Neznělá palatovelární frikativa: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
Xqbot (diskuse | příspěvky)
m robot změnil: en:Sje-sound
Luckas-bot (diskuse | příspěvky)
m robot přidal: zh:ɧ
Řádek 36: Řádek 36:
[[no:Ustemt palatal og velar frikativ]]
[[no:Ustemt palatal og velar frikativ]]
[[sv:Sje-ljudet]]
[[sv:Sje-ljudet]]
[[zh:ɧ]]

Verze z 4. 10. 2010, 08:42

Šablona:Infobox IPA Neznělá palatovelární frikativa je souhláska, která popsána pouze ve švédštině. V mezinárodní fonetické abecedě se označuje symbolem ɧ, číselné označení IPA je 175, ekvivalentním symbolem v SAMPA je x\. Popisuje se jako současně vyslovené ʃ a x. Ve švédštině se nazývá „sje-ljud“.

Charakteristika

  • Způsob artikulace: třená souhláska (frikativa). Vytváří se pomocí úžiny (konstrikce), která se staví do proudu vzduchu, čímž vzniká šum - od toho též označení úžinová souhláska (konstriktiva).
  • Místo artikulace: zadopatrová (velára) a zároveň středopatrová (palatála) souhláska. Úžina se vytváří mezi hřbetem jazyka a měkkým i tvrdým patrem. Místo artikulace se však v jednotlivých oblastech Švédska liší. Často se též vyslovuje s labializací [ɧʷ].
  • Znělost: neznělá souhláska - při artikulaci jsou hlasivky v klidu.
  • Ústní souhláska - vzduch prochází při artikulaci ústní dutinou.
  • Středová souhláska - vzduch proudí převážně přes střed jazyka spíše než přes jeho boky.
  • Pulmonická egresivní hláska - vzduch je při artikulaci vytlačován z plic.

V češtině

V češtině se tato hláska nevyskytuje.

Ve švédštině

Související informace naleznete také v článku Fonologie švédštiny.

Tuto hlásku není možné jednoznačně popsat. Tzv. „sje-ljud“ se v jednotlivých švédských nářečích svojí výslovností liší. Zatímco na jihu Švédska zní spíše jako [x], na severu se vyslovuje spíše jako [ʃ], či spíše retroflexní [ʂ]. Ve středošvédských nářečích v počátečním postavení slyšíme spíše [x], v koncovém postavení spíše [ʃ], např. själv (sám) se blíží výslovností [xʷɛl:v], kanske (snad) zní spíše jako [kʰan:ʃə].

Ve finské švédštině se vyslovuje jako [ʃ] nebo [ɕ].

Většina učebnic a slovníků pro zjednodušení uvádí výslovost [š/ʃ]. Tento přepis sice nevystihuje přesně skutečnou výslovnost, nicméně pokud cizinec vyslovuje š, není to chyba.