Jan Nepomuk Langhans: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
- prace;
linky, typo, drobnosti, NK ČR
Řádek 1: Řádek 1:
[[Soubor:Emil Hacha2.jpg|thumb|Ateliér J. F. Langhans: [[Emil Hácha]], 1937]]
[[Soubor:Emil Hacha2.jpg|thumb|Ateliér J. F. Langhans: [[Emil Hácha]], 1937]]
[[Soubor:Ema Destinova.jpg|thumb|Ateliér J. F. Langhans: [[Ema Destinová]]]]
[[Soubor:Ema Destinova.jpg|thumb|Ateliér J. F. Langhans: [[Ema Destinnová]]]]
[[Soubor:Jan Langhans dama v klobouku.jpg|thumb|J. F. Langhans: Portrét neznámé dámy]]
[[Soubor:Jan Langhans dama v klobouku.jpg|thumb|J. F. Langhans: Portrét neznámé dámy]]


'''Jan Nepomuk Langhans''' ([[9. července]] [[1851]] Klášter u Vilémova - [[1928]], [[22. března]] [[1928]], [[Černošice]]) byl [[Česko|český]] [[portrétní fotografie|portrétní]] [[fotograf]], zakladatel společnosti J. F. Langhans s vlastním [[fotografický ateliér|ateliérem]] (v současné době [[Langhans Galerie Praha]]).<ref name=osudy>{{Citace elektronické monografie
'''Jan Nepomuk Langhans''' ([[9. červenec|9.&nbsp;července]] [[1851]] [[Klášter (Vilémov)|Klášter]] u&nbsp;[[Vilémov (okres Havlíčkův Brod)|Vilémova]] – [[22. březen|22.&nbsp;března]] [[1928]] [[Černošice]]) byl [[Česko|český]] [[portrétní fotografie|portrétní]] [[fotograf]], zakladatel společnosti J.&nbsp;F.&nbsp;Langhans s&nbsp;vlastním [[fotografický ateliér|ateliérem]] (v&nbsp;současné době [[Langhans Galerie Praha]]).<ref name=osudy>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Scheufler
| příjmení = Scheufler
| jméno = Pavel
| jméno = Pavel
Řádek 31: Řádek 31:
</ref>
</ref>


Langhans byl při své práci velmi inovativní, ale také v pojetí [[reklama|reklamy]] a [[grafika|grafiky]]. Měl výrazný firemní automobil, který byl zároveň mobilním reklamním panelem, vyráběl užitkové předměty, [[pohlednice]], a nebránil se tehdějším novinkám - byl jedním z prvních, kdo využíval [[Studiové osvětlení|elektrické osvětlení]].<ref>http://www.radio.cz/cz/rubrika/udalosti/langhans-slavi-130-let-vystavou-o-dejinach-firmy</ref>
Langhans byl velmi inovativní při své práci, ale také v&nbsp;pojetí [[reklama|reklamy]] a [[grafika|grafiky]]. Měl výrazný firemní automobil, který byl zároveň mobilním reklamním panelem, vyráběl užitkové předměty, [[pohlednice]], a nebránil se tehdějším novinkám – byl jedním z&nbsp;prvních, kdo využíval [[Studiové osvětlení|elektrické osvětlení]].<ref>http://www.radio.cz/cz/rubrika/udalosti/langhans-slavi-130-let-vystavou-o-dejinach-firmy</ref>


