Zond 2: Porovnání verzí
m Portálové šablony dle doporučení (s pomocí dat od Dannyho B.) |
m literární odkaz měním na referenci |
||
| Řádek 14: | Řádek 14: | ||
kategorie=Sonda k marsu| |
kategorie=Sonda k marsu| |
||
hmotnost=960 kg}} |
hmotnost=960 kg}} |
||
'''Zond 2''', též pod názvem 3MV-4 2, byla zkušební kosmická sonda [[Sovětský svaz|SSSR]] k planetě [[Mars (planeta)|Mars]] z roku 1964, druhá oficiální z [[Program Zond|programu Zond]]. Sonda, katalogizovaná v [[COSPAR]] jako 1964-078C, kolem Marsu proletěla v době, kdy s ní bylo ztraceno spojení. |
'''Zond 2''', též pod názvem 3MV-4 2, byla zkušební kosmická sonda [[Sovětský svaz|SSSR]] k planetě [[Mars (planeta)|Mars]] z roku 1964, druhá oficiální z [[Program Zond|programu Zond]]. Sonda, katalogizovaná v [[COSPAR]] jako 1964-078C, kolem Marsu proletěla v době, kdy s ní bylo ztraceno spojení.<ref name="Encyklopedie">{{Citace monografie |
||
| ⚫ | |||
| ⚫ | |||
| ⚫ | |||
| ⚫ | |||
| ⚫ | |||
| ⚫ | |||
| ⚫ | |||
| ⚫ | |||
| kapitola = Měsíční a meziplanetární sondy |
|||
| strany = 254 |
|||
}}</ref> |
|||
==Průběh letu== |
==Průběh letu== |
||
| Řádek 20: | Řádek 32: | ||
V oficiální startovní zprávě bylo uvedeno, že sluneční panely dodávaly pouze 50 % potřebné energie. Během letu se podařilo vyzkoušet poprvé [[Iontový motor|iontové stabilizační motory]]. |
V oficiální startovní zprávě bylo uvedeno, že sluneční panely dodávaly pouze 50 % potřebné energie. Během letu se podařilo vyzkoušet poprvé [[Iontový motor|iontové stabilizační motory]]. |
||
Půl roku po startu bylo se sondou přerušeno radiové spojení. V té době(duben 1965) byla sonda přes 30 mil. km od [[Země]]. Pravděpodobně prolétla blízko kolem Marsu 6. srpna 1965 a pak pokračovala v obězích Slunce jako umělé těleso. |
Půl roku po startu bylo se sondou přerušeno radiové spojení.<ref name="Encyklopedie">Encyklopedie kosmonautiky, str.254</ref> V té době(duben 1965) byla sonda přes 30 mil. km od [[Země]]. Pravděpodobně prolétla blízko kolem Marsu 6. srpna 1965 a pak pokračovala v obězích Slunce jako umělé těleso. |
||
==Konstrukce== |
==Konstrukce== |
||
Sondu vyprojektovalo středisko Koroljova. Hmotnost byla asi 960 kg. Jednalo se o tříose stabilizovanou sondu, složenou ze základního univerzálního modulu, k němuž byl přidán další planetární. Tvar měla válce dlouhého přes 3 metry, v průměru 1 metr. Sonda byla vybavena systémy tepelné regulace, napájení energií z slunečních baterií, anténami, hlavním motorem s přívody a nádržemi pohonných hmot, šesti plazmovými motorky, televizním vysílačem. Nesla i řadu vědeckých a měřicích přístrojů, např. magnetometr, spektograf, detektory kosmického záření, slunečního větru i mikrometeoritů. |
Sondu vyprojektovalo středisko Koroljova. Hmotnost byla asi 960 kg. Jednalo se o tříose stabilizovanou sondu, složenou ze základního univerzálního modulu, k němuž byl přidán další planetární. Tvar měla válce dlouhého přes 3 metry, v průměru 1 metr. Sonda byla vybavena systémy tepelné regulace, napájení energií z slunečních baterií, anténami, hlavním motorem s přívody a nádržemi pohonných hmot, šesti plazmovými motorky, televizním vysílačem. Nesla i řadu vědeckých a měřicích přístrojů, např. magnetometr, spektograf, detektory kosmického záření, slunečního větru i mikrometeoritů. |
||
== |
== Odkazy == |
||
=== |
===Reference=== |
||
<references/> |
|||
*{{Citace monografie |
|||
| ⚫ | |||
| ⚫ | |||
| ⚫ | |||
| ⚫ | |||
| odkaz na autora = |
|||
|odkaz na autora2 = |
|||
| ⚫ | |||
| ⚫ | |||
| ⚫ | |||
| ⚫ | |||
}} |
|||
=== Externí odkazy === |
=== Externí odkazy === |
||
Verze z 10. 2. 2011, 19:27
Šablona:Kosmické těleso Zond 2, též pod názvem 3MV-4 2, byla zkušební kosmická sonda SSSR k planetě Mars z roku 1964, druhá oficiální z programu Zond. Sonda, katalogizovaná v COSPAR jako 1964-078C, kolem Marsu proletěla v době, kdy s ní bylo ztraceno spojení.[1]
Průběh letu
Odstartovala 30. listopadu 1964 z kosmodromu Bajkonur s pomocí rakety Molnija 8K78. V oficiální startovní zprávě bylo uvedeno, že sluneční panely dodávaly pouze 50 % potřebné energie. Během letu se podařilo vyzkoušet poprvé iontové stabilizační motory.
Půl roku po startu bylo se sondou přerušeno radiové spojení.[1] V té době(duben 1965) byla sonda přes 30 mil. km od Země. Pravděpodobně prolétla blízko kolem Marsu 6. srpna 1965 a pak pokračovala v obězích Slunce jako umělé těleso.
Konstrukce
Sondu vyprojektovalo středisko Koroljova. Hmotnost byla asi 960 kg. Jednalo se o tříose stabilizovanou sondu, složenou ze základního univerzálního modulu, k němuž byl přidán další planetární. Tvar měla válce dlouhého přes 3 metry, v průměru 1 metr. Sonda byla vybavena systémy tepelné regulace, napájení energií z slunečních baterií, anténami, hlavním motorem s přívody a nádržemi pohonných hmot, šesti plazmovými motorky, televizním vysílačem. Nesla i řadu vědeckých a měřicích přístrojů, např. magnetometr, spektograf, detektory kosmického záření, slunečního větru i mikrometeoritů.