Změny

Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Přidáno 5 094 bajtů, před 8 lety
Rozšířen úvod a podkapitola Mamlúcká domácnost.
| zánik = [[1517]] -
}}
'''Mamlúcký sultanát''' byl státní útvar řízený Mamlúky, kteří vládli [[Egypt]]u, [[Sýrie|Sýrii]] a sousedním oblastem od poloviny [[13. století]] do začátku [[16. století]]. V letech [[1260]] až [[1517]] vládli těmto oblastem jako součást dynastií [[Ajjúbovci|Ajjúbovců]] a [[Abbásovci|Abbásovců]]. V roce [[1517]] byli poraženi [[Osmanská říše|Turky]], ale do roka se s nimi osmanský [[sultán]] usmířil a [[Káhira|káhirské]] mamlúky opět pověřil řízením země<ref name="odkazovač">Nina Burleighová, Fata Morgána, Napoleonovi vědci a odhalení Egypta, Nakladatelství BB/art s.r.o. Praha 2009, ISBN 978-80-7381-659-9, str. 11</ref>. Další výrazné oslabení moci mamlúků přišlo v době [[Napoleonovo egyptské tažení|Napoleonova tažení do Egypta]], kdy bylo mamlúcké vojsko poraženo v tzv. [[bitva pod pyramidami|bitvě pod pyramidami]]. Káhirští mamlúkové byli jedinou dlouhodobě existující dynastií, která se držela u moci bez závislosti na vlastní reprodukci, jelikož jejich řady tvořili výhradně nakoupení otroci. V době pádu [[Ajjúbovci|Ajjúbovců]] byla většina Mamlúků [[Polovci|Kypčaky]]. Byli vojenskými otroky, ale jejich postavení bylo vyšší než jiných otroků a běžných svobodných Egypťanů.
 
== Dějiny ==
 
== Mamlúci ==
Mamlúci (z [[arabština|arabštiny]] ''mamlúk'', obvykle se překládá jako vlastněný = otrok, singulár: مملوك plurál: مماليك) byli původně vojenští otroci na orientálních dvorech a zároveň elitní [[islám]]ští bojovníci. Jednalo se o Euroasijce zajaté v bojích nebo zakoupené v dětském věku na trhu s otroky<ref name="odkazovač">Nina Burleighová, Fata Morgána, Napoleonovi vědci a odhalení Egypta, Nakladatelství BB/art s.r.o. Praha 2009, ISBN 978-80-7381-659-9, str. 11</ref>. Po zakoupení byli podrobeni speciálnímu bojovému jezdeckému výcviku, aby se z nich stali tvrdí a nelítostní obránci svých pánů. Jenalo se o maskulinně orientovanou, asketickou a ortodoxně islámskou [[Kasta|kastu]] otroků, která původně bezvýhradně sloužila svým pánům, ale od 9. století byli otroky už jen podle jména<ref name="odkazovač">Nina Burleighová, Fata Morgána, Napoleonovi vědci a odhalení Egypta, Nakladatelství BB/art s.r.o. Praha 2009, ISBN 978-80-7381-659-9, str. 11</ref>. Od té doby už mamlúkové sami nakupovali bílé chlapce, které vychovávali a sami se rozhodovali komu budou sloužit. Po ovládnutí [[Kavkaz]]u [[Rusko|Ruskem]] bylo stále obtížnější koupit na trhu s otroky další chlapce z této oblasti a tak začali mamlúkové do svých řad verbovat také mladé muže z [[Albánie]] a [[Řecko|Řecka]]<ref name="odkazovač">Nina Burleighová, Fata Morgána, Napoleonovi vědci a odhalení Egypta, Nakladatelství BB/art s.r.o. Praha 2009, ISBN 978-80-7381-659-9, str. 11</ref>.Stali se vládnoucí vrstvou v [[Egypt]]ě ([[1250]]–[[1517]]) a v [[Sýrie|Sýrii]] ([[1260]]–[[1516]]), v [[Irák]]u a v některých částech [[Indie]].
 
