Jan V. Portugalský: Porovnání verzí

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

V textu

Verze z 30. 10. 2010, 02:31

Jan V. Portugalský (portugalsky João V de Portugal), zvaný apodado el Magnánimo (Šlechetný) nebo také portugalský král slunce, 22. října 1689, Lisabon - 31. července 1750, Lisabon, byl portugalský král v letech 1706 - 1750 a třináctý vévoda z Braganzy mezi roky 1689 - 1750.

Život

Nastoupil na trůn po svém otci Petru II., který zemřel v prosinci roku 1706, 1. ledna 1707 byl prohlášen králem.

Jedním z jeho prvních snah bylo upevnit spojení s Velkou aliancí, k níž se jeho otec připojil v roce 1703. Se svými vojenskými jednotkami vtáhl do Kastilie, ale byl zastaven těžkou porážkou, kterou utrpěl 25. dubna 1707 v bitvě u Almansy.

27. října 1708 uzavřel manželství s arcivévodkyní Marií Annou Habsburskou (1683-1754), dcerou římského císaře Leopolda I., aby upevnil svazek s Rakouskem; série nezdařených vojenských tažení, která následovala, skončila uzavřením míru s Francií v roce 1713 a se Španělskem v roce 1715.

Dlouhé kralování Jana V. bylo charakterizováno vzestupem královské moci díky příjmům pocházejícím z brazilských dolů na stříbro a zlato. Polovina každé tuny, která se v dolech vytěžila, byla vlastnictvím koruny; druhá polovina se dělila mezi majitele a veřejnou správu. To umožnilo králi nedbat parlamentu a vládnout jako absolutní monarcha. Kvůli své centralistické politice se musel Jan vypořádat s opozicí různých šlechtických rodů a vlivných členů kléru.

Jako výraz díků a vděčnosti za narození nástupce trůnu, princezny Marie Barbary dal postavit své vlastní "Versailles" - palác Mafra. Ludvík XIV. byl pro něj vzorem, skvělosti francouzského dvora však Jan nikdy nedosáhl.

Jan V. využil část královského pokladu k rozvoji slabé portugalské ekonomiky, podporoval řemesla i vědu a doufal, že jeho království znovu získá prestiž mezi svými evropskými sousedy. Jeho zahraniční politika se řídila jednoduchými a neměnnými pravidly: politická neutralita v evropských konfliktech a jednání s Vatikánem směřující k získání uznání legální moci monarchy.

Tato jednání s Vatikánem skončila v roce 1748 ze strany papeže Benedikta XIV. uznáním Portugalska suverénním státem a udělením titulu "nejzbožnější král". Šest let před obdržením tohoto titulu, v roce 1742, byl Jan raněn mrtvicí, následkem které zůstal ochrnutý na polovinu těla a neschopný zasahovat do politických záležitostí; jeho žena Marie Anna se ujala regentství. Poslední léta jeho života věnoval zbožné činnosti a poskytování služeb kléru. Jeho ekonomická opatření, velmi nepopulární u šlechty, byla neúčinná. Jan V. zemřel v Lisabonu 31. července 1750. Jeho nástupcem se stal jeho syn Josef I. Portugalský.

Děti

Z manželství s Marií Annou vzešli následující potomci:

Marie Barbara (4. února 1711 - 27. srpna 1758 ∞ 1729 španělský král Ferdinand VI.
Petr (19. října 1712 - 29. října 1714)
Josef I. (6. června 1714 - 24. února 1777) - následník trůnu, budoucí portugalský král
Karel (2. května 1716 - 29. března 1736)
Petr III. (5. června 1717 - 25. května 1786) ∞ 1760 Marie I. Portugalská
Alexandr František (24. září 1718 - 12. srpna 1728)
Josefina (1720 - 1801)

Kromě těchto legitimních potomků měl i řadu nemanželských dětí, mezi jinými:

Gaspar (* 1716), arcibiskup z Bragy
Josef (* 1720), Velký Inkvizitor Portugalska

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Juan V de Portugal na španělské Wikipedii.

