Strdivka: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
ArthurBot (diskuse | příspěvky)
m Robot opravil přesměrování na Čeleď (biologie) - Změněn(y) odkaz(y) na Čeleď
ArthurBot (diskuse | příspěvky)
m Robot opravil přesměrování na Bylina (rostlina) - Změněn(y) odkaz(y) na Bylina; kosmetické úpravy
Řádek 24: Řádek 24:
}}
}}


'''Strdivka''' (''Melica'') je [[rod (biologie)|rod]] trav, tedy z [[Čeleď|čeledi]] [[lipnicovité|lipnicovitých]] (''Poaceae''). Jedná se o vytrvalé [[Bylina (rostlina)|byliny]]. Jsou většinou volně trsnaté nebo netrsnaté. [[Stéblo|Stébla]] dorůstají výšek 10-150 cm. [[List]]y jsou ploché nebo svinuté, 1,3-15 mm široké, na vnější straně listu se při bázi nachází [[jazýček (botanika)|jazýček]], který je někdy velmi krátký, jindy zase dřípený. [[Květ]]y jsou v [[klásek|kláscích]], které tvoří chudý či bohatý jednoduchý [[hrozen]] nebo [[lata|latu]], která může být někdy stažená. [[Klásek|Klásky]] jsou zboku smáčklé nebo nikoliv, zpravidla zpravidla obsahují 1-7 [[květ]]ů. Na bázi [[klásek|klásku]] jsou 2 [[pleva|plevy]], které jsou nestejné nebo stejné, bez [[osina|osin]]. [[plucha|Pluchy]] jsou bez [[osina|osin]] nebo [[osina|osinaté]], někdy dlouze chlupaté. Na vrcholu [[klásek|klásku]] jsou často 2-3 sterilní [[plucha|pluchy]]. [[Pluška|Plušky]] jsou dvoukýlné, někdy dosti velké, někdy redukované. [[Plod (botanika)|Plodem]] je [[obilka]], která je okoralá. Na světě se vyskytuje asi 80 [[druh (biologie)|druhů]] hlavně v [[Mírný podnebný pás|mírném pásu]] severní polokoule, J [[Afrika|Africe]] a J [[Jižní Amerika|Americe]].
'''Strdivka''' (''Melica'') je [[rod (biologie)|rod]] trav, tedy z [[Čeleď|čeledi]] [[lipnicovité|lipnicovitých]] (''Poaceae''). Jedná se o vytrvalé [[Bylina|byliny]]. Jsou většinou volně trsnaté nebo netrsnaté. [[Stéblo|Stébla]] dorůstají výšek 10-150 cm. [[List]]y jsou ploché nebo svinuté, 1,3-15 mm široké, na vnější straně listu se při bázi nachází [[jazýček (botanika)|jazýček]], který je někdy velmi krátký, jindy zase dřípený. [[Květ]]y jsou v [[klásek|kláscích]], které tvoří chudý či bohatý jednoduchý [[hrozen]] nebo [[lata|latu]], která může být někdy stažená. [[Klásek|Klásky]] jsou zboku smáčklé nebo nikoliv, zpravidla zpravidla obsahují 1-7 [[květ]]ů. Na bázi [[klásek|klásku]] jsou 2 [[pleva|plevy]], které jsou nestejné nebo stejné, bez [[osina|osin]]. [[plucha|Pluchy]] jsou bez [[osina|osin]] nebo [[osina|osinaté]], někdy dlouze chlupaté. Na vrcholu [[klásek|klásku]] jsou často 2-3 sterilní [[plucha|pluchy]]. [[Pluška|Plušky]] jsou dvoukýlné, někdy dosti velké, někdy redukované. [[Plod (botanika)|Plodem]] je [[obilka]], která je okoralá. Na světě se vyskytuje asi 80 [[druh (biologie)|druhů]] hlavně v [[Mírný podnebný pás|mírném pásu]] severní polokoule, J [[Afrika|Africe]] a J [[Jižní Amerika|Americe]].
<!-- Dalucum Adanson, Fam. 2: 34, 548 ('Dalukon'). Jul-Aug 1763.
<!-- Dalucum Adanson, Fam. 2: 34, 548 ('Dalukon'). Jul-Aug 1763.
Melica Linnaeus 1753
Melica Linnaeus 1753
Řádek 32: Řádek 32:
PHAN.-POACEAE (73/104) 9 Feb 1996
PHAN.-POACEAE (73/104) 9 Feb 1996
-->