== Životopis ==
== Životopis ==


Narodil se do početné rodiny Františka Langhanse, velkostatkáře na pozemcích hraběte [[Jan Rudolf Chotek z Chotkova|Jana Rudolfa Chotka z Chotkova]] v [[Nové Dvory (okres Kutná Hora)|Nových Dvorech]] u Kutné Hory.<ref>Poznámka: Nové Dvory byly o padesát let později také místem dětství [[Josef Sudek|Josefa Sudka]], zdejší „panoramaticky působící“ krajina ho nepochybně velmi ovlivnila.</ref> Svého otce si velmi vážil, z jeho jména použil první písmeno v označení své firmy J. F. Langhans. Kromě úcty k otci to však mohl být vtipný obchodní trik, protože „F. J.“ byly iniciály císaře [[František Josef I.|Františka Josefa I.]], které se všude objevovaly a které každý znal. Ve dvaadvaceti letech dokončil Langhans studium potravinářské chemie na vysoké škole technické v Praze.<ref name=osudy/>
Narodil se do početné rodiny Františka Langhanse, velkostatkáře na pozemcích hraběte [[Jan Rudolf Chotek z Chotkova|Jana Rudolfa Chotka z&nbsp;Chotkova]] v&nbsp;[[Nové Dvory (okres Kutná Hora)|Nových Dvorech]] u&nbsp;Kutné Hory.<ref>Poznámka: Nové Dvory byly o&nbsp;padesát let později také místem dětství [[Josef Sudek|Josefa Sudka]], zdejší „panoramaticky působící“ krajina ho nepochybně velmi ovlivnila.</ref> Svého otce si velmi vážil, z&nbsp;jeho jména použil první písmeno v&nbsp;označení své firmy J.&nbsp;F.&nbsp;Langhans. Kromě úcty k&nbsp;otci to však mohl být vtipný obchodní trik, protože „F.&nbsp;J.“ byly iniciály císaře [[František Josef I.|Františka Josefa&nbsp;I.]], které se všude objevovaly a které každý znal. Ve dvaadvaceti letech dokončil Langhans studium potravinářské chemie na vysoké škole technické v&nbsp;Praze.<ref name=osudy/>


Ve svých pětadvaceti letech (1876) založil fotografický ateliér v Jindřichově Hradci a po dvouletém provozování jej účelově přestavěl. Skromná dřevěná bouda měla částečně prosklenou boční stěnou uprostřed, vlevo temnou komoru a vpravo místo pro operátora.<ref name=osudy/>
Ve svých pětadvaceti letech (1876) založil fotografický ateliér v&nbsp;Jindřichově Hradci a po dvouletém provozování jej účelově přestavěl. Skromná dřevěná bouda měla částečně prosklenou boční stěnou uprostřed, vlevo temnou komoru a vpravo místo pro operátora.<ref name=osudy/>


V roce 1882 byl Langhans jako jeden z mála českých fotografů členem prestižní [[Fotografická společnost ve Vídni|Fotografické společnosti ve Vídni]]. O čtyři roky později se oženil s devatenáctiletou Pavlou (Paulinou) Holubovou ze Svobody nad Úpou, se kterou měli dvě dcery, Paulinu a Marii.<ref name=osudy/>
V&nbsp;roce 1882 byl Langhans jako jeden z&nbsp;mála českých fotografů členem prestižní [[Fotografická společnost ve Vídni|Fotografické společnosti ve Vídni]]. O&nbsp;čtyři roky později se oženil s&nbsp;devatenáctiletou Pavlou (Paulinou) Holubovou ze Svobody nad Úpou, se kterou měli dvě dcery, Paulinu a Marii.<ref name=osudy/>


=== Dílo ===
=== Dílo ===


Portréty z Langhansova ateliéru bývaly na přelomu 19. a 20. století v Praze velice oblíbené. V Praze tehdy pracovalo na čtyřicet fotoateliérů, a přesto se Langhans brzy zařadil mezi nejlepší pražské firmy.<ref name=vychazky/> Jeho pražskému ateliéru se přezdívalo ''Továrna na fotografie'',<ref>http://www.scheufler.cz/cs-CZ/fotohistorie/data,1893,rozsireni-atelieru-jana-langhanse,389.html</ref> v roce 1907 tam pracovalo „asi 7 negativních a 8 pozitivních retušérů, 2 operátoři, 4 kopisté, 2 přijímací dámy, 1 účetní, 1 knihař a 1 sluha“.<ref name=osudy/>
Portréty z&nbsp;Langhansova ateliéru bývaly na přelomu 19. a 20.&nbsp;století v&nbsp;Praze velice oblíbené. V&nbsp;Praze tehdy pracovalo na čtyřicet fotoateliérů, a přesto se Langhans brzy zařadil mezi nejlepší pražské firmy.<ref name=vychazky/> Jeho pražskému ateliéru se přezdívalo ''Továrna na fotografie'',<ref>http://www.scheufler.cz/cs-CZ/fotohistorie/data,1893,rozsireni-atelieru-jana-langhanse,389.html</ref> v&nbsp;roce 1907 tam pracovalo „asi 7&nbsp;negativních a 8&nbsp;pozitivních retušérů, 2&nbsp;operátoři, 4&nbsp;kopisté, 2&nbsp;přijímací dámy, 1&nbsp;účetní, 1&nbsp;knihař a 1&nbsp;sluha“.<ref name=osudy/>


