Markéta Přemyslovna: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
m přidána Kategorie:Úmrtí v souvislosti s porodem za použití HotCat
doplnění
Řádek 8: Řádek 8:
}}'''Markéta Přemyslovna''' ([[21. únor|21. února]] [[1296]] – [[8. duben|8. dubna]] [[1322]]) byla dcerou českého [[panovník|krále]] [[Václav II.|Václava II.]] a [[Guta Habsburská|Guty Habsburské]], od roku [[1303]] manželkou [[Boleslav III. Lehnický|Boleslava III. Lehnického]], českou princeznou a [[Lehnické knížectví|lehnickou]] kněžnou.
}}'''Markéta Přemyslovna''' ([[21. únor|21. února]] [[1296]] – [[8. duben|8. dubna]] [[1322]]) byla dcerou českého [[panovník|krále]] [[Václav II.|Václava II.]] a [[Guta Habsburská|Guty Habsburské]], od roku [[1303]] manželkou [[Boleslav III. Lehnický|Boleslava III. Lehnického]], českou princeznou a [[Lehnické knížectví|lehnickou]] kněžnou.


V době sňatku (rok [[1303]]) bylo Markétě sedm let a ženichovi dvanáct. Ženichovým poručníkem a správcem jeho zemí byl český král, Markétin otec Václav II. Markéta byla až třetí Václavovou dcerou, a tak měl její manžel po zavraždění Markétina staršího bratra [[Václav III.|Václava III.]] v roce [[1306]] jen malou šanci na získání českého trůnu. Nutno podotknout, že se Markéta na rozdíl od starších sester ([[Anna Přemyslovna|Anny]] a [[Eliška Přemyslovna|Elišky]]) a královny vdovy po Václavovi II. [[Eliška Rejčka|Elišky Rejčky]], do bojů o český trůn nezapojovala.
V době sňatku (rok [[1303]]) bylo Markétě sedm let a ženichovi dvanáct. Ženichovým poručníkem a správcem jeho zemí byl český král, Markétin otec Václav II. Markéta byla až třetí Václavovou dcerou, a její manžel měl tedy po zavraždění Markétina staršího bratra [[Václav III.|Václava III.]] v roce [[1306]] jen malou šanci na získání českého trůnu. Nutno podotknout, že Markéta se - na rozdíl od starších sester ([[Anna Přemyslovna|Anny]] a [[Eliška Přemyslovna|Elišky]]) a královny vdovy po Václavovi II. [[Eliška Rejčka|Elišky Rejčky]] - do bojů o český trůn nezapojovala.


Jelikož se Boleslav nedočkal věna, od roku [[1308]] držel [[Opavsko]], které zabral jako náhradu. Roku [[1311]] opanované území předal po dohodě s novým českým králem [[Jan Lucemburský|Janem Lucemburským]] za úplatu (8000 hřiven) zpět [[Mikuláš I. Opavský|Mikuláši Opavskému]]. Tamní šlechta se však téhož roku [[1311]] proti [[Mikuláš I. Opavský|Mikuláši Opavskému]], Markétinu (nemanželskému) strýci, vzbouřila.
Jelikož se Boleslav nedočkal věna, od roku [[1308]] držel [[Opavsko]], které zabral jako náhradu. V dubnu roku [[1311]] uzavřel v [[Olomouc]]i s novým českým králem [[Jan Lucemburský|Janem Lucemburským]] dohodu, na jejímž základě rezignoval na nároky své ženy a opanované území předal za úplatu (8000 hřiven) zpět [[Mikuláš I. Opavský|Mikuláši Opavskému]] (dokument byl v Olomouci vystaven [[11. června]] toho roku). Tamní šlechta se však ještě téhož roku [[1311]] proti [[Mikuláš I. Opavský|Mikuláši Opavskému]], Markétinu (nemanželskému) strýci, vzbouřila.


Markétin manžel Boleslav Lehnický byl během následujících let spojencem českého krále a to i v domácích válkách mezi králem a jeho šlechtou. V letech [[1321]]-[[1322]] za doby Janovy nepřítomnosti byl dokonce i správcem českého království.
Markétin manžel Boleslav Lehnický byl během následujících let spojencem českého krále, a to i v domácích válkách mezi králem a jeho šlechtou. V letech [[1321]]-[[1322]] za doby Janovy nepřítomnosti byl dokonce i správcem českého království.

