Wikipedie:Průvodce (odkazy): Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
Řádek 55: Řádek 55:
* Obvykle se neodkazují běžná slova (Wikipedie není slovník), dobře známé pojmy (běžné jednotky měření, běžné akademické tituly, státy, velká města, velká náboženství atd.), čísla a letopočty bez úzkého vztahu k článku, obecně známé pojmy, které s tématem článku nemají těsnou souvislost.
* Obvykle se neodkazují běžná slova (Wikipedie není slovník), dobře známé pojmy (běžné jednotky měření, běžné akademické tituly, státy, velká města, velká náboženství atd.), čísla a letopočty bez úzkého vztahu k článku, obecně známé pojmy, které s tématem článku nemají těsnou souvislost.
* Naopak se zpravidla odkazuji technické pojmy nutné k pochopení obsahu článku a dále články uvádějící do kontextu, předpokladů nebo bezprostředních důsledků probíraného tématu či téma článku prohlubující. Dále se zpravidla odkazují vlastní jména a slova, které nejsou široce známá, a tudíž by mnozí čtenáři uvítali jejich vysvětlení.
* Naopak se zpravidla odkazuji technické pojmy nutné k pochopení obsahu článku a dále články uvádějící do kontextu, předpokladů nebo bezprostředních důsledků probíraného tématu či téma článku prohlubující. Dále se zpravidla odkazují vlastní jména a slova, které nejsou široce známá, a tudíž by mnozí čtenáři uvítali jejich vysvětlení.
* Zejména důležitá je volba správných vnitřních odkazů v úvodu článku. Příliš mnoho odkazů nebo špatně volené odkazy ruší ve čtení, naopak dobře vybrané odkazy zvýrazňují čtenáři klíčová slova a pomáhají rychle pochopit kontext.
* Důležitá je volba správných vnitřních odkazů v úvodu článku. Příliš mnoho odkazů nebo špatně volené odkazy ruší ve čtení, naopak dobře vybrané odkazy zvýrazňují klíčová slova a pomáhají čtenáři rychle pochopit kontext.
* Odkaz by měl být co nejspecifičtější. Například ve větě „studoval univerzitu v Oxfordu“ neodkážeme na obecná hesla [[Univerzita]] a [[Oxford]], ale rovnou na [[Oxfordská univerzita]]: „studoval [[Oxfordská univerzita|univerzitu v Oxfordu]]“
* Odkaz by měl být co nejspecifičtější. Například ve větě „studoval univerzitu v Oxfordu“ neodkážeme na obecná hesla [[Univerzita]] a [[Oxford]], ale rovnou na [[Oxfordská univerzita]]: „studoval [[Oxfordská univerzita|univerzitu v Oxfordu]]“
* Nikdy neodkazujeme kruhem na samotný článek, a to ani přes [[WP:Přesměrování|přesměrování]]. Není příjemný čtenářský zážitek kliknout a ocitnout se zase tam, odkud člověk vyšel.
* Nikdy neodkazujeme kruhem na samotný článek, a to ani přes [[WP:Přesměrování|přesměrování]]. Není příjemný čtenářský zážitek kliknout a ocitnout se zase tam, odkud člověk vyšel.
* Nikdy neodkazujeme na [[WP:Rozcestníky|rozcestník]].
* Nikdy neodkazujeme na [[WP:Rozcestníky|rozcestník]].
* Nebojme se odkazovat na stránky, které ještě neexistují, ale je jasné, že by ve Wikipedii být měly (tzv. červené odkazy). Pomáhá to rozvíjet Wikipedii – někdo může na odkaz kliknout a chybějící článek vytvořit.
* Nebojme se odkazovat na stránky, které ještě neexistují, ale je jasné, že by ve Wikipedii být měly (tzv. červené odkazy). Pomáhá to rozvíjet Wikipedii – někdo může na odkaz kliknout a chybějící článek vytvořit.
* Pokud možno je dobré se vyhnout tomu, aby po sobě následovala dvě slova, z nichž vedou odkazy. Mate to čtenáře, protože si může myslet, že je to jediný odkaz - odkazy se opticky slijí: [[Čechy|České]] [[Budějovice|Budějovice]] vypadá hodně podobně jako [[České Budějovice]].
* Pokud možno je dobré se vyhnout tomu, aby po sobě následovala dvě slova, z nichž vedou odkazy. Mate to čtenáře, protože si může myslet, že je to jediný odkaz odkazy se opticky slijí: [[Čechy|České]] [[Budějovice|Budějovice]] vypadá hodně podobně jako [[České Budějovice]].
Pokud si nejste jisti, jestli máte do článku vložit nějaký odkaz, zkuste se podívat na jiné články Wikipedie pro inspiraci. Když se potřebujete rozhodnout, zeptejte se sami sebe „Pokud bych četl tento článek, byl by pro mě takový odkaz užitečný?“ <ref>Srv. též anglický návod na stránce [[:en:Wikipedia:Only make links that are relevant to the context]]</ref>
Pokud si nejste jisti, jestli máte do článku vložit nějaký odkaz, zkuste se podívat na jiné články Wikipedie pro inspiraci. Když se potřebujete rozhodnout, zeptejte se sami sebe „Pokud bych četl tento článek, byl by pro mě takový odkaz užitečný?“ <ref>Srv. též anglický návod na stránce [[:en:Wikipedia:Only make links that are relevant to the context]]</ref>



