Violka nejmenší: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
doplnění obrázku a úprava systému v taxoboxu
ArthurBot (diskuse | příspěvky)
229 795 editací
m Robot opravil přesměrování na Bylina (rostlina) - Změněn(y) odkaz(y) na Bylina; kosmetické úpravy
Řádek 13: Řádek 13:
}}
}}


'''Violka nejmenší''' neboli '''maceška nejmenší''' (''Viola kitaibeliana'') je jednoletá [[Bylina (rostlina)|bylina]] z [[Čeleď|čeledi]] [[violkovité]] (''Violaceae''). Je součástí taxonomicky složitého komplexu ''Viola tricolor'' agg., viz také [[violka rolní]], [[violka trojbarevná]]. Dorůstá výšky nejčastěji asi 3-10 cm, ale za plodu se často zvětšuje, někdy až do 20 cm výšky. Lodyhy jsou hustě pýřité a ani v době plodu neolysávají. Listy jsou jednoduché, dolní jsou zřetelně řapíkaté. [[Čepel]]e [[list]]ů jsou okrouhlé až kopisťovité, u horních listů spíše čárkovitě obkopinaté, na okraji jsou vroubkovaně pilovité. Na bázi [[list]]ů jsou [[palist]]y, které jsou členěné, zpravidla dlanitě, vzácněji zpeřeně. Lodyhy listy i palisty jsou i za plodu vzpřímené. Na květní stopce jsou 2 [[listénec|listénce]], jsou umístěné cca 1 cm pod květem. Květy jsou nevonné. [[Koruna květu|Koruny]] jsou i za plného květu kornoutovitě sevřené, nikoliv do plochy rozevřené, jak je běžné např. u [[violka rolní|violky rolní]]. Koruny jsou malé, mnohem menší než u [[violka trojbarevná|violky trojbarevné]], většinou smetanově bílé, později často horní lístky získávají fialovou barvu. Od violky trojbarevné se liší také tím, že žláznatý výrůstek při [[blizna|bliznovém]] otvoru na paličce [[čnělka|čnělky]] zcela chybí. V ČR kvete nejčastěji od dubna do května. Plodem je [[Tobolka (plod)|tobolka]].
'''Violka nejmenší''' neboli '''maceška nejmenší''' (''Viola kitaibeliana'') je jednoletá [[bylina]] z [[Čeleď|čeledi]] [[violkovité]] (''Violaceae''). Je součástí taxonomicky složitého komplexu ''Viola tricolor'' agg., viz také [[violka rolní]], [[violka trojbarevná]]. Dorůstá výšky nejčastěji asi 3-10 cm, ale za plodu se často zvětšuje, někdy až do 20 cm výšky. Lodyhy jsou hustě pýřité a ani v době plodu neolysávají. Listy jsou jednoduché, dolní jsou zřetelně řapíkaté. [[Čepel]]e [[list]]ů jsou okrouhlé až kopisťovité, u horních listů spíše čárkovitě obkopinaté, na okraji jsou vroubkovaně pilovité. Na bázi [[list]]ů jsou [[palist]]y, které jsou členěné, zpravidla dlanitě, vzácněji zpeřeně. Lodyhy listy i palisty jsou i za plodu vzpřímené. Na květní stopce jsou 2 [[listénec|listénce]], jsou umístěné cca 1 cm pod květem. Květy jsou nevonné. [[Koruna květu|Koruny]] jsou i za plného květu kornoutovitě sevřené, nikoliv do plochy rozevřené, jak je běžné např. u [[violka rolní|violky rolní]]. Koruny jsou malé, mnohem menší než u [[violka trojbarevná|violky trojbarevné]], většinou smetanově bílé, později často horní lístky získávají fialovou barvu. Od violky trojbarevné se liší také tím, že žláznatý výrůstek při [[blizna|bliznovém]] otvoru na paličce [[čnělka|čnělky]] zcela chybí. V ČR kvete nejčastěji od dubna do května. Plodem je [[Tobolka (plod)|tobolka]].


==Rozšíření ve světě==
== Rozšíření ve světě ==
Celkové rozšíření není moc dobře známo, protože taxonomická problematika okruhu je složitá a nedořešená. S jistotou roste ve [[Středomoří]] na východ asi až po [[Kavkaz]], lokality na jižní [[Morava|Moravě]] a jižním [[Slovensko|Slovensku]] představují asi severní okraj areálu druhu.
Celkové rozšíření není moc dobře známo, protože taxonomická problematika okruhu je složitá a nedořešená. S jistotou roste ve [[Středomoří]] na východ asi až po [[Kavkaz]], lokality na jižní [[Morava|Moravě]] a jižním [[Slovensko|Slovensku]] představují asi severní okraj areálu druhu.