Měl filiálky v Jindřichově Hradci (1876, nebo 1885), Plzni, Českých Budějovicích (1898), Hradci Králové (1902) a v Náchodě (1920).<ref name = filialka/> Dne 20. května 1876 založil fotografický ateliér v Jindřichově Hradci a s přestávkami jej provozoval až do roku 1890.<ref>http://www.scheufler.cz/cs-CZ/fotohistorie/data,1876,jan-langhans-v-jindrichove-hradci,255.html</ref> Dne 24. března 1880 získal povolení k fotografické živnosti v Praze ve Vodičkově ulici čp. 707 (č.37), založil v něm ateliér a o dva roky později tento dům koupil.<ref name=vychazky>http://usedlosti.ctrnactka.net/pos13.htm</ref><ref>http://www.scheufler.cz/cs-CZ/fotohistorie/data,1880,jan-langhans-v-praze,277.html</ref> Dne 29. dubna 1887 otevřel filiálku v Mariánských Lázních, kde osobně portrétoval řadu významných lázeňských hostů, mezi nimi perského šacha a pozdějšího anglického krále Eduarda VII.<ref name = filialka>http://www.scheufler.cz/cs-CZ/fotohistorie/data,1887,langhansova-vyznamna-filialka,329.html</ref>
Měl filiálky v&nbsp;Jindřichově Hradci (1876, nebo 1885), Plzni, Českých Budějovicích (1898), Hradci Králové (1902) a v&nbsp;Náchodě (1920).<ref name = filialka/> Dne 20.&nbsp;května 1876 založil fotografický ateliér v&nbsp;Jindřichově Hradci a s&nbsp;přestávkami jej provozoval až do roku 1890.<ref>http://www.scheufler.cz/cs-CZ/fotohistorie/data,1876,jan-langhans-v-jindrichove-hradci,255.html</ref> Dne 24.&nbsp;března 1880 získal povolení k&nbsp;fotografické živnosti v&nbsp;Praze ve Vodičkově ulici čp.&nbsp;707 (č.&nbsp;37), založil v&nbsp;něm ateliér a o&nbsp;dva roky později tento dům koupil.<ref name=vychazky>http://usedlosti.ctrnactka.net/pos13.htm</ref><ref>http://www.scheufler.cz/cs-CZ/fotohistorie/data,1880,jan-langhans-v-praze,277.html</ref> Dne 29.&nbsp;dubna 1887 otevřel filiálku v&nbsp;Mariánských Lázních, kde osobně portrétoval řadu významných lázeňských hostů, mezi nimi perského šacha a pozdějšího anglického krále Eduarda&nbsp;VII.<ref name = filialka>http://www.scheufler.cz/cs-CZ/fotohistorie/data,1887,langhansova-vyznamna-filialka,329.html</ref>


Mezi typický Langansův rukopis patřila úprava do ztracena s vymaskovaným okolím, která působila neobvykle dynamicky a bezprostředně.<ref name=osudy/>
Mezi typický Langansův rukopis patřila úprava do ztracena s&nbsp;vymaskovaným okolím, která působila neobvykle dynamicky a bezprostředně.<ref name=osudy/>




V letech [[1910]] až [[1911]] pracoval v ateliéru Jana Langhanse v Praze [[Vladimír Jindřich Bufka]], kde získával praktické zkušenosti, které mu umožnily otevřít si svůj vlastní profesionální ateliér v [[Praha|Praze]].
V&nbsp;letech [[1910]] až [[1911]] pracoval v&nbsp;ateliéru Jana Langhanse v&nbsp;Praze [[Vladimír Jindřich Bufka]], kde získával praktické zkušenosti, které mu umožnily otevřít si svůj vlastní profesionální ateliér v&nbsp;[[Praha|Praze]].


V roce 1919 převzal prosperující firmu jeho zeť Viktor Meisner a mimo jiné navázal i na tradici portrétů významných osobností a přispěl tak k rozšíření jedinečného fotografického archivu.<ref name=vychazky/>
V&nbsp;roce 1919 převzal prosperující firmu jeho zeť Viktor Meisner a mimo jiné navázal i&nbsp;na tradici portrétů významných osobností a přispěl tak k&nbsp;rozšíření jedinečného fotografického archivu.<ref name=vychazky/>


==Další osudy==
==Další osudy==


V roce 1949 provozovna připadla družstvu Fotografia Praha, na což Langhansova vnučka vzpomíná takto:
V&nbsp;roce 1949 provozovna připadla družstvu Fotografia Praha, na což Langhansova vnučka vzpomíná takto:


