Průzkum veřejného mínění: Porovnání verzí
m robot přidal: ja:調査 |
m robot přidal: mk:Анкета |
||
Řádek 23: | Řádek 23: | ||
[[ja:調査]] |
[[ja:調査]] |
||
[[lt:Apklausa]] |
[[lt:Apklausa]] |
||
[[mk:Анкета]] |
|||
[[nl:Enquête (onderzoek)]] |
[[nl:Enquête (onderzoek)]] |
||
[[pl:Badania ankietowe]] |
[[pl:Badania ankietowe]] |
Verze z 5. 9. 2010, 13:42
Průzkum veřejného mínění je druh sociologického výzkumu, jehož cílem je zjistit rozložení určitých názorů v populaci či konkrétní části společnosti. Provádí ho zejména specializované agentury (v Česku např. STEM nebo SC&C, z vědeckých ústavů zabývajících se tímto výzkumem např. Centrum pro výzkum veřejného mínění) většinou pro média, politiky nebo větší firmy, kteří jeho výsledků hojně využívají. Používá se také k účelům čistě vědeckým.
Provádí se tím způsobem, že vyškolený pracovník agentury (tzv. tazatel) předloží vybraným lidem (tzv. respondentům) otázku a nabídne možnosti odpovědi (většinou jsou to: ano - spíše ano - ne - spíše ne - nevím). Spolehlivost průzkumu závisí na výběru respondentů, to je buď zcela náhodně (někdy i zastavováním lidí na ulici - tzv. bleskový průzkum), nebo tak, aby rozložení některých vlastností respondentů (např. věk, vzdělání, náboženství, bydliště apod.) v jejich počtu odpovídalo rozložení těchto vlastností v populaci. Respondentů obvykle bývá kolem tisíce, u bleskových průzkumů, které jsou méně spolehlivé, i kolem tří set.
Méně fundovanou formou průzkumu veřejného mínění, kterou užívají a obvykle si i samy vytváří většinou média, kde není kladen takový důraz na výběr respondentů, je anketa.