Vévoda orleánský: Porovnání verzí

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

V textu

Verze z 10. 2. 2011, 16:02

Titul vévody orléanského (francouzsky Duc d´Orléans) byl jeden z nejvýznamnějších šlechtických titulů ve Francii. Používala ho královská dynastie Valois a Bourboni. Příslušel mladším synům francouzských králů (většinou synům druhorozeným), ale nejednalo se o pevně dané pravidlo – někteří králové svým synům tento titul neudělovali. Nositelé titulu patřili k tzv. Princům královské krve. Jako příslušníci královské rodiny měli často silný politický vliv a patřili k nejbohatším šlechticům v zemi, jelikož lénem udělené vévodství Orléans přinášelo značné zisky.

Historie držení titulu

Titul vévody Orléanského udělil svému mladšímu synovi poprvé král Filip VI. (vládl v letech 1328-1350) z rodové linie Valois. Syn Filipa VI. Filip vévoda Orlénský umírá v roce 1375 bezdětný a titul zdědí jeho prasynovec Ludvík vévoda Orléanský (*1371 - + 1407), mladší syn krále Karla V. V této rodové linii se titul začal poprvé v historii dědit a dalším jeho nositelem byl tedy Ludvíkův syn Karel (*1391 - + 1465) a následně i vnuk Ludvík (*1462 - + 1515), který se stal v roce 1498 francouzským králem jako Ludvík XII. (vládl 1498-1515). Tím se titul a vévodství vrátilo z vedlejší rodové linie zpět do linie královské a připadlo opět královské koruně. Svým mladším synům pak tento titul udělili i králové František I. (vládl 1515-1547) a Jindřich II. (vládl 1547-1559). Mladší synové obou těchto králů ale zemřeli bezdětní. Po vymření královské rodové linie Valois se moci ve Francii ujal rod Bourbonů a první král z této dynastie – Jindřich IV. zachoval zažitý zvyk a jeho mladší syn Gaston se tedy stal rovněž vévodou Orléanským. Jelikož ten neměl mužské potomky zdědil po Gastonově smrti v roce 1660 titul jeho synovec Filip I. Orléanský (mladší syn krále Ludvíka XIII.), který se stal zakladatelem dynastie Bourbon-Orléans, v níž se tento vévodský titul stal znovu titulem dědičným. Přídomek d'Orléans ale v minulosti někdy používali rovněž nemanželští synové vévodů Orléanských, nejednalo se pak ale o vévody – např. nemanželský syn Filipa II. vévody orléanského užíval titul rytíř Orléanský. Potomci dvou orléanských dynastií se stali francouzskými králi: jednalo se o dynastie Valois-Orléans a Bourbon-Orléans. Potomci dynastie Bourbon-Orléans žijí dodnes. Přestože je Francie republikou a šlechtické tituly v této zemi již formálně neexistují, používají potomci dynastie Bourbon-Orléans přídomek d'Orléans i v současné době, hlava rodu již nepoužívá označení vévoda orléanský, ale titul hrabě pařížský a jeho nejstarší synové se stále považují za případné následníky trůnu. Nároky na francouzský trůn si ale v současné době formálně činí i další rody - kromě rodu d'Orléans také španělští Bourboni a Bonapartové.

Seznam nositelů titulu vévoda orléanský

Dynastie Valois

Filip Orléanský (1336 – 1375), vévoda od roku 1344. Mladší syn krále Filipa VI.

Dynastie Valois-Orléans

Ludvík Orléanský (1371 – 1407). Mladší syn krále Karla V.
Karel Orléanský (1391 – 1465), znám také jako le Poéte (fran. Charles d´Orléans le Poéte). Titul získal dědičně.
Ludvík II Orléanský – král Ludvík XII.(1462 – 1515). Titul získal dědičně.

Dynastie Valois-Angoulême

Karel (1522 – 1545). Mladší syn krále Františka I.
Ludvík Orléanský (+1549). Mladší syn krále Jindřicha II.
Karel Maxmilián – král Karel IX. (1550 – 1574). Mladší syn krále Jindřicha II.
Jindřich – král Jindřich III. (1551 – 1589). Mladší syn krále Jindřicha II.

Dynastie Bourbon

Mikuláš (1607 – 1611). Mladší syn krále Jindřicha IV.
Gaston Orléanský (1608 – 1660). Mladší syn krále Jindřicha IV.

Dynastie Bourbon-Orléans

Filip I. Orléanský (1640 – 1701). Mladší syn krále Ludvíka XIII. Titul se stal dědičným.
Filip II. Orléanský (1674 – 1723)
Ludvík I. Orléanský (1703 – 1752)
Ludvík Filip I. Orléanský (1725 – 1785)
Ludvík Filip Josef Orléanský (Filip Egalité), (1747 – 1793)
Ludvík Filip – král (1773 – 1850)

Dynastie Orléans

Ferdinand Filip Orléanský (1810 – 1842)
Filip (1869 – 1926)

