Změny

Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Odebráno 299 bajtů, před 8 lety
opr.
 
== Mamlúci ==
Mamlúci (z [[arabština|arabštiny]] ''mamlúk'', obvykle se překládá jako vlastněný = otrok, singulár: مملوك plurál: مماليك) byli původně vojenští otroci na orientálních dvorech a zároveň elitní [[islám]]ští bojovníci. Jednalo se o Euroasijce zajaté v bojích nebo zakoupené v dětském věku na trhu s otroky. Po zakoupení byli podrobeni speciálnímu bojovému jezdeckému výcviku, aby se z nich stali tvrdí a nelítostní obránci svých pánů. Jenalo se o maskulinně orientovanou, asketickou a ortodoxně islámskou [[Kasta|kastu]] otroků, která původně bezvýhradně sloužila svým pánům, ale od 9. století byli otroky už jen podle jména.<ref name="odkazovač"/> Od té doby už mamlúkové sami nakupovali bílé chlapce, které vychovávali a sami se rozhodovali komu budou sloužit. Po ovládnutí [[Kavkaz]]u [[Rusko|Ruskem]] bylo stále obtížnější koupit na trhu s otroky další chlapce z této oblasti a tak začali mamlúkové do svých řad verbovat také mladé muže z [[Albánie]] a [[Řecko|Řecka]]<ref name="odkazovač">Nina Burleighová, Fata Morgána, Napoleonovi vědci a odhalení Egypta, str. 11 a 154 - 156</ref>. Stali se vládnoucí vrstvou v [[Egypt]]ě ([[1250]]–[[1517]]) a v [[Sýrie|Sýrii]] ([[1260]]–[[1516]]), v [[Irák]]u a v některých částech [[Indie]].
 
== Vláda a společnost ==
=== Mamlúcká domácnost ===
Své řady mamlúkové nedoplňovali biologickou reprodukcí, nýbrž nákupem chlapců, které cvičili v boji. Ctili [[nomád]]ský způsob života, ale zároveň si užívali přepychu svých paláců v [[Egypt]]ě. Mamlúkové měli manželky i [[harém]]y, ovšem postavení jejich žen bylo zvláštní, jelikož mamlúcká kultura byla silně maskulinní a nelpěla na nutnosti rozmnožování. V době [[Napoleonovo egyptské tažení|Napoleonova tažení do Egypta]] byli mnozí [[Francouzi]] šokováni tím, že mamlúkové v sexu upřednosňovali mladé chlapce před ženami<ref name="odkazovač">Nina Burleighová, Fata Morgána, Napoleonovi vědci a odhalení Egypta, str. 11 a 154 - 156</ref>. Svůj majetek a postavení nemohl mamlúk přenést na své děti, ale vždy jen na jiného mamlúka, tedy na chlapce, zakoupeného na trhu s otroky. Toto pravidlo mamlúkové často obcházeli tím, že své syny prodávali do otroctví a ihned je zase vykoupili <ref name="odkazovač"/><references/>. Jinak se ale děti mamlúků nikdy nemohli stát elitními bojovníky a tak zastávali méně významné úřady při správě Egypta. Skutečnou rodinu mamlúků tvořili desítky zakoupených bílích chlapců, kteří si mezi sebou říkali ''bratře'' a svého pána nazývali ''otcem'' (používal se výraz ''Ustada'') a byli k němu i ostatním mamlúkům loajální. Této loajalitě se říká ''khushdashiya'' ([[arabština|arabsky]]: {{Cizojazyčně|ar|خشداشية}}). Chlapci studovali náboženství a bojové umění. Když dospěli do určitého věku, jejich pán jim oficiálně daroval svobodu a oni pak jako dospělí mužové zůstávali oddáni svému ''Ustadovi''. O majetek mamlúků se starali jejich ženy, jelikož mamlúci považovali obchodování a správu majetku za změkčilost, nehodnou velkých bojovníků. A tak ženy mamlúků disponovali obrovskými majetky, řídili chod paláce, vládli výběrčím daní a prostřednictvím milodarů pomáhali chudým <ref name="odkazovač">Nina Burleighová, Fata Morgána, Napoleonovi vědci a odhalení Egypta, str. 154 - 156</ref>. Mamlúkové se snažili odlišit od většinové arabské populace, kterou v Egyptě ovládali, a tak si dávali [[turecko|turecká]] jména a spolu hovořili tureckým dialektem. Jako jediní měli také právo jezdit v [[Káhira|Káhiře]] na koních, zatímco ostatní používali osly.
== Architektura a umění ==
Součástí jejich samozvolené role ochránců [[islám]]ské [[ortodoxie]] byla podpora stavby náboženských budov, včetně [[mešita|mešit]]. Stavělo se po celém území, většina budov se však stavěla v hlavním městě. Z těchto mamlúckých staveb jich mnoho přetrvalo do současnosti.

Navigační menu