Verze z 17. 11. 2010, 10:26

Původní průvodce Wikipedií
Původní průvodce Wikipedií

Důležitou součástí Wikipedie jsou odkazy. Hypertextové odkazy umožňují uživatelům snadno přecházet mezi souvisejícími hesly, nechat si objasnit jim neznámé odborné termíny, popř. prostě volně brouzdat encyklopedií.

Tento díl průvodce vás naučí odkazy vytvářet.

Vnitřní odkazy

Vnitřními odkazy na sebe odkazují jednotlivé články Wikipedie navzájem.

Jejich tvorba je velice jednoduchá: pokud chcete např. ve větě

Berlín je hlavní město Německa.

vyrobit odkaz ze slova „Berlín“, stačí je uzavřít do dvou hranatých závorek:

[[Berlín]] je hlavní město Německa.Berlín je hlavní město Německa.

Tento odkaz nyní vede na stránku se stejným názvem, tzn. „Berlín“. Pokud byste ovšem stejně postupovali u slova „Německa“, vedl by odkaz na článek s názvem „Německa“, což je evidentně chyba. V tomto případě musíte do závorek vložit navíc jméno článku, na který má odkaz vést, oddělené od slova svislítkem:

[[Berlín]] je hlavní město [[Německo|Německa]].Berlín je hlavní město Německa.

Pro shrnutí: úplný odkaz tedy začíná dvěma levými hranatými závorkami, za nimi následuje jméno cílového článku, svislítko, text odkazu a dvě pravé hranaté závorky. Pokud jméno cílového odkazu a svislítko vynecháte, povede odkaz na článek se stejným názvem.

Pokud se text odkazu od názvu článku liší jen koncovkou (např. Londýn versus Londýně), stačí koncovku připojit bezprostředně za závorky:

V [[Londýn]]ě často prší. → V Londýně často prší.

Pokud je zapotřebí odkázat na jiný článek, ale chcete upozornit jen na jednu jeho část, lze použít odkaz, který přímo zobrazí článek od určitého nadpisu (dávejte pozor na velká písmena!), stačí za odkaz na článek přidat „#text nadpisu“:

Příkladem je třeba struktura [[Berlín#Obyvatelstvo|obyvatelstva v Berlíně]]. → Příkladem je třeba struktura obyvatelstva v Berlíně.

Nevhodné je dělat odkazy v nadpisech jednotlivých sekcí (kapitol): ve většině případů taková sekce nebude nalezena, ať již použitím odkazu na ni nebo při pokusu najít ji z posledních změn.

Kategorie a mezijazykové odkazy

Pomocí dvojích hranatých závorek lze článek zařadit také do kategorií a odkazovat na stejný článek v jinojazyčných Wikipediích: Do kategorie se článek zařadí vložením odkazu [[Kategorie:Název kategorie]] na libovolné místo článku (je však zvykem tento odkaz vkládat na konec článku). Za odkaz na kategorii pak lze vložit odkazy do jiných jazyků pomocí odkazů [[xx:Název]], kde xx je kód jazyka a Název je název článku v příslušném jazyce. Podrobnosti najdete na stránkách Nápověda:Kategorie a Nápověda:Mezijazykové odkazy.

Pokud si přejete na kategorii či jinojazyčnou Wikipedii přímo odkázat v textu článku, pak - abyste ho do této kategorie nezařadili, resp. nepřidali odkaz do sekce „v jiných jazycích“ - přidejte na začátek odkazu dvojtečku:

[[:Kategorie:Fyzika]]Kategorie:Fyzika
[[:en:Physics]]en:Physics

Takový odkaz jde rovněž pojmenovat pomocí svislítka.