== Vláda a společnost ==
=== Mamlúcká domácnost ===
Své řady mamlúkové nedoplňovali biologickou reprodukcí, nýbrž nákupem chlapců, které cvičili v boji<ref name="odkazovač">Nina Burleighová, Fata Morgána, Napoleonovi vědci a odhalení Egypta, Nakladatelství BB/art s.r.o. Praha 2009, ISBN 978-80-7381-659-9, str. 154 - 158</ref>. Ctili [[nomád]]ský způsob života, ale zároveň si užívali přepychu svých paláců v [[Egypt]]ě. Mamlúkové měli manželky i [[harém]]y, ovšem postavení jejich žen bylo zvláštní, jelikož mamlúcká kultura byla silně maskulinní a nelpěla na nutnosti rozmnožování. V době [[Napoleonovo egyptské tažení|Napoleonova tažení do Egypta]] byli mnozí [[Francouzi]] šokováni tím, že mamlúkové v sexu upřednosňovali mladé chlapce před ženami<ref name="odkazovač">Nina Burleighová, Fata Morgána, Napoleonovi vědci a odhalení Egypta, Nakladatelství BB/art s.r.o. Praha 2009, ISBN 978-80-7381-659-9, str. 154 - 158</ref>. Svůj majetek a postavení nemohl mamlúk přenést na své děti, ale vždy jen na jiného mamlúka, tedy na chlapce, zakoupeného na trhu s otroky<ref name="odkazovač">Nina Burleighová, Fata Morgána, Napoleonovi vědci a odhalení Egypta, Nakladatelství BB/art s.r.o. Praha 2009, ISBN 978-80-7381-659-9, str. 154 - 158</ref>. Toto pravidlo mamlúkové často obcházeli tím, že své syny prodávali do otroctví a ihned je zase vykoupili. Jinak se ale děti mamlúků nikdy nemohli stát elitními bojovníky a tak zastávali méně významné úřady při správě Egypta<ref name="odkazovač">Nina Burleighová, Fata Morgána, Napoleonovi vědci a odhalení Egypta, Nakladatelství BB/art s.r.o. Praha 2009, ISBN 978-80-7381-659-9, str. 154 - 158</ref>. Skutečnou rodinu mamlúků tvořili desítky zakoupených bílích chlapců, kteří si mezi sebou říkali ''bratře'' a svého pána nazývali ''otcem'' (používal se výraz ''Ustada'') a byli k němu i ostatním mamlúkům loajální. Této loajalitě se říká ''khushdashiya'' ([[arabština|arabsky]]: {{Cizojazyčně|ar|خشداشية}}). Chlapci studovali náboženství a bojové umění. Když dospěli do určitého věku, jejich pán jim oficiálně daroval svobodu a oni pak jako dospělí mužové zůstávali oddáni svému ''Ustadovi''. O majetek mamlúků se starali jejich ženy, jelikož mamlúci považovali obchodování a správu majetku za změkčilost, nehodnou velkých bojovníků. A tak ženy mamlúků disponovali obrovskými majetky, řídili chod paláce, vládli výběrčím daní a prostřednictvím milodarů pomáhali chudým<ref name="odkazovač">Nina Burleighová, Fata Morgána, Napoleonovi vědci a odhalení Egypta, Nakladatelství BB/art s.r.o. Praha 2009, ISBN 978-80-7381-659-9, str. 154 - 158</ref>. Mamlúkové se snažili odlišit od většinové arabské populace, kterou v Egyptě ovládali, a tak si dávali [[turecko|turecká]] jména a spolu hovořili tureckým dialektem<ref name="odkazovač">Nina Burleighová, Fata Morgána, Napoleonovi vědci a odhalení Egypta, Nakladatelství BB/art s.r.o. Praha 2009, ISBN 978-80-7381-659-9, str. 154 - 158</ref>. Jako jediní měli také právo jezdit v [[Káhira|Káhiře]] na koních, zatímco ostatní používali osly.
Mamlúci byli organizováni do domácností pod vedením ''Ustada'' ke kterému byli loajální, stejně jako ke svým druhům. Této loajalitě se říká ''khushdashiya'' ([[arabština|arabsky]]: {{Cizojazyčně|ar|خشداشية}}).
 
Synové Mamlúků nevstupovali do řad armády, ale měli tendenci ke vmíšení se do širší společnosti. Řady Mamlúků byly vždy doplňovány dovozem nových otroků z ciziny.
 
== Architektura a umění ==
Součástí jejich samozvolené role ochránců [[islám]]ské [[ortodoxie]] byla podpora stavby náboženských budov, včetně [[mešita|mešit]]. Stavělo se po celém území, většina budov se však stavěla v hlavním městě. Z těchto mamlúckých staveb jich mnoho přetrvalo do současnosti.
1 308

editací

Navigační menu