Pulzační motor

Schéma pulsačního motoru.
První část cyklu: vniknutí vzduchu (1), smísení s palivem (2).
Druhá část: uzavření lamel nebo záklopky (3), zapálení směsi vzduchu a paliva (4).

Pulzační motor je reaktivní motor jednoduché konstrukce, fungující na podobném principu jako náporový motor.

Princip fungování

Pulzační motor funguje na velmi jednoduchém principu spalování směsi paliva a vzduchu ve spalovací komoře. Oproti náporovému motoru dosahuje vyššího výkonu při rychlostech nepřesahující rychlost zvuku (nadzvukový pulzní motor se nevyrábí) díky použití lamel, které uzavřou nasávací otvor a vytvoří tak uzavřenou spalovací komoru s výstupní tryskou. Proces nasátí vzduchu, vytvoření směsi s palivem a jeho zapálení je velmi rychlý a proběhne jich několik desítek během sekundy.

Podobně jako náporový motor, také pulzační motor je možné používat až při dosažení určité rychlosti potřebné pro jeho fungování – tato rychlost je obvykle přes 200 km/h. Tato rychlost bývá udělena vystřelením letadla (například z katapultu) nebo startovacími raketovými motory na tuhé palivo.

Pro pulsační motor v letu jsou typické charakteristické kroužky žhavých plynů, které vylétají ze spalovací trysky, a bzučivý zvuk, který vydává.

Využití

• Modelářství
• Jednoduché bezpilotní letouny
• Řízené střely

V současné době je využití náporových motorů minimální, kromě využití v modelářství kvůli dosažené realističnosti se takřka nevyužívají. Známé využití náporového motoru bylo u letounové střely Fi 103 (V-1) Německem ve druhé světové válce.

Související články

• Náporový motor
• Reaktivní motor

Externí odkazy

• Mezinárodní stránky o náporových a pulzních motorech
• Stránky o modelářských motorech