Markéta zemřela právě v období správcovství 8. dubna roku 1322, den po porodu třetího syna. Společně s nemluvnětem byla pochována na [[klášter Zbraslav|Zbraslavi]]. Z manželství zůstali naživu dva starší synové, kteří oba zanechali početné potomstvo:
#[[Václav I. Lehnický]] (ca [[1318]] [[2. července]] [[1364]]);
#[[Ludvík I. Břežský]] (ca [[1321]] - [[6. prosince|6.]]/[[23. prosince]] [[1398]]);
#Mikuláš ([[7. dubna]] [[1322]]), zemřel při porodu.

Boleslav se znovu oženil v roce [[1326]]; vzal si ''Kateřinu Šubić'', dceru [[Chorvatsko|chorvatského bána]] Mladena II.


Markéta zemřela právě v období správcovství při třetím porodu a společně s nemluvnětem byla pochována na [[klášter Zbraslav|Zbraslavi]]. Z manželství zůstali naživu dva starší synové a oba zanechali početné potomstvo.


{{Předkové
{{Předkové

Verze z 12. 1. 2011, 09:01

Příbuzenstvo
otec Václav II.
matka Guta Habsburská
manžel Boleslav III. Lehnický
syn Václav I. Lehnický
syn Ludvík I. Břežský

Markéta Přemyslovna (21. února 12968. dubna 1322) byla dcerou českého krále Václava II. a Guty Habsburské, od roku 1303 manželkou Boleslava III. Lehnického, českou princeznou a lehnickou kněžnou.

V době sňatku (rok 1303) bylo Markétě sedm let a ženichovi dvanáct. Ženichovým poručníkem a správcem jeho zemí byl český král, Markétin otec Václav II. Markéta byla až třetí Václavovou dcerou, a její manžel měl tedy po zavraždění Markétina staršího bratra Václava III. v roce 1306 jen malou šanci na získání českého trůnu. Nutno podotknout, že Markéta se - na rozdíl od starších sester (Anny a Elišky) a královny vdovy po Václavovi II. Elišky Rejčky - do bojů o český trůn nezapojovala.

Jelikož se Boleslav nedočkal věna, od roku 1308 držel Opavsko, které zabral jako náhradu. V dubnu roku 1311 uzavřel v Olomouci s novým českým králem Janem Lucemburským dohodu, na jejímž základě rezignoval na nároky své ženy a opanované území předal za úplatu (8000 hřiven) zpět Mikuláši Opavskému (dokument byl v Olomouci vystaven 11. června toho roku). Tamní šlechta se však ještě téhož roku 1311 proti Mikuláši Opavskému, Markétinu (nemanželskému) strýci, vzbouřila.

Markétin manžel Boleslav Lehnický byl během následujících let spojencem českého krále, a to i v domácích válkách mezi králem a jeho šlechtou. V letech 1321-1322 za doby Janovy nepřítomnosti byl dokonce i správcem českého království.

Markéta zemřela právě v období správcovství 8. dubna roku 1322, den po porodu třetího syna. Společně s nemluvnětem byla pochována na Zbraslavi. Z manželství zůstali naživu dva starší synové, kteří oba zanechali početné potomstvo:

  1. Václav I. Lehnický (ca 1318 2. července 1364);
  2. Ludvík I. Břežský (ca 1321 - 6./23. prosince 1398);
  3. Mikuláš (7. dubna 1322), zemřel při porodu.

Boleslav se znovu oženil v roce 1326; vzal si Kateřinu Šubić, dceru chorvatského bána Mladena II.


Literatura

Šablona:Portál Polsko Šablona:Portál Středověk

  • Čechura J., Mikulec J., Stellner F., Lexikon českých panovnických dynastií, Praha 1996, s. 130-131.
  • Jasiński K., Rodowód Piastów śląskich, t. 1, s. Wrocław 1973, s. 170-174.
  • Spěváček J., Jan Lucemburský a jeho doba 1296-1346, Praha 1994, s. 163-164.