-->
==Druhy rostoucí v [[česko|České republice]]==
== Druhy rostoucí v [[česko|České republice]] ==
V [[česko|České republice]] můžeme ve volné přírodě potkat 6 [[druh (biologie)|druhů]] z rodu strdivka, od nížin po nižší horské polohy. Běžným [[druh (biologie)|druhem]] je [[strdivka nicí]] (''Melica nutans''), která roste v listnatých [[les]]ích na úživném (nikoliv na extrémně kyselém a chudém) substrátě. Podobná stanoviště obsazuje [[strdivka jednokvětá]] (''Melica uniflora''). V některých oblastech je velmi hojná, např. [[Morava]], SZ [[Čechy]], jinde je vzácnější, v některých územích chybí zcela. Mnohem vzácnější je [[strdivka zbarvená]] (''Melica picta''), která je teplomilnější a vyskytuje se také v listnatých [[les]]ích. Na rozdíl od podobné [[strdivka nicí|strdivky nicí]] má vyvinut výraznější [[jazýček (botanika)|jazýček]]. [[Strdivka vysoká]] (''Melica altissima'') není pravděpodobně v [[česko|ČR]] původní, pouze zavlečená či pěstovaná a zplanělá. Někteří autoři však zvažují její původní výskyt na lokalitě na J [[Morava|Moravě]] u [[Mikulov]]a. Poslední 2 druhy se vyznačují dlouze chlupatými [[plucha]]mi a oba jsou teplomilné a rostou na suchých stráních a v křovinách. Jedná se o [[strdivak sedmihradská|strdivku sedmihradskou]] (''Melica transsilvanica''), kterou najdeme v teplejších oblastech [[čechy|Čech]] i [[Morava|Moravy]]. [[Strdivka brvitá]] (''Melica ciliata'') se od předešlé liší lysými pochvami, řidčím květenstvím a svinutými listy. V [[česko|ČR]] ji můžeme vidět jen na J [[Morava|Moravě]], v minulosti byla udávána také od [[Louny|Loun]].
V [[česko|České republice]] můžeme ve volné přírodě potkat 6 [[druh (biologie)|druhů]] z rodu strdivka, od nížin po nižší horské polohy. Běžným [[druh (biologie)|druhem]] je [[strdivka nicí]] (''Melica nutans''), která roste v listnatých [[les]]ích na úživném (nikoliv na extrémně kyselém a chudém) substrátě. Podobná stanoviště obsazuje [[strdivka jednokvětá]] (''Melica uniflora''). V některých oblastech je velmi hojná, např. [[Morava]], SZ [[Čechy]], jinde je vzácnější, v některých územích chybí zcela. Mnohem vzácnější je [[strdivka zbarvená]] (''Melica picta''), která je teplomilnější a vyskytuje se také v listnatých [[les]]ích. Na rozdíl od podobné [[strdivka nicí|strdivky nicí]] má vyvinut výraznější [[jazýček (botanika)|jazýček]]. [[Strdivka vysoká]] (''Melica altissima'') není pravděpodobně v [[česko|ČR]] původní, pouze zavlečená či pěstovaná a zplanělá. Někteří autoři však zvažují její původní výskyt na lokalitě na J [[Morava|Moravě]] u [[Mikulov]]a. Poslední 2 druhy se vyznačují dlouze chlupatými [[plucha]]mi a oba jsou teplomilné a rostou na suchých stráních a v křovinách. Jedná se o [[strdivak sedmihradská|strdivku sedmihradskou]] (''Melica transsilvanica''), kterou najdeme v teplejších oblastech [[čechy|Čech]] i [[Morava|Moravy]]. [[Strdivka brvitá]] (''Melica ciliata'') se od předešlé liší lysými pochvami, řidčím květenstvím a svinutými listy. V [[česko|ČR]] ji můžeme vidět jen na J [[Morava|Moravě]], v minulosti byla udávána také od [[Louny|Loun]].


