Šumavské podhůří: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
m →‎Nejvyšší vrcholy: Libín(Šumava -> Šumavské podhůří)
Řádek 38: Řádek 38:


== Geomorfologické podcelky ==
== Geomorfologické podcelky ==
{{Viz též|Geomorfologické členění Šumavské hornatiny}}
Podhůří se člení na šest geomorfologických podcelků:
Podhůří se člení na šest geomorfologických podcelků:
* [[Strážovská vrchovina]]
* [[Strážovská vrchovina]]
Řádek 44: Řádek 45:
* [[Prachatická hornatina]]
* [[Prachatická hornatina]]
* [[Českokrumlovská vrchovina]]
* [[Českokrumlovská vrchovina]]
* [[Bavorovská vrchovina]]
* [[Bavorovská vrchovina]]


== Nejvyšší vrcholy ==
== Nejvyšší vrcholy ==

Verze z 16. 11. 2010, 02:42

Šablona:Infobox reliéf

Šumavské podhůří je geomorfologický celek na severovýchodním okraji Šumavské hornatiny. Rozprostírá se na ploše 2407 km² (je tak rozsáhlejší než česká část vlastní Šumavy) a má průměrnou nadmořskou výšku 634 m.[1] Na západě a na jihu sousedí s Šumavou, na severu se Švihovskou vrchovinou a Blatenskou pahorkatinou, na východě s Českobudějovicku pánví a Novohradským podhůřím. Má charakter členité vrchoviny vrásno-zlomového původu s výraznou modelací selektivní eroze a denudace. Na jihovýchodě je tvořena širokými a oblými strukturními hřbety směru severozápad - jihovýchod. Kolmo na ně protékají hlavní toky podhůří Otava, Volyňka, Blanice a Vltava a vytvářejí hluboká až kaňonovitá údolí.

Geologická stavba

Šumavské podůří je tvořeno z rul, svorů a granulitů moldanubika.

Geomorfologické podcelky

Související informace naleznete také v článku Geomorfologické členění Šumavské hornatiny.

Podhůří se člení na šest geomorfologických podcelků:

Nejvyšší vrcholy

Celkem je v tomto geomorfologickém celku 6 tisícovek[2]. Nejvyššími vrcholy jednotlivých podcelků jsou:


Související články

Reference

  1. DEMEK, Jaromír, a kolektiv. Zeměpisný lexikon ČSR. Hory a nížiny. Brno: Academia, 1987. 
  2. FORMÁNEK, Tomáš. Tisícovky Čech, Moravy, Slezska. [s.l.]: Jerome, 2003. ISBN 80-903266-0-9.