Beketov kovy na dvě základní skupiny – na kovy ušlechtilé a neušlechtilé.
Rozdělení kovů dle Beketova
Beketovova řada kovů má vícero podob – od kompletní řady kovů po její zjednodušenější verze, tzv. redukovaná řada kovů má tuto podobu:
kov | elektrodový potenciál Eº/V |
---|---|
lithium | −3.0401 |
cesium | −3.026 |
rubidium | −2.98 |
draslík | −2.931 |
barium | −2.912 |
stroncium | −2.899 |
vápník | −2.868 |
sodík | −2.71 |
hořčík | −2.372 |
beryllium | −1.85 |
hliník | −1.66 |
titan | −1.63 |
mangan | −1.185 |
zinek | −0.7618 |
chróm | −0.74 |
železo | −0.44 |
kadmium | −0.40 |
indium | −0.34 |
thallium | −0.34 |
kobalt | −0.28 |
nikl | −0.25 |
cín | −0.13 |
olovo | −0.13 |
vodík | 0 |
měď | +0.159 |
bismut | +0.2 |
osmium | ? |
ruthenium | +0.300 |
stříbro | +0.7996 |
rtuť | +0.80 |
platina | +1.188 |
zlato | +1.52 |
Výhradní postavení v Beketovově řadě kovů má vodík – před ním se nacházejí kovy neušlechtilé (elektronegativní) a za vodíkem kovy ušlechtilé (elektropozitivní). Beketov takto kovy rozdělil na základě zkoumání reakcí kovů mezi sebou a chování kovů při reakci s kyselinami.
Reakce kovů s kyselinami
Kov stojící před vodíkem, tj. od vodíku nalevo, je schopen redukovat vodík a sám sebe zoxidovat. Příklady takovéto reakce jsou následující:
2 Na + H2SO4 → H2 + Na2SO4
2 Na + 2H2O → H2 + 2 Na+ + 2 OH- (kovy stojící daleko před vodíkem jsou schopny zredukovat vodík dokonce i z vody)
Kov, který stojí od vodíku napravo, tedy za vodíkem, je schopný zoxidovat vodík a sám sebe redukovat, jak uvádí následující příklad:
CuO + H2 → Cu + H2O
Reakce kovů mezi sebou
Kov stojící vlevo dokáže kov (v kladném oxidačním stavu) stojící vpravo redukovat a sám se tím pádem oxidovat, a naopak – kov, který stojí napravo je schopný kov stojící vlevo zoxidovat a sám se redukuje, jak ukazují následující příklady:
2 Na + ZnSO4 → Zn + Na2SO4
Zn + CuSO4 → Cu + ZnSO4