{{Citát|Jedné zimy na počátku padesátých let vyvezli znárodňovatelé celý archív na skládku v Kyjích. Otec přijel na místo s nadějí, že něco zachrání. Z hory skleněných střepů vybral asi dvacet celých nerozbitých kusů. Ty se pro mne staly v dětství vzpomínkou na tátův fotografický ateliér.<ref name=vychazky/>|Zuzana Meisnerová}}
{{Citát|Jedné zimy na počátku padesátých let vyvezli znárodňovatelé celý archív na skládku v&nbsp;Kyjích. Otec přijel na místo s&nbsp;nadějí, že něco zachrání. Z&nbsp;hory skleněných střepů vybral asi dvacet celých nerozbitých kusů. Ty se pro mne staly v&nbsp;dětství vzpomínkou na tátův fotografický ateliér.<ref name=vychazky/>|Zuzana Meisnerová}}


V roce 1991 byl rodině vrácen dům v restituci a před chystanou renovací paláce na podzim roku 1998 se ve staré skříni našly stovky krabic se skleněnými negativy. Podařilo se zachránit 8 000 negativů z kategorií herci, zpěváci, spisovatelé, politici, cizinci v Čechách, průmyslníci a šlechta.<ref name=vychazky/>
V&nbsp;roce 1991 byl rodině vrácen dům v&nbsp;restituci a před chystanou renovací paláce na podzim roku 1998 se ve staré skříni našly stovky krabic se skleněnými negativy. Podařilo se zachránit 8000&nbsp;negativů z&nbsp;kategorií herci, zpěváci, spisovatelé, politici, cizinci v&nbsp;Čechách, průmyslníci a šlechta.<ref name=vychazky/>


V květnu 2000 se při natáčení reportáže pro švýcarskou televizi podařilo objevit v pražském ateliéru další část archivu ''„Galerie osobností“''. Například portréty výtvarníků Josefa Myslbeka, Vojtěcha Hynaise, [[Alfons Mucha|Alfonse Muchy]], prezidentů [[Edvard Beneš|Edvarda Beneše]] a [[Emil Hácha|Emila Háchy]] či hudebníků [[Jan Kubelík|Jana Kubelíka]] a [[Josef Suk|Josefa Suka]], lékařů [[Josef Thomayer|Josefa Thomayera]], zakladatele české [[radiologie]] a léčebné [[rehabilitace]] [[Rudolf Jedlička|Rudolfa Jedličky]] a zakladatele české [[endokrinologie]] [[Josef Charvát|Josefa Charváta]].<ref>http://www.radio.cz/cz/rubrika/zpravy/zpravy-utery-27-cervna-2000</ref>
V&nbsp;květnu 2000 se při natáčení reportáže pro švýcarskou televizi podařilo objevit v&nbsp;pražském ateliéru další část archivu ''„Galerie osobností“''. Například portréty výtvarníků Josefa Myslbeka, Vojtěcha Hynaise, [[Alfons Mucha|Alfonse Muchy]], prezidentů [[Edvard Beneš|Edvarda Beneše]] a [[Emil Hácha|Emila Háchy]] či hudebníků [[Jan Kubelík|Jana Kubelíka]] a [[Josef Suk|Josefa Suka]], lékařů [[Josef Thomayer|Josefa Thomayera]], zakladatele české [[radiologie]] a léčebné [[rehabilitace]] [[Rudolf Jedlička|Rudolfa Jedličky]] a zakladatele české [[endokrinologie]] [[Josef Charvát|Josefa Charváta]].<ref>http://www.radio.cz/cz/rubrika/zpravy/zpravy-utery-27-cervna-2000</ref>


V současné době <sup>(2010)</sup> se v pražské budově ve Vodičkově ulici nachází [[Langhans Galerie Praha]].
V&nbsp;současné době <sup>(2010)</sup> se v&nbsp;pražské budově ve Vodičkově ulici nachází [[Langhans Galerie Praha]].


