Bible krále Jakuba: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
→‎Evangelium podle Jana 3,16: Přidán nejnovější překlad z Bible 21
m překlep exegeze
Řádek 7: Řádek 7:
Do překladu krále Jakuba jsou zařazeny i [[deuterokanonické knihy]] (anglikánská církev je uznává jako plnoprávnou součást bible). Překlad krále Jakuba byl mnohokrát znovuvydán, často s drobnými, mnohdy ale i s vážnějšími textovými úpravami (extrémem je Blayneyho vydání z roku [[1769]], které se od prvního vydání liší asi ve 100 000 místech). Text celého překladu krále Jakuba je ve všech anglicky mluvících zemích vzhledem k dlouhé době od vzniku překladu zařazen do [[public domain]], což je jeden z důvodů, proč v anglicky mluvícím světě slouží jako standardní referenční zdroj biblických citací.
Do překladu krále Jakuba jsou zařazeny i [[deuterokanonické knihy]] (anglikánská církev je uznává jako plnoprávnou součást bible). Překlad krále Jakuba byl mnohokrát znovuvydán, často s drobnými, mnohdy ale i s vážnějšími textovými úpravami (extrémem je Blayneyho vydání z roku [[1769]], které se od prvního vydání liší asi ve 100 000 místech). Text celého překladu krále Jakuba je ve všech anglicky mluvících zemích vzhledem k dlouhé době od vzniku překladu zařazen do [[public domain]], což je jeden z důvodů, proč v anglicky mluvícím světě slouží jako standardní referenční zdroj biblických citací.


Překlad krále Jakuba často staví na starších překladech (tzv. ''Bishops' Bible'' – ''Biskupská bible'' z roku [[1572]]), vyhýbá se tvorbě [[neologismus|neologismů]] a používání nezvyklých výrazů. Chybí v něm [[poznámkový aparát]], pouze jsou v poznámkách na okraji stručně vysvětleny některé řecké a hebrejské termíny (oproti tomu bible kralická je doprovázena bohatým poznámkovým aparátem, obsahujícím i dobové reálie a [[exgeze]]). Překlad je pořízen metodou [[formální ekvivalence]] (snaží se o maximální přesnost, někdy je až doslovný), slova bez opory v originále jsou vyznačena [[závorka]]mi či [[kurzíva|kurzívou]] (stejně jako v bibli kralické). Jazyk překladu krále Jakuba je velmi vznešený, básnický a slavnostní, užívá mnohá slova, která byla archaická už v době jeho napsání (podobně jako u bible kralické), za dlouhou dobu jeho existence jazyk ještě zarchaičtěl a dnes je dost obtížně srozumitelný. Jazyk překladu je také velmi [[latina|latinizující]] (vzdělanci, tvořící překlad, raději užívali jako literární jazyk latinu a proto latinou byla velmi ovlivněn jejich způsob vyjadřování).
Překlad krále Jakuba často staví na starších překladech (tzv. ''Bishops' Bible'' – ''Biskupská bible'' z roku [[1572]]), vyhýbá se tvorbě [[neologismus|neologismů]] a používání nezvyklých výrazů. Chybí v něm [[poznámkový aparát]], pouze jsou v poznámkách na okraji stručně vysvětleny některé řecké a hebrejské termíny (oproti tomu bible kralická je doprovázena bohatým poznámkovým aparátem, obsahujícím i dobové reálie a [[exegeze]]). Překlad je pořízen metodou [[formální ekvivalence]] (snaží se o maximální přesnost, někdy je až doslovný), slova bez opory v originále jsou vyznačena [[závorka]]mi či [[kurzíva|kurzívou]] (stejně jako v bibli kralické). Jazyk překladu krále Jakuba je velmi vznešený, básnický a slavnostní, užívá mnohá slova, která byla archaická už v době jeho napsání (podobně jako u bible kralické), za dlouhou dobu jeho existence jazyk ještě zarchaičtěl a dnes je dost obtížně srozumitelný. Jazyk překladu je také velmi [[latina|latinizující]] (vzdělanci, tvořící překlad, raději užívali jako literární jazyk latinu a proto latinou byla velmi ovlivněn jejich způsob vyjadřování).


== Ukázka textu ==
== Ukázka textu ==

Verze z 18. 10. 2010, 21:15

První strana prvního vydání překladu krále Jakuba z roku 1611

Překlad krále Jakuba (King James Version, zkratkou KJV, plným anglickým názvem Authorized King James Version – Schválená verze krále Jakuba) je klasický anglický překlad bible, pořízený v letech 1601 (doporučení krále Jakuba I. vytvořit nový překlad bible) – 1611 (u královského tiskaře Roberta Bakera byla bible v tomto překladu poprvé vytištěna). Překlad Nového zákona je pořízen z verze řeckého Textus Receptus z roku 1550, pořízené Stephanusem, některá čtení pochází z byzantské verze či Vulgáty, u Starého zákona z masoretského textu pod vlivem Septuaginty.

