Alexandrín: Porovnání verzí
m r2.6.5) (robot odebral: hu:Alexandrin (versforma) |
m Portálové šablony dle doporučení (s pomocí dat od Dannyho B.) |
||
Řádek 12: | Řádek 12: | ||
''[[Otokar Březina]]'' |
''[[Otokar Březina]]'' |
||
⚫ | |||
⚫ | |||
[[Kategorie:Poezie]] |
[[Kategorie:Poezie]] |
||
[[Kategorie:Literární pojmy]] |
[[Kategorie:Literární pojmy]] |
Verze z 16. 1. 2011, 18:55
Alexandrín je dvanáctislabičný (mužský) a třináctislabičný (ženský) rýmovaný verš tvořený jambickými stopami (jambický hexametr). Po šesté slabice následuje cézura (přerývka), která ale v české poezii není dodržována zcela důsledně. Alexandrínu hojně využívá stará poezie v románských jazycích i některé staré skladby české poezie. Svůj název získal podle starofrancouzské Alexandreidy. Ve francouzské literatuře se stal reprezentativním veršem klasicistické poezie a tragédie. Často se s ním setkáváme v sonetech. V české literatuře, kde představuje exkluzivní verš zdůrazňující rozdíl mezi poezií a prózou, byl užíván Otokarem Březinou.
Příklady
Hrál kdosi na hoboj, a hrál již kolik dní,
hrál vždycky navečer touž píseň mollovou
Karel Hlaváček
A teplo mrtvých vnad, jež kynulo mi svěží
pod růžným závojem, jejž dnů mých úsvit tkal,
žár dlouhých pohledů, jež zhaslé v duši leží,
a mrtvé polibky, jichž nežehl mě pal
Otokar Březina