Severní mořská cesta: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
Bártl Stanislav - Severní mořská cesta
 
úpravy, iw
Řádek 1: Řádek 1:
[[Image:Northern Sea Route vs Southern Sea Route.svg|thumb|upright 1.3|Severní mořská cesta (modrá) a alternativní trasa přes [[Suezský průplav]] (červená)]]
Námořní cesta podél celého severního a východního pobřeží Ruska. Obvykle se uvádí z Murmansku přes Beringův průliv do Vladivostoku v délce přes 10 000 km. Zhruba polovinu roku je její severní část kvůli arktickému ledu neprůjezdná, v létě vyžaduje údržbu průjezdnosti pomocí ledoborců, což se po pádu komunismu ukázalo být neekonomické. V sovětských dobách zde vládl sezónně hustý námořní provoz, hlavní myšlenkou bylo propojit ústí velkých sibiřských řek navzájem a se zbytkem země, vozily se především suroviny ze sibiřských nalezišť. V současnosti chybí zprávy o pravidelném provozu na trase, ale tající arktické ledy jej v posledních letech usnadňují.
'''Severní mořská cesta''' je námořní trasa podél celého severního a východního pobřeží Ruska. Obvykle se uvádí z [[Murmansk]]u přes [[Beringův průliv]] do [[Vladivostok]]u v délce přes 10 000 km. Zhruba polovinu roku je její severní část kvůli arktickému ledu neprůjezdná, v létě vyžaduje údržbu průjezdnosti pomocí ledoborců, což se po pádu komunismu ukázalo být neekonomické. V sovětských dobách zde vládl sezónně hustý námořní provoz, hlavní myšlenkou bylo propojit ústí velkých sibiřských řek navzájem a se zbytkem země, vozily se především suroviny ze sibiřských nalezišť. V současnosti chybí zprávy o pravidelném provozu na trase, ale tající arktické ledy jej v posledních letech usnadňují.

[[en:Northern Sea Route]]

Verze z 23. 12. 2010, 22:05

Severní mořská cesta (modrá) a alternativní trasa přes Suezský průplav (červená)

Severní mořská cesta je námořní trasa podél celého severního a východního pobřeží Ruska. Obvykle se uvádí z Murmansku přes Beringův průliv do Vladivostoku v délce přes 10 000 km. Zhruba polovinu roku je její severní část kvůli arktickému ledu neprůjezdná, v létě vyžaduje údržbu průjezdnosti pomocí ledoborců, což se po pádu komunismu ukázalo být neekonomické. V sovětských dobách zde vládl sezónně hustý námořní provoz, hlavní myšlenkou bylo propojit ústí velkých sibiřských řek navzájem a se zbytkem země, vozily se především suroviny ze sibiřských nalezišť. V současnosti chybí zprávy o pravidelném provozu na trase, ale tající arktické ledy jej v posledních letech usnadňují.