== Galerie ==
== Galerie ==
<gallery>
<gallery>
Soubor:Andula488 archive-vseobecne-01.jpg|Herečka [[Andula Sedláčková]] (1887-1967)
Soubor:Andula488 archive-vseobecne-01.jpg|Herečka [[Andula Sedláčková]] (1887–1967)
Soubor:Renata Tyrsova 1914 Langhans.png|Spisovatelka [[Renata Tyršová]] (1854 - 1937)
Soubor:Renata Tyrsova 1914 Langhans.png|Spisovatelka [[Renata Tyršová]] (1854–1937)
Soubor:Růžena Nasková, civilní foto Langhans.jpg|Herečka [[Růžena Nasková]]
Soubor:Růžena Nasková, civilní foto Langhans.jpg|Herečka [[Růžena Nasková]]
Soubor:Anna Honzakova 1902.jpg|Lékařka [[Anna Honzáková]]
Soubor:Anna Honzakova 1902.jpg|Lékařka [[Anna Honzáková]]
Řádek 80: Řádek 80:
== Odkazy ==
== Odkazy ==
{{Portál Fotografie}}
{{Portál Fotografie}}
{{NK ČR|jn20000620198}}

===Reference===
===Reference===
<references />
<references />

Verze z 29. 10. 2010, 14:48

Ateliér J. F. Langhans: Emil Hácha, 1937
Ateliér J. F. Langhans: Ema Destinnová
J. F. Langhans: Portrét neznámé dámy

Jan Nepomuk Langhans (9. července 1851 Klášter u Vilémova – 22. března 1928 Černošice) byl český portrétní fotograf, zakladatel společnosti J. F. Langhans s vlastním ateliérem (v současné době Langhans Galerie Praha).[1] Řadí se mezi průkopníky portrétní fotografie své doby (do roku 1918) jako byli například Jozef Božetech Klemens, Bedřich Anděl, Jindřich Eckert, František Fridrich, Wilhelm Horn, Eduard Kozič, Karol Divald, Alfons Mucha, Vladimír Jindřich Bufka, Anton Trčka nebo Karel Novák.[2]

Langhans byl velmi inovativní při své práci, ale také v pojetí reklamy a grafiky. Měl výrazný firemní automobil, který byl zároveň mobilním reklamním panelem, vyráběl užitkové předměty, pohlednice, a nebránil se tehdějším novinkám – byl jedním z prvních, kdo využíval elektrické osvětlení.[3]

Životopis

Narodil se do početné rodiny Františka Langhanse, velkostatkáře na pozemcích hraběte Jana Rudolfa Chotka z Chotkova v Nových Dvorech u Kutné Hory.[4] Svého otce si velmi vážil, z jeho jména použil první písmeno v označení své firmy J. F. Langhans. Kromě úcty k otci to však mohl být vtipný obchodní trik, protože „F. J.“ byly iniciály císaře Františka Josefa I., které se všude objevovaly a které každý znal. Ve dvaadvaceti letech dokončil Langhans studium potravinářské chemie na vysoké škole technické v Praze.[1]

Ve svých pětadvaceti letech (1876) založil fotografický ateliér v Jindřichově Hradci a po dvouletém provozování jej účelově přestavěl. Skromná dřevěná bouda měla částečně prosklenou boční stěnou uprostřed, vlevo temnou komoru a vpravo místo pro operátora.[1]

V roce 1882 byl Langhans jako jeden z mála českých fotografů členem prestižní Fotografické společnosti ve Vídni. O čtyři roky později se oženil s devatenáctiletou Pavlou (Paulinou) Holubovou ze Svobody nad Úpou, se kterou měli dvě dcery, Paulinu a Marii.[1]

Dílo

Portréty z Langhansova ateliéru bývaly na přelomu 19. a 20. století v Praze velice oblíbené. V Praze tehdy pracovalo na čtyřicet fotoateliérů, a přesto se Langhans brzy zařadil mezi nejlepší pražské firmy.[5] Jeho pražskému ateliéru se přezdívalo Továrna na fotografie,[6] v roce 1907 tam pracovalo „asi 7 negativních a 8 pozitivních retušérů, 2 operátoři, 4 kopisté, 2 přijímací dámy, 1 účetní, 1 knihař a 1 sluha“.[1]

Měl filiálky v Jindřichově Hradci (1876, nebo 1885), Plzni, Českých Budějovicích (1898), Hradci Králové (1902) a v Náchodě (1920).[7] Dne 20. května 1876 založil fotografický ateliér v Jindřichově Hradci a s přestávkami jej provozoval až do roku 1890.[8] Dne 24. března 1880 získal povolení k fotografické živnosti v Praze ve Vodičkově ulici čp. 707 (č. 37), založil v něm ateliér a o dva roky později tento dům koupil.[5][9] Dne 29. dubna 1887 otevřel filiálku v Mariánských Lázních, kde osobně portrétoval řadu významných lázeňských hostů, mezi nimi perského šacha a pozdějšího anglického krále Eduarda VII.[7]

Mezi typický Langansův rukopis patřila úprava do ztracena s vymaskovaným okolím, která působila neobvykle dynamicky a bezprostředně.[1]


V letech 1910 až 1911 pracoval v ateliéru Jana Langhanse v Praze Vladimír Jindřich Bufka, kde získával praktické zkušenosti, které mu umožnily otevřít si svůj vlastní profesionální ateliér v Praze.

