Prokop Lucemburský: Porovnání verzí
vzhled |
|||
| Řádek 9: | Řádek 9: | ||
Roku [[1402]] se stal s Joštovým přispěním vězněm [[Zikmund Lucemburský|Zikmunda Lucemburského]] v [[Bratislava|Prešpurku]], ve kterém zůstal dva roky. Jošt se nakonec přičinil i o Prokopovo propuštění, ten ale brzy poté podlehl nemoci a zemřel v Brně. Jošt se po jeho smrti stal jediným pánem Moravy. |
Roku [[1402]] se stal s Joštovým přispěním vězněm [[Zikmund Lucemburský|Zikmunda Lucemburského]] v [[Bratislava|Prešpurku]], ve kterém zůstal dva roky. Jošt se nakonec přičinil i o Prokopovo propuštění, ten ale brzy poté podlehl nemoci a zemřel v Brně. Jošt se po jeho smrti stal jediným pánem Moravy. |
||
Pohřben je v Andělské kapli kostela Nejsvětější Trojice v Králově Poli. |
|||
Zajímavostí je, že Prokop měl na rozdíl od svých starších bratří dítě, jeho nemanželský syn se jmenoval [[Jiří Lucemburský]] -benediktinský [[mnich]] v Monte Casinu, který měl zemřít roku [[1457]] v Augsburgu. |
Zajímavostí je, že Prokop měl na rozdíl od svých starších bratří dítě, jeho nemanželský syn se jmenoval [[Jiří Lucemburský]] -benediktinský [[mnich]] v Monte Casinu, který měl zemřít roku [[1457]] v Augsburgu. |
||
Verze z 11. 12. 2010, 14:42
| otec | Jan Jindřich |
|---|---|
| matka | Markéta Opavská |
| nemanželský syn | Jiří Lucemburský |
Prokop Lucemburský (1354/5 – 24. září 1405) byl synem moravského markraběte Jana Jindřicha a Markéty Opavské, markrabě moravský (1375-1405) a zemský hejtman království.
Život
Prokop stejně jako jeho mladší bratr Jan Soběslav složit slib lenní poslušnosti nejstaršímu sourozenci Joštovi a podržel si tak markraběcí titul i majetek. Ani tak ale mezi bratry nezavládl mír, Jan Soběslav se chtěl jako litomyšlský biskup vzdát majetku ve prospěch Jošta, proti čemuž Prokop protestoval, jelikož podle práva na něj měl nárok on. Prokop byl na straně Václava IV. v boji s odbojnou šlechtou, zatímco Jošt se v boji o moc zaštiťoval od roku 1394 panskou jednotou. Mladšímu z markrabat se podařilo získat za spojence pro Václava polského krále Vladislava II. Jagella.
Roku 1402 se stal s Joštovým přispěním vězněm Zikmunda Lucemburského v Prešpurku, ve kterém zůstal dva roky. Jošt se nakonec přičinil i o Prokopovo propuštění, ten ale brzy poté podlehl nemoci a zemřel v Brně. Jošt se po jeho smrti stal jediným pánem Moravy. Pohřben je v Andělské kapli kostela Nejsvětější Trojice v Králově Poli.
Zajímavostí je, že Prokop měl na rozdíl od svých starších bratří dítě, jeho nemanželský syn se jmenoval Jiří Lucemburský -benediktinský mnich v Monte Casinu, který měl zemřít roku 1457 v Augsburgu.
Vývod z předků
Odkazy
Literatura
- BOBKOVÁ, Lenka. Velké dějiny zemí Koruny české IV.a 1310-1402. Praha: Paseka, 2003. 694 s. ISBN 80-7185-501-4.
- BOBKOVÁ, Lenka; BARTLOVÁ, Milena. Velké dějiny zemí Koruny české IV.b 1310-1402. Praha: Paseka, 2003. 583 s. ISBN 80-7185-551-0.
- ČECHURA, Jaroslav. České země v letech 1310-1378. Lucemburkové na českém trůně I. Praha: Libri, 1999. 287 s. ISBN 80-85983-73-7.
- ČECHURA, Jaroslav. České země v letech 1378-1437. Lucemburkové na českém trůně II. Praha: Libri, 2000. 438 s. ISBN 80-85983-98-2.
- HOENSCH, Jörg Konrad. Lucemburkové. Pozdně středověká dynastie celoevropského významu 1308–1437. Praha: Argo, 2003. 304 s. ISBN 80-7203-518-5.
- MEZNÍK, Jaroslav. Lucemburská Morava 1310-1423. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2001. 562 s. ISBN 80-7106-363-0.
- SPĚVÁČEK, Jiří. Václav IV. 1361-1419. K předpokladům husitské revoluce. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1986. 773 s.
- ŠTĚPÁN, Václav. Moravský markrabě Jošt (1354-1411). Brno: Matice moravská, 2002. 828 s. ISBN 80-86488-05-5.