Plující město: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
mBez shrnutí editace
mBez shrnutí editace
Řádek 1: Řádek 1:
[[Soubor:Verne-město-1930a.jpg|200px|right|thumb|'''Plující město''', obálka [[Zdeněk Burian|Zdeňka Buriana]] k českému vydání z roku [[1930]] v [[Praha|pražském]] nakladatelství [[Josef R. Vilímek]].]]
[[Soubor:Verne-město-1930a.jpg|200px|right|thumb|'''Plující město''', obálka [[Zdeněk Burian|Zdeňka Buriana]] k českému vydání z roku [[1930]] v [[Praha|pražském]] nakladatelství [[Josef R. Vilímek]].]]


'''''Plující město''''' ''([[1871]], Une ville flottante)'' je méně známý [[román]] [[Francie|francouzského]] [[spisovatel]]e [[Jules Verne|Julese Verna]] z jeho cyklu ''[[Jules Verne#Podivuhodné cesty|Podivuhodné cesty]] (Les Voyages extraordinaires)''. K napsání [[román]]u inspirovala autora jeho společná plavba s bratrem Paulem ([[1829]] - [[1897]]) na v té době největším [[parník]]u světa [[Great Eastern]] z [[Liverpool]]u do [[New York]]u v roce [[1867]]. V jednom svazku s tímto románem současně vyšla historická [[novela (literatura)|novela]] ''[[Plující město#Prorazili blokádu|Prorazili blokádu]] (Les Forceurs de blocus)'' z období [[Americká občanská válka|americké občanské války]], napsaná již roku [[1865]].
'''''Plující město''''' ''([[1871]], Une ville flottante)'' je méně známý [[román]] [[Francie|francouzského]] [[spisovatel]]e [[Jules Verne|Julese Verna]] z jeho cyklu ''[[Jules Verne#Podivuhodné cesty|Podivuhodné cesty]] (Les Voyages extraordinaires)''. K napsání [[román]]u inspirovala autora jeho společná plavba s bratrem Paulem ([[1829]] - [[1897]]) na v té době největším [[parník]]u světa [[Great Eastern]] z [[Liverpool]]u do [[New York]]u v roce [[1867]].
V jednom svazku s tímto románem současně vyšla historická [[novela (literatura)|novela]] ''[[Plující město#Prorazili blokádu|Prorazili blokádu]] (Les Forceurs de blocus)'' z období [[Americká občanská válka|americké občanské války]], napsaná již roku [[1865]].


[[Román]] má silně [[Autobiografie|autobiografický]] charakter a je vyprávěn v první osobě. Velice těžko proto jde od sebe odělit skutečné autorovy zážitky a jeho fikce. Všechno však svědčí o tom, že [[Jules Verne|Verne]] byl lodí nadšen, přestože líčí i celou řadu drobných nehod a neštěstí plynoucích z ne zcela zvládnuté technologie výroby tak obrovkého námořního kolosu (výtlak 18 915 tun, délka 210 metrů, šířka 25 metrů, počet cestujících 2996). [[Jules Verne|Verne]] viděl v lodi vítězství lidského génia a pro její vybavenost a rozměry jí nazval plujícím městem.
[[Román]] má silně [[Autobiografie|autobiografický]] charakter a je vyprávěn v první osobě. Velice těžko proto jde od sebe odělit skutečné autorovy zážitky a jeho fikce. Všechno však svědčí o tom, že [[Jules Verne|Verne]] byl lodí nadšen, přestože líčí i celou řadu drobných nehod a neštěstí plynoucích z ne zcela zvládnuté technologie výroby tak obrovkého námořního kolosu (výtlak 18 915 tun, délka 210 metrů, šířka 25 metrů, počet cestujících 2996). [[Jules Verne|Verne]] viděl v lodi vítězství lidského génia a pro její vybavenost a rozměry jí nazval plujícím městem.

Verze z 11. 7. 2006, 11:17

Soubor:Verne-město-1930a.jpg
Plující město, obálka Zdeňka Buriana k českému vydání z roku 1930 v pražském nakladatelství Josef R. Vilímek.

Plující město (1871, Une ville flottante) je méně známý román francouzského spisovatele Julese Verna z jeho cyklu Podivuhodné cesty (Les Voyages extraordinaires). K napsání románu inspirovala autora jeho společná plavba s bratrem Paulem (1829 - 1897) na v té době největším parníku světa Great Eastern z Liverpoolu do New Yorku v roce 1867.

V jednom svazku s tímto románem současně vyšla historická novela Prorazili blokádu (Les Forceurs de blocus) z období americké občanské války, napsaná již roku 1865.

Román má silně autobiografický charakter a je vyprávěn v první osobě. Velice těžko proto jde od sebe odělit skutečné autorovy zážitky a jeho fikce. Všechno však svědčí o tom, že Verne byl lodí nadšen, přestože líčí i celou řadu drobných nehod a neštěstí plynoucích z ne zcela zvládnuté technologie výroby tak obrovkého námořního kolosu (výtlak 18 915 tun, délka 210 metrů, šířka 25 metrů, počet cestujících 2996). Verne viděl v lodi vítězství lidského génia a pro její vybavenost a rozměry jí nazval plujícím městem.

Aby měla kniha vůbec nějaký děj, vložil autor do popisu lodi a svých zážitků v USA (např. návštěva Niagarských vodopádů) drobný ale dramatický milostný příběh ženy, která zešílí, když zjistí, že na palubě lodi je jak muž, kterého opravdu miluje, tak i její manžel, kterého nenávidí, a když mezi oběma muži dojde k tragickému střetnutí.

Prorazili blokádu

Vernova historická novela Prorazili blokádu (Les Forceurs de blocus) z období americké občanské války byla poprvé otištěna roku 1865 v listu Musée a podruhé vyšla roku 1871 jako doplněk ke svazku s autorovým románem Plující město (Une ville flottante). Příběh se odehrává v době federalistické námořní blokády Charlestonu, přístavu v Jižní Karolíně. James Playfair se snaží tuto blokádu svou lodí prorazit aby osvobodil otce Jenny Halliburttové, dívky kterou miluje, ze zajetí konfederace.

Externí odkazy