Velkomoravská říše: Porovnání verzí

Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Odebráno 17 bajtů ,  před 10 lety
m
Robot opravil přesměrování na Dynastie Přemyslovců - Změněn(y) odkaz(y) na Přemyslovci; kosmetické úpravy
m (r2.7.1) (robot přidal: sh:Velikomoravska Kneževina)
m (Robot opravil přesměrování na Dynastie Přemyslovců - Změněn(y) odkaz(y) na Přemyslovci; kosmetické úpravy)
 
== Název ==
[[ImageSoubor:Central europe 9th century.png|left|thumb|250px|Střední Evropa v roce [[870]]. Východní Franky jsou označeny modře, [[Bulharsko]] oranžově, Velká Morava za vlády [[Rostislav]]a zeleně. Zelená linie naznačuje hranice velkomoravské říše po teritoriální expanzi [[Svatopluk I.|Svatopluka I.]] (894)]]
Název ''Velká Morava'' je pozdějšího data, poprvé byl zmíněn byzantským císařem [[Konstantin VII. Porfyrogennetos|Konstantinem VII. Porfyrogennetem]] v roce [[950]] v jeho díle ''De administrando imperio (O spravování říše)''. Přídavné jméno ''Velká'', jak tvrdí převažující část zdrojů, odkazuje na vlastní mocenské jádro a zároveň okolní teritoria získaná územní expanzí v 9. stol. ''Velkomoravská říše'' je označením moderní historické vědy.
 
 
== Dějiny ==
[[ImageSoubor:Great moravia svatopluk.png|300px|thumb|Přibližný největší rozsah Velké Moravy za vlády [[Svatopluk I.|Svatopluka I.]]]]
Již v [[7. století]] existoval předchůdce státního útvaru, tzv. [[Sámova říše]], který se rozkládal pravděpodobně v povodí řeky Moravy a na jihozápadním Slovensku, tedy na územích, kde v [[9. století]] vzniklo [[Moravské knížectví]] a [[Nitranské knížectví]] (oba názvy byly vymysleny novodobými historiky). Jednalo se ale spíše o kmenový svaz, jeho vnitřní struktura ještě nemůže být hodnocena jako [[stát]]. O době od zániku Sámovy říše do zformování moravského státu veškeré historické prameny mlčí, je tedy nejasné, co se na českém území odehrávalo.
 
 
[[Rostislav]], další velkomoravský kníže, se rozhodl bránit politickým tlakům sousední [[Východofranská říše|východofranské říše]], která Velkou Moravu neustále ohrožovala, navázáním kulturního kontaktu s [[Byzantská říše|Byzantskou říší]]. Vyslal do [[Konstantinopol]]e k byzantskému císaři [[Michael III.|Michalovi&nbsp;III.]] své posly, kteří po císaři žádali vyslání byzantského [[biskup]]a a učitele, který by kázal ve srozumitelném jazyce (východofranské misie užívaly [[latina|latinu]]).<ref>Měřínský Z., str. 272–275 a 280. Odkazuje se na ''Žitije Konstantina'' (''Život Konstantinův'') a ''Žitije Meƒodija'' (''Život Metodějův'')</ref> Roku [[863]] císař vyslal na Velkou Moravu [[Cyril a Metoděj|Konstantina Filosofa a Metoděje]], dva křesťanské věrozvěsty. Na Velké Moravě začali užívat liturgický jazyk srozumitelný Slovanům – [[staroslověnština|staroslověnštinu]] a vytvořili pro jazyk i písmo – [[hlaholice|hlaholici]]. Věnovali se překladům [[Bible]] a dalším církevním textům, Metoděj pak pracoval na ustanovení moravského (arci)biskupství a církevním osamostatnění na Východofranské říši. Misie se na Velké Moravě zdařila, Konstantin a Metoděj si vychovali žáky, kteří položili základy staroslověnskému písemnictví. Metoději se později podařilo v [[Řím]]ě před [[papež]]em misii obhájit a očistit ji z nařčení východofranských biskupů.
[[ImageSoubor:Letter svatopluk.jpg|thumb|160px|Papežská bula ''[[Industriae tuae]]'' adresovaná knížeti Svatoplukovi]]
 
V roce [[870]] nastoupil na knížecí stolec [[Svatopluk I.|Svatopluk]]. Po krátkém vojenském konfliktu s východofranskou říší uznal její ochranu a zavázal se k placení [[tribut]]u. V&nbsp;červnu roku [[880]] papež [[Jan VIII.]] vydal [[bula (listina)|bulu]] ''[[Industriae tuae]]'', která zaručovala eklestickou nezávislost Velké Moravy s vlastní arcidiecézí v čele s arcibiskupem [[Svatý Metoděj|Metodějem]] (''archiepiscopo sanctę ecclesię Marabensis'').<ref>Měřínský Z., str. 97</ref> Rovněž jmenoval německého klerika [[Wiching]]a jako biskupa Nitry. Staroslověnština byla uznána jako čtvrtý [[liturgie|liturgický]] jazyk společně s latinou, řečtinou a hebrejštinou.
 
* dnešní [[Morava]], [[Slovensko]] (s mocenským jádrem při středním a dolním toku řeky [[Morava (řeka)|Moravy]])
* dnešní [[Čechy]] (se závislým knížectvím [[Dynastie PřemyslovcůPřemyslovci|Přemyslovců]])
* dnešní [[Horní Rakousy|Horní]] a zejména [[Dolní Rakousy]] (jejich části severně od [[Dunaj]]e)
* tehdejší [[Panonie]] (na jihu až po soutok [[Tisa|Tisy]] s Dunajem)
Jestliže politicky Velká Morava k roku 907 zanikla, existují především archeologické důkazy, že sídelní, hospodářské a společenské struktury nebyly rozbity a přežívaly dál během 10.&nbsp;století. [[archeologie|Archeologické]] výzkumy na některých místech na Moravě i Slovensku nenacházejí žádné znaky násilného konce těchto sídel. Násilný konec sídel dokazují výsledky výzkumů ve [[Staré Město (okres Uherské Hradiště)|Starém Městě]], [[Mikulčice-Valy|Mikulčicích]], [[Hradiště sv. Hypolita|Znojmě]] nebo [[Ducové na Pováží|Ducovém na Pováží]], Bratislavě, Nitře, Děvíně atd. Rod [[Mojmírovci|Mojmírovců]] pravděpodobně také pokračoval dál.{{chybí zdroj}}
 
Podle moderních teorií byl první historický český kníže [[Bořivoj I.]] (†&nbsp;889) dosazen na stolec knížetem Svatoplukem a pokřtěný s manželkou [[Svatá Ludmila|Ludmilou]] moravským a panonským arcibiskupem [[Svatý Metoděj|Metodějem]] (†&nbsp;885 Morava) (je zajímavé, že právě za jeho vlády je uznána svrchovanost Moravy v [[Čechy|Čechách]], což připomíná pozdější údělná panství na Moravě těch [[Dynastie PřemyslovcůPřemyslovci|Přemyslovců]], kteří nedosáhli na pražský knížecí či královský stolec).
Bylo by tedy možno říci, že [[Mojmírovci]] (a&nbsp;Velká Morava) měli své pokračování v Přemyslovcích a českém státě, a stejně tak, že Přemyslovci a jejich stát mají počátky již na počátku [[9. století]]. Je to ovšem pouze domněnka.{{chybí zdroj}}
 
229 795

editací

Navigační menu