Byl schválen králem Jakubem I. Stuartem (který ho také podnítil a dal přesné instrukce ohledně způsobu vyhotovení překladu) a jako takový je přes existenci novějších překladů oficiálně užíván anglikánskou církví až do dnešních dnů (někteří konzervativci dokonce odmítají užívat jakékoli jiné překlady). Užívá ho také množství protestantských církví v anglicky mluvícím světě až doposud, přestože jeho velmi archaický jazyk je dnes již obtížněji srozumitelný. Historickým, jazykovým a svým způsobem náboženským ekvivalentem překladu krále Jakuba v českém prostředí může být bible kralická.

Do překladu krále Jakuba jsou zařazeny i deuterokanonické knihy (anglikánská církev je uznává jako plnoprávnou součást bible). Překlad krále Jakuba byl mnohokrát znovuvydán, často s drobnými, mnohdy ale i s vážnějšími textovými úpravami (extrémem je Blayneyho vydání z roku 1769, které se od prvního vydání liší asi ve 100 000 místech). Text celého překladu krále Jakuba je ve všech anglicky mluvících zemích vzhledem k dlouhé době od vzniku překladu zařazen do public domain, což je jeden z důvodů, proč v anglicky mluvícím světě slouží jako standardní referenční zdroj biblických citací.

Překlad krále Jakuba často staví na starších překladech (tzv. Bishops' BibleBiskupská bible z roku 1572), vyhýbá se tvorbě neologismů a používání nezvyklých výrazů. Chybí v něm poznámkový aparát, pouze jsou v poznámkách na okraji stručně vysvětleny některé řecké a hebrejské termíny (oproti tomu bible kralická je doprovázena bohatým poznámkovým aparátem, obsahujícím i dobové reálie a exegeze). Překlad je pořízen metodou formální ekvivalence (snaží se o maximální přesnost, někdy je až doslovný), slova bez opory v originále jsou vyznačena závorkami či kurzívou (stejně jako v bibli kralické). Jazyk překladu krále Jakuba je velmi vznešený, básnický a slavnostní, užívá mnohá slova, která byla archaická už v době jeho napsání (podobně jako u bible kralické), za dlouhou dobu jeho existence jazyk ještě zarchaičtěl a dnes je dost obtížně srozumitelný. Jazyk překladu je také velmi latinizující (vzdělanci, tvořící překlad, raději užívali jako literární jazyk latinu a proto latinou byla velmi ovlivněn jejich způsob vyjadřování).

Ukázka textu

Genesis 1,1-3

Gn 1, 1–3 (Kral, ČEP)

  • Text překladu krále Jakuba: „In the beginning God created the heaven and the earth. And the earth was without form, and void; and darkness was upon the face of the deep. And the Spirit of God moved upon the face of the waters. And God said, Let there be light: and there was light.“
  • Doslovný překlad z angličtiny: „Na počátku Bůh stvořil nebesa a zemi. A země byla bez tvaru a prázdná; a tma byla nad tváří hlubin. A Duch Boží se pohyboval nad tváří vod. A řekl Bůh: Ať tu je světlo, a světlo tam bylo.“
  • Bible kralická: „Na počátku stvořil Bůh nebe a zemi. Země pak byla nesličná a pustá, a tma byla nad propastí, a Duch Boží vznášel se nad vodami. I řekl Bůh: Buď světlo! I bylo světlo.“
  • Český ekumenický překlad: „Na počátku stvořil Bůh nebe a zemi. Země byla pustá a prázdná a nad propastnou tůní byla tma. Ale nad vodami vznášel se duch Boží. I řekl Bůh: "Buď světlo!" A bylo světlo.“
  • Bible 21: „ Na počátku Bůh stvořil nebe a zemi. Země pak byla pustá a prázdná, nad propastí byla tma a nad vodami se vznášel Boží Duch. Bůh řekl: „Ať je světlo!“ - a bylo světlo.“

Evangelium podle Jana 3,16

  • J 3, 16 (Kral, ČEP)
  • Text překladu krále Jakuba: „For God so loved the world, that he gave his only begotten Son, that whosoever believeth in him should not perish, but have everlasting life.“
  • Doslovný překlad z angličtiny: „Jelikož Bůh tak miloval svět, že mu dal svého jediného zplozeného Syna, pročež kdožkoli věří v něj, nezhyne, ale bude mít věčně trvající život.“
  • Bible kralická: „Nebo tak Bůh miloval svět, že Syna svého jednorozeného dal, aby každý, kdož věří v něho, nezahynul, ale měl život věčný.“
  • Český ekumenický překlad: „Neboť Bůh tak miloval svět, že dal svého jediného Syna, aby žádný, kdo v něho věří, nezahynul, ale měl život věčný.“
  • Bible 21: „Neboť Bůh tak miloval svět, že dal svého jednorozeného Syna, aby žádný, kdo v něj věří, nezahynul, ale měl věčný život.“'

Odkazy

Šablona:Portál Bible Dílo [[:s:{{{jazyk}}}:{{{dílo}}}|{{{dílo}}}]] ve Wikizdrojích (ISO 639-1? V jazyce "{{{jazyk}}}") V tomto článku byl použit překlad textu z článku Authorized King James Version na anglické Wikipedii.

Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu King James Bible na Wikimedia Commons