==Rozšíření v ČR==
== Rozšíření v ČR ==
V ČR je s jistotou známa pouze z [[Pavlovské vrchy|Pálavy]], z jedné lokality poblíž [[Děvičky|Děviček]]. Ostatní jihomoravské lokality jsou buď sporné nebo zcela mylné, podobně údaje z [[České Středohoří|Českého Středohoří]]. Biotopem druhu je ČR [[úzkolitý suchý trávník]] sv. ''Festucion valesiacae''. Jedná se o kriticky ohrožený druh flóry ČR (C1).
V ČR je s jistotou známa pouze z [[Pavlovské vrchy|Pálavy]], z jedné lokality poblíž [[Děvičky|Děviček]]. Ostatní jihomoravské lokality jsou buď sporné nebo zcela mylné, podobně údaje z [[České Středohoří|Českého Středohoří]]. Biotopem druhu je ČR [[úzkolitý suchý trávník]] sv. ''Festucion valesiacae''. Jedná se o kriticky ohrožený druh flóry ČR (C1).


==Literatura==
== Literatura ==


*Kirschner J. et Skalický V. (1990) :Viola – In: Hejný S. et Slavík B. (eds.), ''Květena České republiky, vol. 2''. - Praha: Academia, 1990. - p. 394-431 - ISBN 80-200-1089-0
* Kirschner J. et Skalický V. (1990) :Viola – In: Hejný S. et Slavík B. (eds.), ''Květena České republiky, vol. 2''. - Praha: Academia, 1990. - p. 394-431 - ISBN 80-200-1089-0
*Suda J. (2002) :Viola – In: Kubát K. et al. (eds.), ''Klíč ke květeně České republiky''. - Praha: Academia, 2002. - p. 207-214
* Suda J. (2002) :Viola – In: Kubát K. et al. (eds.), ''Klíč ke květeně České republiky''. - Praha: Academia, 2002. - p. 207-214


[[Kategorie:violkovité]]
[[Kategorie:Violkovité]]


[[pl:Fiołek Kitaibela]]
[[pl:Fiołek Kitaibela]]

Verze z 30. 9. 2010, 15:38

Jak číst taxoboxViolka nejmenší
alternativní popis obrázku chybí
Vědecká klasifikace
ŘíšeRostliny (Plantae)
Třídavyšší dvouděložné rostliny (Rosopsida)
Řádmalpighiotvaré (Mapighiales )
Čeleďviolkovité (Violaceae)
Rodviolka (Viola)
Binomické jméno
Viola kitaibeliana
Roemer et Schultes, 1819
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Violka nejmenší neboli maceška nejmenší (Viola kitaibeliana) je jednoletá bylina z čeledi violkovité (Violaceae). Je součástí taxonomicky složitého komplexu Viola tricolor agg., viz také violka rolní, violka trojbarevná. Dorůstá výšky nejčastěji asi 3-10 cm, ale za plodu se často zvětšuje, někdy až do 20 cm výšky. Lodyhy jsou hustě pýřité a ani v době plodu neolysávají. Listy jsou jednoduché, dolní jsou zřetelně řapíkaté. Čepele listů jsou okrouhlé až kopisťovité, u horních listů spíše čárkovitě obkopinaté, na okraji jsou vroubkovaně pilovité. Na bázi listů jsou palisty, které jsou členěné, zpravidla dlanitě, vzácněji zpeřeně. Lodyhy listy i palisty jsou i za plodu vzpřímené. Na květní stopce jsou 2 listénce, jsou umístěné cca 1 cm pod květem. Květy jsou nevonné. Koruny jsou i za plného květu kornoutovitě sevřené, nikoliv do plochy rozevřené, jak je běžné např. u violky rolní. Koruny jsou malé, mnohem menší než u violky trojbarevné, většinou smetanově bílé, později často horní lístky získávají fialovou barvu. Od violky trojbarevné se liší také tím, že žláznatý výrůstek při bliznovém otvoru na paličce čnělky zcela chybí. V ČR kvete nejčastěji od dubna do května. Plodem je tobolka.

Rozšíření ve světě

Celkové rozšíření není moc dobře známo, protože taxonomická problematika okruhu je složitá a nedořešená. S jistotou roste ve Středomoří na východ asi až po Kavkaz, lokality na jižní Moravě a jižním Slovensku představují asi severní okraj areálu druhu.

Rozšíření v ČR

V ČR je s jistotou známa pouze z Pálavy, z jedné lokality poblíž Děviček. Ostatní jihomoravské lokality jsou buď sporné nebo zcela mylné, podobně údaje z Českého Středohoří. Biotopem druhu je ČR úzkolitý suchý trávník sv. Festucion valesiacae. Jedná se o kriticky ohrožený druh flóry ČR (C1).

Literatura

  • Kirschner J. et Skalický V. (1990) :Viola – In: Hejný S. et Slavík B. (eds.), Květena České republiky, vol. 2. - Praha: Academia, 1990. - p. 394-431 - ISBN 80-200-1089-0
  • Suda J. (2002) :Viola – In: Kubát K. et al. (eds.), Klíč ke květeně České republiky. - Praha: Academia, 2002. - p. 207-214
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Violka_nejmenší&oldid=5904248“