Strdivka

Strdivka
Vědecká klasifikace
Říše	rostliny (Plantae)
Podříše	cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení	krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída	jednoděložné - (Liliopsida)
Řád	lipnicotvaré (Poales)
Čeleď	lipnicovité (Poaceae)
Rod	Strdivka (Melica) L.
Druhy
Strdivka sedmihradská (Melica transsilvanica Schur) Strdivka brvitá (Melica ciliata L.) Strdivka vysoká (Melica altissima L.) Strdivka jednokvětá (Melica uniflora Retz.) Strdivka nicí (Melica nutans L.) Strdivka zbarvená (Melica picta C. Koch)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Strdivka (Melica) je rod trav, tedy z čeledi lipnicovitých (Poaceae). Jedná se o vytrvalé byliny. Jsou většinou volně trsnaté nebo netrsnaté. Stébla dorůstají výšek 10-150 cm. Listy jsou ploché nebo svinuté, 1,3-15 mm široké, na vnější straně listu se při bázi nachází jazýček, který je někdy velmi krátký, jindy zase dřípený. Květy jsou v kláscích, které tvoří chudý či bohatý jednoduchý hrozen nebo latu, která může být někdy stažená. Klásky jsou zboku smáčklé nebo nikoliv, zpravidla zpravidla obsahují 1-7 květů. Na bázi klásku jsou 2 plevy, které jsou nestejné nebo stejné, bez osin. Pluchy jsou bez osin nebo osinaté, někdy dlouze chlupaté. Na vrcholu klásku jsou často 2-3 sterilní pluchy. Plušky jsou dvoukýlné, někdy dosti velké, někdy redukované. Plodem je obilka, která je okoralá. Na světě se vyskytuje asi 80 druhů hlavně v mírném pásu severní polokoule, J Africe a J Americe.

Druhy rostoucí v České republice

V České republice můžeme ve volné přírodě potkat 6 druhů z rodu strdivka, od nížin po nižší horské polohy. Běžným druhem je strdivka nicí (Melica nutans), která roste v listnatých lesích na úživném (nikoliv na extrémně kyselém a chudém) substrátě. Podobná stanoviště obsazuje strdivka jednokvětá (Melica uniflora). V některých oblastech je velmi hojná, např. Morava, SZ Čechy, jinde je vzácnější, v některých územích chybí zcela. Mnohem vzácnější je strdivka zbarvená (Melica picta), která je teplomilnější a vyskytuje se také v listnatých lesích. Na rozdíl od podobné strdivky nicí má vyvinut výraznější jazýček. Strdivka vysoká (Melica altissima) není pravděpodobně v ČR původní, pouze zavlečená či pěstovaná a zplanělá. Někteří autoři však zvažují její původní výskyt na lokalitě na J Moravě u Mikulova. Poslední 2 druhy se vyznačují dlouze chlupatými pluchami a oba jsou teplomilné a rostou na suchých stráních a v křovinách. Jedná se o strdivku sedmihradskou (Melica transsilvanica), kterou najdeme v teplejších oblastech Čech i Moravy. Strdivka brvitá (Melica ciliata) se od předešlé liší lysými pochvami, řidčím květenstvím a svinutými listy. V ČR ji můžeme vidět jen na J Moravě, v minulosti byla udávána také od Loun.

Literatura

Květena ČR: 8 díl, vyjde snad v příštích letech.

• Klíč ke Květeně České republiky, Kubát K. et al. (eds.), Academia, Praha