V roce 1919 převzal prosperující firmu jeho zeť Viktor Meisner a mimo jiné navázal i na tradici portrétů významných osobností a přispěl tak k rozšíření jedinečného fotografického archivu.[5]

Další osudy

V roce 1949 provozovna připadla družstvu Fotografia Praha, na což Langhansova vnučka vzpomíná takto:

„ Jedné zimy na počátku padesátých let vyvezli znárodňovatelé celý archív na skládku v Kyjích. Otec přijel na místo s nadějí, že něco zachrání. Z hory skleněných střepů vybral asi dvacet celých nerozbitých kusů. Ty se pro mne staly v dětství vzpomínkou na tátův fotografický ateliér.[5] “
— Zuzana Meisnerová

V roce 1991 byl rodině vrácen dům v restituci a před chystanou renovací paláce na podzim roku 1998 se ve staré skříni našly stovky krabic se skleněnými negativy. Podařilo se zachránit 8000 negativů z kategorií herci, zpěváci, spisovatelé, politici, cizinci v Čechách, průmyslníci a šlechta.[5]

V květnu 2000 se při natáčení reportáže pro švýcarskou televizi podařilo objevit v pražském ateliéru další část archivu „Galerie osobností“. Například portréty výtvarníků Josefa Myslbeka, Vojtěcha Hynaise, Alfonse Muchy, prezidentů Edvarda Beneše a Emila Háchy či hudebníků Jana Kubelíka a Josefa Suka, lékařů Josefa Thomayera, zakladatele české radiologie a léčebné rehabilitace Rudolfa Jedličky a zakladatele české endokrinologie Josefa Charváta.[10]

V současné době (2010) se v pražské budově ve Vodičkově ulici nachází Langhans Galerie Praha.

Galerie

Odkazy

Šablona:Portál Fotografie Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Jan Nepomuk Langhans

Reference

  1. ↑ a b c d e f SCHEUFLER, Pavel. Životní osudy Jana Langhanse [online]. Pavel Scheufler [cit. 2010-10-26]. Dostupné online. 
  2. ↑ ATELIÉR REKLAMNÍ FOTOGRAFIE. Okruhy otázek pro magisterské zkoušky z dějin fotografie, Ateliér reklamní fotografie – dějiny oboru [online]. Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, 2010-02-15 [cit. 2010-06-27]. Dostupné online. 
  3. ↑ http://www.radio.cz/cz/rubrika/udalosti/langhans-slavi-130-let-vystavou-o-dejinach-firmy
  4. ↑ Poznámka: Nové Dvory byly o padesát let později také místem dětství Josefa Sudka, zdejší „panoramaticky působící“ krajina ho nepochybně velmi ovlivnila.
  5. ↑ a b c d e http://usedlosti.ctrnactka.net/pos13.htm
  6. ↑ http://www.scheufler.cz/cs-CZ/fotohistorie/data,1893,rozsireni-atelieru-jana-langhanse,389.html
  7. ↑ a b http://www.scheufler.cz/cs-CZ/fotohistorie/data,1887,langhansova-vyznamna-filialka,329.html
  8. ↑ http://www.scheufler.cz/cs-CZ/fotohistorie/data,1876,jan-langhans-v-jindrichove-hradci,255.html
  9. ↑ http://www.scheufler.cz/cs-CZ/fotohistorie/data,1880,jan-langhans-v-praze,277.html
  10. ↑ http://www.radio.cz/cz/rubrika/zpravy/zpravy-utery-27-cervna-2000

Literatura

  • Jan Langhans, Torst, Praha 2005. Anglický a český text. 134 stran, 87 fotografií, ISBN 80-7215-251-3

Externí odkazy

Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Jan Nepomuk Langhans na Wikimedia Commons

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Jan_Nepomuk_Langhans&oldid=6013871“