Proteus (měsíc): Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m robot přidal: fa:پروتیوس (ماه) |
přidáno pár drobností |
||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
[[Soubor:Proteus (Voyager 2).jpg|thumb|Měsíc Proteus vyfocený [[Voyager 2|Voyagerem 2]]]] |
[[Soubor:Proteus (Voyager 2).jpg|thumb|Měsíc Proteus vyfocený [[Voyager 2|Voyagerem 2]]]] |
||
'''Proteus''' je druhý největší ze známých [[měsíc (satelit)|měsíců]] [[planeta|planety]] [[Neptun (planeta)|Neptun]]. Byl objeven a zatím prozkoumán jen jednou [[planetární sonda|sondou]] a to [[Voyager 2|Voyagerem 2]] v roce [[1989]]. Je největším z Neptunových měsíců, které byly objeveny po [[Triton (měsíc)|Tritonu]] a [[Nereida (měsíc)|Nereidě]]. Je pojmenován po [[Próteus|Próteovi]], mořském bohu z [[řecká mytologie|řecké mytologie]]. Jeho původní označení bylo '''S/1989 N 1'''. |
'''Proteus''' je druhý největší ze známých [[měsíc (satelit)|měsíců]] [[planeta|planety]] [[Neptun (planeta)|Neptun]]. Byl objeven a zatím prozkoumán jen jednou [[planetární sonda|sondou]] a to [[Voyager 2|Voyagerem 2]] v roce [[1989]]. Je největším z Neptunových měsíců, které byly objeveny po [[Triton (měsíc)|Tritonu]] a [[Nereida (měsíc)|Nereidě]]. Je pojmenován po [[Próteus|Próteovi]], mořském bohu z [[řecká mytologie|řecké mytologie]]. Jeho původní označení bylo '''S/1989 N 1'''. Patří spolu se [[Saturn (planeta)|Saturnovou]] družicí [[Phoebe]] k nejtmavším tělesům sluneční soustavy. Díky své velikosti (průměr téměř 500 kilometrů) se tak nachází na pomyslném rozhraní, kdy se vlivem gravitace začínají takto velká tělesa hroutit do tvaru koule. |
||
== Externí odkazy == |
== Externí odkazy == |
Verze z 24. 10. 2010, 15:51
Proteus je druhý největší ze známých měsíců planety Neptun. Byl objeven a zatím prozkoumán jen jednou sondou a to Voyagerem 2 v roce 1989. Je největším z Neptunových měsíců, které byly objeveny po Tritonu a Nereidě. Je pojmenován po Próteovi, mořském bohu z řecké mytologie. Jeho původní označení bylo S/1989 N 1. Patří spolu se Saturnovou družicí Phoebe k nejtmavším tělesům sluneční soustavy. Díky své velikosti (průměr téměř 500 kilometrů) se tak nachází na pomyslném rozhraní, kdy se vlivem gravitace začínají takto velká tělesa hroutit do tvaru koule.