Externí odkazy

Hlavní článek Wikipedie:Externí odkazy

Z Wikipedie lze snadno odkazovat i na ostatní stránky na Internetu. Prostým vložením internetové adresy do textu se z této adresy stane klikatelný odkaz. Pro vložení odkazu na Google stačí napsat:

http://www.google.comhttp://www.google.com/

Aby takový odkaz fungoval, musí být uvedena celá adresa včetně protokolu („http://“), který se také v článku zobrazí, což většinou není žádoucí; stejně tak u delších a nepřehledných adres. Pokud se tomu chcete vyhnout, uzavřete adresu do jednoduchých hranatých závorek a odkaz se pak bude zobrazovat jako číslovaná poznámka v hranatých závorkách:

[http://www.google.com/][1]

Takové automaticky číslované odkazy se používají hlavně v textu pro odkazování na zdroje ve formě poznámky pod čarou, např. „Nejstarším kandidátem voleb byl Jaroslav Anděl [2].“

Pokud chcete externímu odkazu určit jiný popisek, přidejte do hranatých závorek za adresu mezeru (nikoli svislítko) a text odkazu. Např. takto:

[http://www.google.com/ vyhledávač Google]vyhledávač Google

Poznámka: Některé znaky (např. svislítko) nelze v adrese použít, protože by odkaz pak nebyl rozpoznán. Pro zápis takových znaků použijte obecný mechanismus %xx, kde xx je hexadecimální kód znaku podle tabulky ASCII, např. %7C označuje právě svislítko.

V textu článku byste měli externími odkazy výrazně šetřit. Určitě nepoužívejte externí odkazy na to, čeho lze snadno dosáhnout vnitřním odkazem na jiné heslo Wikipedie. Externí odkazy na zajímavé související stránky je vhodné umístit na konec článku, do kapitoly nazvané „Externí odkazy“. V této části odkazy uspořádejte jako odrážkový seznam:

== Externí odkazy ==
* [http://www.google.com/intl/en/about.html Stránky o vyhledávači Google]
* [http://jyxo.cz/d/info Stránky o vyhledávači Jyxo]

Kdy odkazovat

Vnitřní odkazy je vhodné vkládat tam, kde jejich přítomnost usnadní čtenáři vyhledání dalších informací, prohlubujících a rozšiřujících téma článku. Není tedy dobré je vytvářet zbytečně jen proto, že lze na něco odkázat, ani naopak jimi šetřit tam, kde by byly užitečné. Zejména:

  • Odkaz na stejný článek by se v textu neměl opakovat vícekrát po sobě. Obvykle ho vytvoříme jen na první zmínce o dané věci, a pak případně leda na místě, kde se o ní hovoří podrobněji.
  • Obvykle se neodkazují běžná slova (Wikipedie není slovník), dobře známé pojmy (běžné jednotky měření, běžné akademické tituly, státy, velká města, velká náboženství atd.), čísla a letopočty bez úzkého vztahu k článku, obecně známé pojmy, které s tématem článku nemají těsnou souvislost.
  • Naopak se zpravidla odkazuji technické pojmy nutné k pochopení obsahu článku a dále články uvádějící do kontextu, předpokladů nebo bezprostředních důsledků probíraného tématu či téma článku prohlubující. Dále se zpravidla odkazují vlastní jména a slova, které nejsou široce známá, a tudíž by mnozí čtenáři uvítali jejich vysvětlení.
  • Důležitá je volba správných vnitřních odkazů v úvodu článku. Příliš mnoho odkazů nebo špatně volené odkazy ruší ve čtení, naopak dobře vybrané odkazy zvýrazňují klíčová slova a pomáhají čtenáři rychle pochopit kontext.
  • Odkaz by měl být co nejspecifičtější. Například ve větě „studoval univerzitu v Oxfordu“ neodkážeme na obecná hesla Univerzita a Oxford, ale rovnou na Oxfordská univerzita: „studoval univerzitu v Oxfordu
  • Nikdy neodkazujeme kruhem na samotný článek, a to ani přes přesměrování. Není příjemný čtenářský zážitek kliknout a ocitnout se zase tam, odkud člověk vyšel.
  • Nikdy neodkazujeme na rozcestník.
  • Nebojme se odkazovat na stránky, které ještě neexistují, ale je jasné, že by ve Wikipedii být měly (tzv. červené odkazy). Pomáhá to rozvíjet Wikipedii – někdo může na odkaz kliknout a chybějící článek vytvořit.
  • Pokud možno je dobré se vyhnout tomu, aby po sobě následovala dvě slova, z nichž vedou odkazy. Mate to čtenáře, protože si může myslet, že je to jediný odkaz – odkazy se opticky slijí: České Budějovice vypadá hodně podobně jako České Budějovice.

Pokud si nejste jisti, jestli máte do článku vložit nějaký odkaz, zkuste se podívat na jiné články Wikipedie pro inspiraci. Když se potřebujete rozhodnout, zeptejte se sami sebe „Pokud bych četl tento článek, byl by pro mě takový odkaz užitečný?“ [1]

Nápověda

Související:

Poznámky

  1. Srv. též anglický návod na stránce en:Wikipedia:Only make links that are relevant to the context



Psaní odkazů si můžete vyzkoušet na pískovišti, nebo hned pokračovat ve studiu průvodce.