Změny

Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Přidáno 11 bajtů, před 8 lety
šablona 'Islám'
=== Volení chalífové ===
{{Hlavní článek|Volení chalífové}}
[[Soubor:ImamAliMosqueNajafIraq.JPG|thumb|[[Alího mešita]] v [[Nadžaf]]u]]
 
Již v den, kdy Muhammad zemřel, se začaly scházet medínské kmeny v čele s kmeny [[Aus]] a [[Chazradž]]. Tyto kmeny byly proslulé vzájemnou znesvářeností, a to i v době Muhammadova příchodu do Mekky. Této vzájemné rivality obou kmenů využil Abú Bakr a jeho společníci [[Umar ibn al-Chattáb]] a [[Abú Ubajda]]. Získali na svou stranu kmen Aus, jehož příslušníci společně s mekkánnskými [[muhádžirové|muhádžiry]] následně zvolily Abú Bakra jako nového vůdce muslimů a prvního chalífu.<ref>Tauer, s. 41–42.</ref> Abú Bakr dokázal lépe využít situace než Alí, který postrádal dostatečnou schopnost rychle a účinně zasáhnout do volebního procesu. Ti, kteří prosazovali Alího nároky na vedení obce, se začali nazývat ''ši'at Alí'', doslova „strana Alího“.<ref name="Kropáček180"/> I když s rozhodnutí volby Abú Bakra nesouhlasili, prozatím jej přijali, po Fátimině smrti pak Abú Bakra uznal i sám Alí.<ref name="Matúš">{{Citace elektronické monografie
| datum přístupu = 2008-9-4
}}</ref>
 
[[Soubor:ImamAliMosqueNajafIraq.JPG|thumb|[[Alího mešita]] v [[Nadžaf]]u]]
Po smrti Abú Bakra v roce 634 se dalším voleným chalífou stal Umar. Po jeho vraždě na jeho místo nastoupil Uthmán. Ten však brzy zemřel násilnou smrtí, což otřáslo muslimskou obcí.<ref>{{Citace sborníku
| příjmení = Mendel
| strany = 634
}} Dále jen Mendel (2003).</ref> Dalším, v pořadí čtvrtým chalífou se sice stal Alí, ale jeho postavení bylo především formální.<ref name="Matúš"/> Nárok na vedení obce si dělal i rod Umajjovců, hlavním oponentem Alího se stal místodržitel Sýrie [[Mu‘ávija I.|Mu'ávija]]. Alí dal vzniknout armádě, která měla všechny vzbouřence porazit. Když se jeho vojsko střetlo v roce 657 s armádou Mu'áviji v [[bitva u Siffínu|bitvě u Siffínu]], k boji nedošlo. Na popud Mu'áviji se Alí totiž rozhodl, že výsledek boje se má rozhodnout nikoli silou, ale pomocí argumentů obou stran. Část Alího vojska s tímto nesouhlasila, odešla a dala vzniknout vůbec první islámské sektě [[cháridža]]. Argumentační sezení následně nezvolilo ani Mu'áviju ani Alího.<ref name="Matúš"/> Napjatá situace v muslimské obci byla vyhrocena v roce 661, kdy byl Alí zavražděn příslušníkem cháridžy Abd ar-Rahmánem Ibn Muldžimem u mešity v [[Kúfa|Kúfě]].<ref>Mendel (2003), s. 514.</ref> Dnešní ší'itská tradice však klade místo jeho úmrtí do [[Nadžaf]]u.
{{Islám}}
 
=== Chalífové ===
Po smrti Alího byli jeho stoupenci v Kúfě přesvědčeni, že jej může nahradit jen příslušník [[ahl al-bajt|Muhammadova rodu]].<ref>The Encyclopaedia of Islam (vol. IX). Leiden: Brill 1997, s. 420-421.</ref> V úvahu připadli zejména Alího synové [[Hasan ibn Alí|Hasan]] a [[Husajn ibn Alí|Husajn]].Hasan uzavřel s Muavijou ůmluvu, že po Muavijově smrti nepřejde chalifát na jeho syna. Po Mu'ávijově smrti se však stal chalífou opět jeho syn [[Jazíd]], který byl známý svým hříšným životem. Kúfští ší'ité však začali al-Husajnovi posílat dopisy do Medíny, ve kterých mu vyjádřili svou podporu v případě, že by se vedení obce ujal.<ref>The Encyclopaedia of Islam (vol. IX). Leiden: Brill 1997, s. 421.</ref> Husajn se proto i se svou rodinou vydal na cestu do Kúfy, kam však již nedorazil. Na cestě jej napadli Jazídem vyslaní vojáci, kteří po krátkém boji zabili Husajna, celou jeho rodinu i jejich nepočetný vojenský doprovod.<ref>Mendel (2003), s. 554.</ref> Tento den se nazývá [[ašúrá]] a dodnes si jej ší'ité připomínají coby den mučednické smrti Husajna a jeho rodiny.Ženy a děti, které přežily spolu se synem Husaina -Alím ibn Husainem, který pro nemoc nemohl bojovat, byli vlečeni krutým způsobem před Jazídův soud.Jazídovi vojáci strhli ženám závoje a nechali zhořet stany. Historie zanamenala nezapomenutelný proslov dcery Alího ibn Taliba - Zaynab. Podle historie Husainova mise odmítnutí tyranského chalífy Jazida a následný projev dcery Alího ibn Taliba Zaynab u soudu Jazída, způsobila znovuzrození islámu Husainova dědečka proroka Muhammada. Muslimové se již totiž kvůli tyranským vládcům jako byl Muavija či jeho syn Jazíd,opět propadali do temnot doby nevědomosti.
14

editací

Navigační menu