Jan V. Portugalský: Porovnání verzí

Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Přidáno 27 bajtů ,  před 10 lety
úúrava
m (robot přidal: an:Chuan V de Portugal)
(úúrava)
[[Soubor:25-_Rei_D._João_V_-_O_Magnânimo.jpg|thumb|Jan V. Portugalský]]
'''Jan V. Portugalský''' ([[portugalština|portugalsky]] ''João V de Portugal''), zvaný apodado ''el Magnánimo (Šlechetný'') nebo také ''portugalský král slunce'', [[22. října]] [[1689]], [[Lisabon]] - [[31. července]] [[1750]], Lisabon, byl [[Portugalsko|portugalský]] [[král]] v letech [[1706]] - [[1750]] a třináctý vévoda z Braganzy mezi roky 1689 - 1750. Nastoupil na [[trůn]] po svém otci [[Petr II. Portugalský|Petru II.]], který zemřel v prosinci roku 1706, [[1. ledna]] [[1707]] byl prohlášen králem.
 
== Život ==
Nastoupil na [[trůn]] po svém otci [[Petr II. Portugalský|Petru II.]], který zemřel v prosinci roku 1706, [[1. ledna]] [[1707]] byl prohlášen králem.
 
Jedním z jeho prvních snah bylo upevnit spojení s ''Velkou aliancí'', k níž se jeho otec připojil v roce [[1703]]. Se svými vojenskými jednotkami vtáhl do [[Kastilie]], ale byl zastaven těžkou porážkou, kterou utrpěl [[25. dubna]] [[1707]] v [[bitva|bitvě]] u [[Almansa|Almansy]].
[[27. října]] [[1708]] uzavřel manželství s arcivévodkyní [[Marie Anna Josefa Habsburská|Marií Annou Habsburskou]] (1683-1754), dcerou [[Svatá říše římská|římského císaře]] [[Leopold I.|Leopolda I.]], aby upevnil svazek s Rakouskem; série nezdařených vojenských tažení, která následovala, skončila uzavřením míru s [[Francie|Francií]] v roce [[1713]] a se [[Španělsko|Španělskem]] v roce [[1715]].
 
Dlouhé kralování Jana V. bylo charakterizováno vzestupem královské moci díky příjmům pocházejícím z [[Brazílie|brazilských]] [[důl|dolů]] na [[stříbro]] a [[zlato]]. Polovina každé [[tuna|tuny]], která se v dolech vytěžila, byla vlastnictvím koruny; druhá polovina se dělila mezi majitele a veřejnou správu. To umožnilo králi nedbat [[parlament]]u a vládnout jako absolutní [[monarcha]].
Kvůli své [[centralismus|centralistické]] politice se musel Jan vypořádat s opozicí různých [[aristokracie|šlechtických]] rodů a vlivných členů [[klér]]u.
 
Jako výraz díků a vděčnosti za narození nástupce trůnu, princezny [[Marie Barbara z Braganzy|Marie Barbary]] dal postavit své vlastní "''[[Versailles]]''" - [[palác]] [[Mafra (palác)|Mafra]]. [[Ludvík XIV.]] byl pro něj vzorem, skvělosti francouzského dvora však Jan nikdy nedosáhl.
 
Jan V. využil část královského pokladu k rozvoji slabé portugalské ekonomiky, podporoval řemesla i vědu a doufal, že jeho království znovu získá prestiž mezi svými evropskými sousedy. Jeho zahraniční politika se řídila jednoduchými a neměnnými pravidly: politická neutralita v evropských konfliktech a jednání s [[Vatikán]]em směřující k získání uznání legální moci monarchy.
 
Tato jednání s Vatikánem skončila v roce [[1748]] ze strany [[papež]]e [[Benedikt XIV.|Benedikta XIV.]] uznáním Portugalska suverénním státem a udělením titulu ''"nejzbožnější král"''. Šest let před obdržením tohoto titulu, v roce [[1742]], byl Jan raněn [[mrtvice|mrtvicí]], následkem které zůstal ochrnutý na polovinu těla a neschopný zasahovat do politických záležitostí; jeho žena Marie Anna se ujala [[regent]]ství. Poslední léta jeho života věnoval zbožné činnosti a poskytování služeb kléru. Jeho ekonomická opatření, velmi nepopulární u šlechty, byla neúčinná. Jan V. zemřel v Lisabonu 31. července 1750. Jeho nástupcem se stal jeho syn [[Josef I. Portugalský]].
 
== Děti ==
Z manželství s Marií Annou vzešli následující potomci:
* [[Marie Barbara z Braganzy|Marie Barbara]] ([[4. února]] [[1711]] - [[27. srpna]] [[1758]] ∞ [[1729]] španělský král [[Ferdinand VI.]]
* Gaspar (* [[1716]]), [[arcibiskup]] z [[Braga|Bragy]]
* Josef (* [[1720]]), [[Inkvizice|Velký Inkvizitor]] Portugalska
 
Dlouhé kralování Jana V. bylo charakterizováno vzestupem královské moci díky příjmům pocházejícím z [[Brazílie|brazilských]] [[důl|dolů]] na [[stříbro]] a [[zlato]]. Polovina každé [[tuna|tuny]], která se v dolech vytěžila, byla vlastnictvím koruny; druhá polovina se dělila mezi majitele a veřejnou správu. To umožnilo králi nedbat [[parlament]]u a vládnout jako absolutní [[monarcha]].
Kvůli své [[centralismus|centralistické]] politice se musel Jan vypořádat s opozicí různých [[aristokracie|šlechtických]] rodů a vlivných členů [[klér]]u.
 
Jako výraz díků a vděčnosti za narození nástupce trůnu, princezny [[Marie Barbara z Braganzy|Marie Barbary]] dal postavit své vlastní "''[[Versailles]]''" - [[palác]] [[Mafra (palác)|Mafra]]. [[Ludvík XIV.]] byl pro něj vzorem, skvělosti francouzského dvora však Jan nikdy nedosáhl.
 
Jan V. využil část královského pokladu k rozvoji slabé portugalské ekonomiky, podporoval řemesla i vědu a doufal, že jeho království znovu získá prestiž mezi svými evropskými sousedy. Jeho zahraniční politika se řídila jednoduchými a neměnnými pravidly: politická neutralita v evropských konfliktech a jednání s [[Vatikán]]em směřující k získání uznání legální moci monarchy.
 
Tato jednání s Vatikánem skončila v roce [[1748]] ze strany [[papež]]e [[Benedikt XIV.|Benedikta XIV.]] uznáním Portugalska suverénním státem a udělením titulu ''"nejzbožnější král"''. Šest let před obdržením tohoto titulu, v roce [[1742]], byl Jan raněn [[mrtvice|mrtvicí]], následkem které zůstal ochrnutý na polovinu těla a neschopný zasahovat do politických záležitostí; jeho žena Marie Anna se ujala [[regent]]ství. Poslední léta jeho života věnoval zbožné činnosti a poskytování služeb kléru. Jeho ekonomická opatření, velmi nepopulární u šlechty, byla neúčinná. Jan V. zemřel v Lisabonu 31. července 1750. Jeho nástupcem se stal jeho syn [[Josef I. Portugalský]].
 
== Reference ==

Navigační menu