Elefter Luarsabovič Andronikašvili: Porovnání verzí
rozdělení na odstavce, popis Andronikašviliho experimentu; zdroj Vzpomínky na kapalné helium, anglická wikipedie |
mBez shrnutí editace |
||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
'''Elefter Luarsabovič Andronikašvili''' (25. 12. 1910 - 9. 9. 1989), {{vjazyce2|ru|Элевтер Луарсабович Андроникашвили}}, byl [[gruzíni|gruzínský]] a [[Sovětský svaz|sovětský]] experimentální fyzik, akademik Gruzínské akademie věd, který přispěl k výzkumu [[supratekutost|supratekutého]] [[hélium II|hélia II]]. |
'''Elefter Luarsabovič Andronikašvili''' (25. 12. 1910 - 9. 9. 1989), {{vjazyce2|ru|Элевтер Луарсабович Андроникашвили}}, byl [[gruzíni|gruzínský]] a [[Sovětský svaz|sovětský]] experimentální fyzik, akademik Gruzínské [[akademie věd]], který přispěl k výzkumu [[supratekutost|supratekutého]] [[hélium II|hélia II]]. |
||
== Biografie == |
== Biografie == |
||
Verze z 14. 9. 2010, 09:29
Elefter Luarsabovič Andronikašvili (25. 12. 1910 - 9. 9. 1989), rusky Элевтер Луарсабович Андроникашвили, byl gruzínský a sovětský experimentální fyzik, akademik Gruzínské akademie věd, který přispěl k výzkumu supratekutého hélia II.
Biografie
E.L. Andronikašvili absolvoval v roce 1932 leningradskou polytechniku, v letech 1935 - 1940 přednášel na tbiliské univerzitě. 1940 - 1948 pracoval v moskevském Ústavu fyzikálních problémů u P.L. Kapicy, kde v roce 1948 obhájil doktorskou disertaci. Od 1948 pracoval opět v Tbilisi, nejdříve jako profesor na tbiliské univerzitě, od 1951 byl ředitelem Fyzikálního ústavu Gruzínské akademie věd. V roce 1952 obdržel Stalinovu cenu. Od roku 1955 byl plným členem Gruzínské akademie věd. V roce 1978 byl vyznamenán Státní cenou SSSR.
Přínos pro fyziku
Pracoval ve fyzice nízkých teplot, kosmického záření, v jaderné technice a biofyzice. Jeho práce v oboru kvantové hydrodynamiky patří k základním. V Ústavu fyzikálních problémů se začal zabývat experimenty se supratekutým héliem II. Provedl tzv. Andronikašviliho experiment, který potvrdil správnost dvousložkového modelu supratekutosti. Předmětem experimentu bylo měření periody a útlumu torzních kmitů soustavy disků v kapalném héliu. Disky byly vyrobeny z hliníkové fólie a navlečené na tyčku v malých vzdálenostech od sebe. Perioda kmitů byla pod teplotou přechodu od hélia I k supratekutému héliu II teplotně závislá. S klesající teplotou se perioda prodlužovala, až se v blízkosti absolutní nuly blížila teoretické periodě ve vakuu. To odpovídalo přibývání supratekuté složky na úkor normální.
Literatura
- autobiografie: E.L. Andronikašvili - Vzpomínky na kapalné hélium, Mladá Fronta 1983