@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
 [[Soubor:25-_Rei_D._João_V_-_O_Magnânimo.jpg|thumb|Jan V. Portugalský]]
-'''Jan V. Portugalský''' ([[portugalština|portugalsky]] ''João V de Portugal''), zvaný apodado ''el Magnánimo (Šlechetný'') nebo také ''portugalský král slunce'', [[22. října]] [[1689]], [[Lisabon]] - [[31. července]] [[1750]], Lisabon, byl [[Portugalsko|portugalský]] [[král]] v letech [[1706]] - [[1750]] a třináctý vévoda z Braganzy mezi roky 1689 - 1750. Nastoupil na [[trůn]] po svém otci [[Petr II. Portugalský|Petru II.]], který zemřel v prosinci roku 1706, [[1. ledna]] [[1707]] byl prohlášen králem.
+'''Jan V. Portugalský''' ([[portugalština|portugalsky]] ''João V de Portugal''), zvaný apodado ''el Magnánimo (Šlechetný'') nebo také ''portugalský král slunce'', [[22. října]] [[1689]], [[Lisabon]] - [[31. července]] [[1750]], Lisabon, byl [[Portugalsko|portugalský]] [[král]] v letech [[1706]] - [[1750]] a třináctý vévoda z Braganzy mezi roky 1689 - 1750.
+== Život ==
+Nastoupil na [[trůn]] po svém otci [[Petr II. Portugalský|Petru II.]], který zemřel v prosinci roku 1706, [[1. ledna]] [[1707]] byl prohlášen králem.
 Jedním z jeho prvních snah bylo upevnit spojení s ''Velkou aliancí'', k níž se jeho otec připojil v roce [[1703]]. Se svými vojenskými jednotkami vtáhl do [[Kastilie]], ale byl zastaven těžkou porážkou, kterou utrpěl [[25. dubna]] [[1707]] v [[bitva|bitvě]] u [[Almansa|Almansy]].
@@ Řádek 6: / Řádek 9: @@
 [[27. října]] [[1708]] uzavřel manželství s arcivévodkyní [[Marie Anna Josefa Habsburská|Marií Annou Habsburskou]] (1683-1754), dcerou [[Svatá říše římská|římského císaře]] [[Leopold I.|Leopolda I.]], aby upevnil svazek s Rakouskem; série nezdařených vojenských tažení, která následovala, skončila uzavřením míru s [[Francie|Francií]] v roce [[1713]] a se [[Španělsko|Španělskem]] v roce [[1715]].
+Dlouhé kralování Jana V. bylo charakterizováno vzestupem královské moci díky příjmům pocházejícím z [[Brazílie|brazilských]] [[důl|dolů]] na [[stříbro]] a [[zlato]]. Polovina každé [[tuna|tuny]], která se v dolech vytěžila, byla vlastnictvím koruny; druhá polovina se dělila mezi majitele a veřejnou správu. To umožnilo králi nedbat [[parlament]]u a vládnout jako absolutní [[monarcha]].
+Kvůli své [[centralismus|centralistické]] politice se musel Jan vypořádat s opozicí různých [[aristokracie|šlechtických]] rodů a vlivných členů [[klér]]u.
+Jako výraz díků a vděčnosti za narození nástupce trůnu, princezny [[Marie Barbara z Braganzy|Marie Barbary]] dal postavit své vlastní "''[[Versailles]]''" - [[palác]] [[Mafra (palác)|Mafra]]. [[Ludvík XIV.]] byl pro něj vzorem, skvělosti francouzského dvora však Jan nikdy nedosáhl.
+Jan V. využil část královského pokladu k rozvoji slabé portugalské ekonomiky, podporoval řemesla i vědu a doufal, že jeho království znovu získá prestiž mezi svými evropskými sousedy. Jeho zahraniční politika se řídila jednoduchými a neměnnými pravidly: politická neutralita v evropských konfliktech a jednání s [[Vatikán]]em směřující k získání uznání legální moci monarchy.