==Literatura==
== Literatura ==
Květena ČR: 8 díl, vyjde snad v příštích letech.
Květena ČR: 8 díl, vyjde snad v příštích letech.
*''Klíč ke Květeně České republiky'', Kubát K. et al. (eds.), Academia, Praha
* ''Klíč ke Květeně České republiky'', Kubát K. et al. (eds.), Academia, Praha


[[Kategorie:lipnicovité]]
[[Kategorie:Lipnicovité]]


[[ca:Melica]]
[[ca:Melica]]

Verze z 30. 9. 2010, 15:34

Jak číst taxoboxStrdivka
alternativní popis obrázku chybí
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídajednoděložné - (Liliopsida)
Řádlipnicotvaré (Poales)
Čeleďlipnicovité (Poaceae)
RodStrdivka (Melica)
L.
Druhy
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Strdivka (Melica) je rod trav, tedy z čeledi lipnicovitých (Poaceae). Jedná se o vytrvalé byliny. Jsou většinou volně trsnaté nebo netrsnaté. Stébla dorůstají výšek 10-150 cm. Listy jsou ploché nebo svinuté, 1,3-15 mm široké, na vnější straně listu se při bázi nachází jazýček, který je někdy velmi krátký, jindy zase dřípený. Květy jsou v kláscích, které tvoří chudý či bohatý jednoduchý hrozen nebo latu, která může být někdy stažená. Klásky jsou zboku smáčklé nebo nikoliv, zpravidla zpravidla obsahují 1-7 květů. Na bázi klásku jsou 2 plevy, které jsou nestejné nebo stejné, bez osin. Pluchy jsou bez osin nebo osinaté, někdy dlouze chlupaté. Na vrcholu klásku jsou často 2-3 sterilní pluchy. Plušky jsou dvoukýlné, někdy dosti velké, někdy redukované. Plodem je obilka, která je okoralá. Na světě se vyskytuje asi 80 druhů hlavně v mírném pásu severní polokoule, J Africe a J Americe.

Druhy rostoucí v České republice

V České republice můžeme ve volné přírodě potkat 6 druhů z rodu strdivka, od nížin po nižší horské polohy. Běžným druhem je strdivka nicí (Melica nutans), která roste v listnatých lesích na úživném (nikoliv na extrémně kyselém a chudém) substrátě. Podobná stanoviště obsazuje strdivka jednokvětá (Melica uniflora). V některých oblastech je velmi hojná, např. Morava, SZ Čechy, jinde je vzácnější, v některých územích chybí zcela. Mnohem vzácnější je strdivka zbarvená (Melica picta), která je teplomilnější a vyskytuje se také v listnatých lesích. Na rozdíl od podobné strdivky nicí má vyvinut výraznější jazýček. Strdivka vysoká (Melica altissima) není pravděpodobně v ČR původní, pouze zavlečená či pěstovaná a zplanělá. Někteří autoři však zvažují její původní výskyt na lokalitě na J Moravě u Mikulova. Poslední 2 druhy se vyznačují dlouze chlupatými pluchami a oba jsou teplomilné a rostou na suchých stráních a v křovinách. Jedná se o strdivku sedmihradskou (Melica transsilvanica), kterou najdeme v teplejších oblastech Čech i Moravy. Strdivka brvitá (Melica ciliata) se od předešlé liší lysými pochvami, řidčím květenstvím a svinutými listy. V ČR ji můžeme vidět jen na J Moravě, v minulosti byla udávána také od Loun.

Literatura

Květena ČR: 8 díl, vyjde snad v příštích letech.

  • Klíč ke Květeně České republiky, Kubát K. et al. (eds.), Academia, Praha