Související články

Dauphin

Externí odkazy

Genealogie francouzských královských rodů

@@ Řádek 3: / Řádek 3: @@
 == Historie držení titulu ==
-Titul vévody orléanského udělil svému mladšímu synovi poprvé král [[Filip VI. Francouzský|Filip VI.]] (vládl v letech [[1328]]-[[1350]]) z rodové linie [[Valois]]. Syn Filipa VI. Filip vévoda orléanký umírá v roce [[1375]] bezdětný a titul zdědí jeho prasynovec Ludvík vévoda orléanský (*[[1371]] - + [[1407]]), mladší syn krále [[Karel V. Francouzský|Karla V.]] V této rodové linii se titul začal poprvé v historii dědit a dalším jeho nositelem byl tedy Ludvíkův syn Karel (*[[1391]] - + [[1465]]) a následně i vnuk Ludvík (*1462 - + 1515), který se stal v roce [[1498]] francouzským králem jako [[Ludvík XII. Francouzský|Ludvík XII.]] (vládl [[1498]]-[[1515]]). Tím se titul a vévodství vrátilo z vedlejší rodové linie zpět do linie královské a připadlo opět královské koruně. Svým mladším synům pak tento titul udělili i králové [[František I. Francouzský|František I.]] (vládl [[1515]]-[[1547]]) a [[Jindřich II. Francouzský|Jindřich II.]] (vládl [[1547]]-[[1559]]). Mladší synové obou těchto králů ale zemřeli bezdětní. Po vymření královské rodové linie [[Valois]] se moci ve [[Francie|Francii]] ujal rod [[Bourboni|Bourbonů]] a první král z této dynastie – [[Jindřich IV. Francouzský|Jindřich IV.]] zachoval zažitý zvyk a jeho mladší syn [[Gaston Orléanský|Gaston]] se tedy stal rovněž vévodou orléanským. Jelikož ten neměl mužské potomky zdědil po Gastonově smrti v roce [[1660]] titul jeho synovec [[Filip I. Orléanský]] (mladší syn krále [[Ludvík XIII.|Ludvíka XIII.]]), který se stal zakladatelem dynastie [[Bourbon-Orléans]], v níž se tento vévodský titul stal znovu titulem dědičným. Přídomek d'Orléans ale v minulosti někdy používali rovněž nemanželští synové vévodů orléanských, nejednalo se pak ale o [[vévoda|vévody]] – např. nemanželský syn [[Filip II. Orléanský|Filipa II. vévody orléanského]] užíval titul [[rytíř]] orléanský.
+Titul vévody Orléanského udělil svému mladšímu synovi poprvé král [[Filip VI. Francouzský|Filip VI.]] (vládl v letech [[1328]]-[[1350]]) z rodové linie [[Valois]]. Syn Filipa VI. Filip vévoda Orlénský umírá v roce [[1375]] bezdětný a titul zdědí jeho prasynovec Ludvík vévoda Orléanský (*[[1371]] - + [[1407]]), mladší syn krále [[Karel V. Francouzský|Karla V.]] V této rodové linii se titul začal poprvé v historii dědit a dalším jeho nositelem byl tedy Ludvíkův syn Karel (*[[1391]] - + [[1465]]) a následně i vnuk Ludvík (*1462 - + 1515), který se stal v roce [[1498]] francouzským králem jako [[Ludvík XII. Francouzský|Ludvík XII.]] (vládl [[1498]]-[[1515]]). Tím se titul a vévodství vrátilo z vedlejší rodové linie zpět do linie královské a připadlo opět královské koruně. Svým mladším synům pak tento titul udělili i králové [[František I. Francouzský|František I.]] (vládl [[1515]]-[[1547]]) a [[Jindřich II. Francouzský|Jindřich II.]] (vládl [[1547]]-[[1559]]). Mladší synové obou těchto králů ale zemřeli bezdětní. Po vymření královské rodové linie [[Valois]] se moci ve [[Francie|Francii]] ujal rod [[Bourboni|Bourbonů]] a první král z této dynastie – [[Jindřich IV. Francouzský|Jindřich IV.]] zachoval zažitý zvyk a jeho mladší syn [[Gaston Orléanský|Gaston]] se tedy stal rovněž vévodou Orléanským. Jelikož ten neměl mužské potomky zdědil po Gastonově smrti v roce [[1660]] titul jeho synovec [[Filip I. Orléanský]] (mladší syn krále [[Ludvík XIII.|Ludvíka XIII.]]), který se stal zakladatelem dynastie [[Bourbon-Orléans]], v níž se tento vévodský titul stal znovu titulem dědičným. Přídomek d'Orléans ale v minulosti někdy používali rovněž nemanželští synové vévodů Orléanských, nejednalo se pak ale o [[vévoda|vévody]] – např. nemanželský syn [[Filip II. Orléanský|Filipa II. vévody orléanského]] užíval titul [[rytíř]] Orléanský.
 Potomci dvou orléanských dynastií se stali francouzskými králi: jednalo se o dynastie [[Valois-Orléans]] a [[Bourbon-Orléans]].
-Potomci dynastie [[Bourbon-Orléans]] žijí dodnes. Přestože je Francie [[republika|republikou]] a šlechtické tituly v této zemi již formálně neexistují, používají potomci dynastie [[Bourbon-Orléans]] přídomek d'Orléans i v současné době, hlava rodu již nepoužívá označení vévoda orléanský, ale titul [[hrabě pařížský]], [[vévoda z Chartres]] nebo [[vévoda de Guise]]. Sami sebe pak nejstarší synové rodu d'Orléans stále považují za případné [[Dauphin|následníky trůnu]]. Nároky na francouzský trůn si ale v současné době formálně činí i další rody - kromě rodu d'Orléans také [[Španělsko|španělští]] [[Bourboni]] a [[Bonapartové]].
+Potomci dynastie [[Bourbon-Orléans]] žijí dodnes. Přestože je Francie [[republika|republikou]] a šlechtické tituly v této zemi již formálně neexistují, používají potomci dynastie [[Bourbon-Orléans]] přídomek d'Orléans i v současné době, hlava rodu již nepoužívá označení vévoda orléanský, ale titul [[Pařížské hrabství|hrabě pařížský]] a jeho nejstarší synové se stále považují za případné [[Dauphin|následníky trůnu]]. Nároky na francouzský trůn si ale v současné době formálně činí i další rody - kromě rodu d'Orléans také [[Španělsko|španělští]] [[Bourboni]] a [[Bonapartové]].
 == Seznam nositelů titulu vévoda orléanský ==