+Tato jednání s Vatikánem skončila v roce [[1748]] ze strany [[papež]]e [[Benedikt XIV.|Benedikta XIV.]] uznáním Portugalska suverénním státem a udělením titulu ''"nejzbožnější král"''. Šest let před obdržením tohoto titulu, v roce [[1742]], byl Jan raněn [[mrtvice|mrtvicí]], následkem které zůstal ochrnutý na polovinu těla a neschopný zasahovat do politických záležitostí; jeho žena Marie Anna se ujala [[regent]]ství. Poslední léta jeho života věnoval zbožné činnosti a poskytování služeb kléru. Jeho ekonomická opatření, velmi nepopulární u šlechty, byla neúčinná. Jan V. zemřel v Lisabonu 31. července 1750. Jeho nástupcem se stal jeho syn [[Josef I. Portugalský]].
+== Děti ==
 Z manželství s Marií Annou vzešli následující potomci:
 * [[Marie Barbara z Braganzy|Marie Barbara]] ([[4. února]] [[1711]] - [[27. srpna]] [[1758]] ∞ [[1729]] španělský král [[Ferdinand VI.]]
@@ Řádek 18: / Řádek 31: @@
 * Gaspar (* [[1716]]), [[arcibiskup]] z [[Braga|Bragy]]
 * Josef (* [[1720]]), [[Inkvizice|Velký Inkvizitor]] Portugalska
-Dlouhé kralování Jana V. bylo charakterizováno vzestupem královské moci díky příjmům pocházejícím z [[Brazílie|brazilských]] [[důl|dolů]] na [[stříbro]] a [[zlato]]. Polovina každé [[tuna|tuny]], která se v dolech vytěžila, byla vlastnictvím koruny; druhá polovina se dělila mezi majitele a veřejnou správu. To umožnilo králi nedbat [[parlament]]u a vládnout jako absolutní [[monarcha]].
-Kvůli své [[centralismus|centralistické]] politice se musel Jan vypořádat s opozicí různých [[aristokracie|šlechtických]] rodů a vlivných členů [[klér]]u.
-Jako výraz díků a vděčnosti za narození nástupce trůnu, princezny [[Marie Barbara z Braganzy|Marie Barbary]] dal postavit své vlastní "''[[Versailles]]''" - [[palác]] [[Mafra (palác)|Mafra]]. [[Ludvík XIV.]] byl pro něj vzorem, skvělosti francouzského dvora však Jan nikdy nedosáhl.
-Jan V. využil část královského pokladu k rozvoji slabé portugalské ekonomiky, podporoval řemesla i vědu a doufal, že jeho království znovu získá prestiž mezi svými evropskými sousedy. Jeho zahraniční politika se řídila jednoduchými a neměnnými pravidly: politická neutralita v evropských konfliktech a jednání s [[Vatikán]]em směřující k získání uznání legální moci monarchy.
-Tato jednání s Vatikánem skončila v roce [[1748]] ze strany [[papež]]e [[Benedikt XIV.|Benedikta XIV.]] uznáním Portugalska suverénním státem a udělením titulu ''"nejzbožnější král"''. Šest let před obdržením tohoto titulu, v roce [[1742]], byl Jan raněn [[mrtvice|mrtvicí]], následkem které zůstal ochrnutý na polovinu těla a neschopný zasahovat do politických záležitostí; jeho žena Marie Anna se ujala [[regent]]ství. Poslední léta jeho života věnoval zbožné činnosti a poskytování služeb kléru. Jeho ekonomická opatření, velmi nepopulární u šlechty, byla neúčinná. Jan V. zemřel v Lisabonu 31. července 1750. Jeho nástupcem se stal jeho syn [[Josef I. Portugalský]].
 == Reference ==